Obrana strana 5 z 5

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Polsko a Jižní Korea podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Oznámila to polská média, která dohodu označují za „tankový kontrakt století“.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Tým amerického ministra obrany Petea Hegsetha dostal podle deníku The Washington Post po stížnosti pokyn, aby zastavil vyšetření na detektorech lži. Stížnost měla podle listu přijít od Hegsethova vysoce postaveného poradce a „loajálního pěšáka prezidenta Donalda Trumpa“ Patricka Weavera. Část amerických médií již delší dobu informuje o údajných ministrových výhrůžkách a tlaku na generály a další spolupracovníky. Roste tak prý obava, že Hegsethovy kroky mohou ohrozit a podkopat připravenost a efektivitu ozbrojených sil USA.

Premiér Petr Fiala (ODS) na jednání v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem sdělil, že má určité pochopení pro kontroly na německých hranicích. Dlouhodobé řešení boje proti migraci ale dle něj musí být evropské. Fiala také ocenil, že Německo po nástupu nového kancléře převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.

Americký prezident Donald Trump dal minulý týden Rusku nový termín pro ukončení jeho války proti Ukrajině. Má se tak stát do padesáti dnů. Experti uvádějí, že Moskva bude chtít toto okno využít pro zesílení své letní ofenzivy, a to zejména u tří měst na východě Ukrajiny, u kterých zaznamenala v poslední době územní zisky – u Pokrovsku a Kosťantynivky v Doněcké oblasti a u Kupjansku v Charkovské oblasti.

Prezident Petr Pavel před odletem představil program své oficiální návštěvy Japonska. Setká se s japonským císařem Naruhitem i premiérem Šigeruem Išibou a zúčastní se Českého národního dne na světové výstavě Expo 2025. Ekonomické vztahy Česka a Japonska mají velký potenciál rozvoje v ekonomické oblasti, řekl před zahájením cesty prezident. Proto ho doprovází podnikatelská delegace, soustředit se má zejména na obranu, technologie, kybernetický prostor a vesmír.

Estonsko provedlo první vlastní test raketometu HIMARS, který mu letos dodaly Spojené státy. HIMARS mají objednány i další země v regionu, které kvůli agresivnímu chování Ruska posilují obranu také dalšími způsoby, jež vzájemně koordinují. Kreml, jenž státy v Pobaltí považuje za sféru svého vlivu a vede proti nim intenzivní hybridní kampaň, opět obvinil z napětí v regionu „agresivní politiku“ tamních zemí.

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Ministerstvo obrany nakoupí 14 600 ochranných balistických přileb s příslušenstvím za 1,54 miliardy korun bez DPH. Smlouvu by měl úřad podepsat do konce října letošního roku, dodání přileb očekává do konce října 2026. O zakázce realizované prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA) ministerstvo informovalo vládu.

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Ukrajinská protivzdušná obrana je rozmanitá, skládá se ze souboru staré a nové techniky od různých výrobců. Ačkoliv je účinná, představuje logistickou noční můru. Je nesmírně nákladné a náročné školit posádky na odlišné typy systémů, zajišťovat servis a dodávky munice. Kyjev i jeho zahraniční spojenci rychle vyvíjejí nové zbraňové systémy, pokračování podpory pro napadenou zemi oznámil i prezident USA Donald Trump. I přes opakované oznámení o omezení dodávek Kyjevu šéf Bílého domu naznačil, že Ukrajina dostane další obranné systémy Patriot.

Podle prezidenta Petra Pavla jednání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem potvrdilo nadstandardní úroveň vzájemných vztahů, a zároveň shodu na většině témat dneška spojených s EU, NATO, se situací na Ukrajině či vztahem k Rusku nebo k Číně. Státníci společně ocenili vítěze česko-německé soutěže uspořádané u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Česko podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dlouhodobě zanedbávalo armádu, svoji bojeschopnost, spoléhalo se na NATO i USA a nyní se to zemi vše vrací. Mírovou dividendu, kterou jsme si vybrali, budeme muset nějak vrátit, a to možná bude trochu i bolet, ale je to nutné, řekl v úterním Interview ČT24. Kdo podle Vystrčila prohlašuje, že se nemusí investovat do armády, tak tím říká, že je možné vystavit obyvatelstvo velkému nebezpečí. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Snižování schodku státního rozpočtu v příštím roce po čtyřech letech skončí, potvrdil ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Maximální zákonem povolený rozpočtový deficit může vystoupat v roce 2026 až na 280 miliard, což je o téměř 40 miliard vyšší částka než letos. Návrh státního rozpočtu, který má současná vláda předložit do sněmovny na konci září, budou posuzovat noví poslanci vzešlí z říjnových parlamentních voleb.

Středeční závazek spojenců z NATO o vydávání pěti procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související do roku 2035 považuje bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) za nesmysl. Státní rozpočet to podle něj v tuto chvíli není schopen utáhnout. V Interview ČT24, které moderovala Tereza Řezníčková, zároveň obvinil současnou vládu, že může za exodus příslušníků bezpečnostních složek. ANO chce podle něj zkvalitnit armádu a postavit vojáky na první místo.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Požadavek prezidenta USA Donald Trumpa, aby Evropa zvýšila své výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, byl naprosto fér, uvedl v Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Není to žádná zlomyslná klička, která by nás nutila do něčeho, na co by neměl právo.“ Spojenci z NATO se na středečním summitu v Haagu zavázali výrazně zvýšit obranné výdaje, s čímž byl Trump spokojen. Příští česká vláda bude muset podle Dvořáka řešit, kde na to vezme peníze. Zda zvýšením daní, vyšším zadlužením nebo kombinací obojího. Ministr v pořadu, který moderoval Daniel Takáč, zmínil i kroky Evropy, které mají vést k posílení její obranyschopnosti, například zmírnění rozpočtových pravidel pro započítávání nákladů na obranu a bezpečnost. Hovořil také o íránském jaderném programu po izraelských náletech.

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

„Jde o trvalý mandatorní výdaj, a proto by tomu každá vláda měla přizpůsobit své priority a nefinancovat ho jenom z dluhu,“ řekl ke schválení závazku pětiprocentních výdajů na obranu zeměmi NATO v Interview ČT24 exministr financí Miroslav Kalousek. Důležité je však i to, aby byly investice efektivní, což se podle něj ne vždy děje. „I bez vyšších výdajů na obranu bychom měli konsolidovat, a pokud k tomu máme ještě výdaje na obranu, tak tím spíše. Platit všechno z dluhu je sice aktuálně pohodlné, ale do budoucna tak mladé připravíte o perspektivu a hrozí to stejnou ztrátou suverenity jako nevyzbrojená armáda,“ prohlásil v pořadu moderovaném Danielem Takáčem.

V Haagu započal summit NATO, jehož středobodem bude téma zvyšování výdajů na obranu členských států. Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte už dříve navrhl navýšení na pět procent HDP. O tom, zda je to nutné, uskutečnitelné a z jakých prostředků se bude tento požadavek financovat, debatovali v Událostech, komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib, člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD), člen senátního výboru pro záležitosti Evropské unie David Smoljak (STAN), ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) a europoslanec Tomáš Kubín (ANO).