Obrana strana 4 z 5

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Spojené státy pomohou Austrálii vybudovat raketový průmysl. Podle agentury AFP to v sobotu po jednání v Brisbane uvedli ministři obrany obou zemí. Agentura Bloomberg napsala, že jde o další krok v prohlubování americko-australské bezpečnostní spolupráci ve snaze čelit čím dál asertivnější Číně.

Armáda musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky přidat, aby splnila cíl a do konce dekády měla 30 tisíc lidí. Letos plánuje přijmout 2200 vojáků a vojákyň. V předchozích několika letech to byly nižší počty. Vedle náboru se chce zaměřit i na to, jak lidi udržet.

Německo bude investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) dlouhodobě, jak se zavázaly členské státy Severoatlantické aliance. V pátek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Dvouprocentní cíl splní Německo poprvé v roce 2024, a to i díky zvláštnímu zbrojnímu fondu zřízenému po ruském napadení Ukrajiny.

Přestože měli Ukrajinci před uplynulým summitem NATO v Litvě větší očekávání, je výsledkem více pozitiv než zklamání, řekl v pořadu Události, komentáře poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dodal, že Kyjev sice nedostal přímou pozvánku k rozšíření Aliance, je však jasné, že se Ukrajina NATO čím dál více přibližuje.

Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.

Německo s Francií se dohodly na dalším postupu vývoje společného tanku budoucnosti, obě země s pomocí expertů a vojáků sestaví soubor požadavků. Po jednání v Berlíně to prohlásili ministři obrany Německa a Francie Boris Pistorius a Sébastien Lecornu, kteří o projektu budou jednat opět v září. Prozatím není jasné, kdo bude dodavatelem kanonu, což je klíčová část tanku. Podle Pistoriuse je možné, že nakonec vzniknou dva zbraňové systémy.

Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Litevský prezident Gitanas Nauséda ale chce některé aspekty dohody přepracovat a hrozí, že použije právo veta.

Izrael vede jednání se dvěma státy o prodeji stovek tanků Merkava 2 a Merkava 3, které by zakrátko mohly být vyvezeny do Evropy. Tanky byly nedávno vyřazeny z izraelských sil a byly uloženy ve skladech, ale po vypuknutí obnovené války Ruska proti Ukrajině a oživení poptávky po obrněncích byly otestovány a shledány vhodnými k prodeji, napsal internetový deník Ynetnews s odkazem na činitele izraelského ministerstva obrany.

Francouzští poslanci ve středu v prvním čtení schválili rekordní armádní rozpočet. V letech 2024 až 2030 chtějí na modernizaci armády, včetně jaderných zbraní, vydat 413,3 miliard eur (9,8 bilionu korun). To je o 40 procent více, než byl obranný rozpočet na předchozí plánovací období, píše deník Le Monde.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pátek jednala se svým slovenským protějškem Martinem Sklenárem. Hovořili například o spolupráci obou zemí při nákupech vojenské techniky nebo o navýšení výroby munice. Při setkání řešili také boj s dezinformacemi, které by podle obou politiků mohly ovlivnit schvalování česko-americké obranné dohody nebo průběh slovenských parlamentních voleb.

Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Berlín, kde se setkal s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem i kancléřem Olafem Scholzem, který jej ujistil, že pomoc Ukrajině bude pokračovat. Poté v Cáchách převzal za sebe a celý ukrajinský lid cenu Karla Velikého udělovanou za přínos evropské jednotě. Nakonec v Paříži povečeřel s Emmanuelem Macronem.

Česko Ukrajině předá dva systémy protiletadlové obrany KUB a příslušné rakety, avizoval prezident Petr Pavel během středečního rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Je podle něj namístě se také zamyslet, zda Ukrajině darovat i české bitevní letouny L-159. Zopakoval také, že Česko již Ukrajině poskytlo asi stovku tanků a podobný počet bojových obrněnců.

Český závazek NATO dávat dvě procenta HDP na obranu podle bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO) umožní stabilní a rostoucí rozpočet pro armádu. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) je přesvědčený, že zastaralá armáda se může díky schválenému zákonu posunout vpřed do 21. století. O navýšení rozpočtu pro obranu debatovali politici v Událostech, komentářích.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Plánované nácviky odvodů, které kvůli angažmá lékařů vzbudily v posledních dnech pozornost veřejnosti, jsou pouze každoroční rutinní záležitostí. V Interview ČT24 to prohlásil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česká společnost podle něj sice je na podobná armádní cvičení citlivá, s ohledem na smysl a poslání armády od nich ale nejde uhýbat; za prospěšné by naopak považoval to, kdyby si Česko vybudovalo vyšší odolnost i vůči nepříjemně znějícímu nebezpečí.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila odvolání Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny, stejně jako neuspěla s návrhem zařadit bod ohledně situace v České poště. Ztrátová pošta chce snížit počet poboček o 300 na 2900. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) opozici vzkázal, že pobočky měly být zavřené už dávno a současný koncept pošty se přežil.

Prezident Petr Pavel jmenoval do funkce náčelníka své vojenské kanceláře brigádního generála Radka Hasalu. Funkce se ujme od 1. dubna. Na Pražském hradě bude spolupracovat i se svým předchůdcem generálporučíkem Janem Kašem, který odešel do civilu a ve vojenské kanceláři zůstane jako občanský zaměstnanec.

Sedm ze třiceti členských států Severatlantické aliance vydalo v roce 2022 dvě procenta HDP na obranu, uvedl v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. To je o jednu zemi méně než v roce 2021 před ruskou invazí na Ukrajinu, jak upozornil. Spojence vyzval, aby urychleně investice do obrany navýšili.