Obrana strana 5 z 5

Česko chce od Švýcarska odkoupit blíže neupřesněný počet starších tanků Leopard 2, které jsou v současné době uskladněny v alpské zemi. Podle agentury AFP to řekla švýcarská ministryně obrany Viola Amherdová. Žádné další podrobnosti neuvedla. O odkup zakonzervovaných tanků Leopard 2 z 80. let minulý týden požádalo i Německo. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že informaci nyní nebude komentovat. Ministerstvo obrany deklarovalo, že o odprodeji tanků nejednalo, švýcarskou nabídku by ale přijalo jako ocenění pomoci Ukrajině.

Německá armáda nutně potřebuje reformu. Už před rokem to oznámil kancléř Olaf Scholz. Jeho vláda pro bundeswehr po ruské invazi na Ukrajinu vyčlenila sto miliard eur, jenže dosud neutratila ani cent. Teď se to má podle nedávno nastoupivšího ministra obrany Borise Pistoriuse změnit.

Dánští poslanci v úterý schválili zrušení jednoho státního svátku ve snaze ušetřit a posílit obranný rozpočet. Informuje o tom agentura AP, podle které toto rozhodnutí tvrdě kritizuje opozice, odbory a dánští biskupové. Svátek se slaví od roku 1686.

Jedním ze symbolů hrdinného odporu Ukrajinců se stala skupina obránců mariupolských oceláren Azovstal. Rozsáhlý komplex bránili mnoho dní až do nejzazších okamžiků. Tyto chvíle dokumentoval voják a fotograf Dmytro Kozackyj, který byl jedním z posledních mužů, kteří v Azovstalu zůstali. Než padl do zajetí, podařilo se mu zveřejnit sérii fotografií, z nichž se mnohé staly už v okamžiku zveřejnění ikonickými. Svými snímky chce připomínat válečné zajatce, jak uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Poslanci ve středu v úvodním kole podpořili vládní novelu, která Česko zavazuje vynakládat každoročně na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Po definitivním schválení předlohy by mohly příjmy obrany v roce 2024 vzrůst zhruba o dvacet miliard. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nyní resort připravuje velké strategické projekty, jde zejména o pořízení nových tanků nebo stíhaček. Opoziční hnutí ANO s navýšením rozpočtu na obranu souhlasí, nákupy techniky ale hodlá důkladně sledovat, dodal jeho poslanec a  místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička. O modernizaci armády spolu debatovali v Událostech, komentářích.

Poslanci interpelovali členy vlády. Většinou však nedostali odpověď, mnoho ministrů se ze čtvrtečního jednání sněmovny omluvilo. Přítomen nebyl ani premiér Petr Fiala (ODS). Před ústními interpelacemi sněmovna v úvodním kole podpořila vládní novelu, podle které by mohli lidé získat další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Prvním čtením prošel také zákonný závazek ke každoročnímu vynakládání dvou procent hrubého domácího produktu na obranu.

Japonsko v reakci na rozpínavost Číny plánuje ambiciózní posílení obrany. Kromě rekordního rozpočtu počítá také s užší spoluprací s dalšími státy. V národní obranné strategii vůbec poprvé zmiňuje Českou republiku. Obě země si letos připomínají dvacet let od podpisu deklarace o strategickém partnerství.

Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci (NATO) chce investice do armády ještě navýšit, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Poznamenal, že dvouprocentní výdaje jsou v rámci NATO brány za absolutní minimum. Na potřebu přehodnotit a navýšit dvouprocentní závazek minulý týden na jednání Vojenského výboru NATO, kterého se Řehka zúčastnil, upozornil i zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoana.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová odstupuje. V pondělním prohlášení oznámila, že formálně požádala spolkového kancléře Olafa Scholze o uvolnění z funkce. Kancléř, jak novinářům sdělila vládní mluvčí Christiane Hoffmannová, její rozhodnutí přijal. V odpoledním prohlášení Scholz ujistil, že má o budoucnosti ministerstva obrany jasnou představu, v tuto chvíli ale nástupce Lambrechtové odmítl oznámit.

Nejtěžší boje války na Ukrajině se v novém roce stále odehrávají v Doněcké a Luhanské oblasti. K významnému střetu se podle informací britských tajných služeb schyluje v oblasti města Kreminna. Podle analytiků je nyní postup ukrajinských bojových složek hrozbou pro ruskou snahu o dobytí Bachmutu.

Vláda podpořila novou vojenskou legislativu, která uzákoní vydávání dvou procent HDP na obranu nebo shromažďování údajů pro případný odvod občanů. Rovněž schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Ministři podle premiéra projednali také vyhodnocení českého předsednictví v Radě EU. Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česko získalo, míní šéf kabinetu. Také bodový systém pro řidiče se podle vlády od příštího roku zjednoduší.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Na ostrov Gotland, který zaujímá v Baltském moři strategickou pozici, se vrátili švédští vojáci. Zatím jich je několik stovek, armáda ale plánuje v dalších letech jejich počet významně navýšit. Ostrov je totiž v dostřelu ruských raket umístěných v Kaliningradu. Jak tamní obyvatelé vnímají ruskou hrozbu, zjišťoval přímo na místě redaktor Reportérů ČT Ondřej Stratilík.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.

Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už předtím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Válka vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu několikanásobně zvýšila zájem o vojenský materiál, zbraně nebo střelivo. Potvrzuje to i pardubická Explosia, která vyrábí výbušniny. Státní podnik chce proto výrazně navýšit svou produkci a chystá investice za stovky milionů korun. Plány ale komplikuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Peking výroky šéfa Bílého domu odsoudil a podal proti nim oficiální protest.

O modernizaci armády a tématech spojených s válkou na Ukrajině hovořil ve čtvrtek ráno premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS). Shodli se na tom, že cílem kabinetu je dávat dvě procenta HDP na obranu v roce 2024, podle původního plánu to mělo být až o rok později. Černochová zároveň ujistila, že posílání vojenského materiálu na Ukrajinu nijak neohrožuje obranyschopnost Česka.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se v Praze setkal s českou ministryní Janou Černochovou (ODS). „Ukrajinci hrdinsky bojují a hájí se před ruskou agresí. Mají právo žít ve svobodě a vytvářet svou vlastní budoucnost,“ uvedl šéf Pentagonu po schůzce. Tématem jednání byla kromě války na Ukrajině a bezpečnostní situace v Evropě i modernizace české armády. Po jedné hodině odpoledne se Austin setkal i s premiérem Petrem Fialou (ODS) a jednal s prezidentem Milošem Zemanem.

Ministři obrany zemí Evropské unie se shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl v úterý šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zdůraznil, že ministři nerozhodli přímo o spuštění mise, protože šlo o neformální setkání, shodli se ale na potřebě zahájení přípravných kroků. Po setkání ministrů v Praze také dodal, že EU je v podpoře Ukrajiny jednotná a bude jí pomáhat tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Česká republika dostane od Spojených států šest bojových vrtulníků a dva transportní, uvedla v Událostech, komentářích ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tyto stroje věnuje americká strana tuzemsku nad rámec objednávky dvanácti vrtulníků, které Česko od USA kupuje.

Řada žen si neuvědomuje, že domácí násilí může skončit vraždou. Je důležité, aby vyhledaly pomoc, vyzvala v pátečních Událostech, komentářích socioterapeutka a místopředsedkyně centra pro ženy Rosa Zdena Prokopová. Kriminolog a instruktor sebeobrany Pavel Houdek upozornil, že agresor vychází z předpokladu, že se oběť nebude bránit. Kritickým momentem je odchod od agresora, shodují se odborníci.