Obrana strana 3 z 5

Ministerstvo obrany nakoupí modulární bojové komplety v hodnotě až 7,5 miliardy korun včetně DPH. Zakázku schválilo minulý týden kolegium ministryně obrany Jany Černochové (ODS), informoval úřad. Rámcovou dohodu na roky 2025 až 2029 by měl resort se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ) uzavřít do konce října. Dodání prvních kompletů a systémů se předpokládá do konce roku 2026. Ministryně informovala také o nákupu více než 4500 radiostanic.

Ukrajina vysílá do Dánska vojenskou misi, jejímž úkolem bude při cvičení sdílet s partnery zkušenosti z boje proti dronům, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X. Oznámení přichází den před neformálním summitem Evropské unie v Kodani, ve čtvrtek se v dánské metropoli navíc uskuteční schůzka Evropského politického společenství (EPC).

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Sedm unijních států bude v pátek řešit, jakým způsobem čelit hrozbě ruských dronových útoků. Jednání se zúčastní i Polsko, do jehož vzdušného prostoru Rusové před dvěma týdny pronikli. Stále přitom není jasné například to, co přesně poničilo budovu na východě země.

„Bylo tady takové množství dronů nad Polskem, které opravdu nemůže indikovat nějakou poruchu nebo omyl,“ hodnotí narušení polského vzdušného prostoru ruskými bezpilotními letouny europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moskva dle něj testuje, jak daleko může v provokacích zajít. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SDP) soudí, že „nejsme schopni zjistit, jestli to je šlendrián – chyba navigace – nebo tam letěly vědomě“. Podle něj je nutné situaci monitorovat a přijmout eventuálně opatření, aby se to neopakovalo. Niedermayer také vyzval k navyšování výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO, dle Kotena je na místě projevit „určitou dávku zdrženlivosti“. O problematice Ruska i Blízkého východu diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.

Polsko se chce stát členem G20 – skupiny dvaceti největších ekonomik světa. Varšava to odůvodňuje tím, že země nově patří ke dvěma desítkám států, jejichž HDP překročilo bilion amerických dolarů. Polsko navíc patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám posledních třiceti let. Hospodářství sousední země se ale potýká i s řadou výzev a podle odborníků pozvánku do G20 v blízké době čekat nemůže.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

První den dvoudenních Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR v sobotu na letišti v Mošnově navštívilo podle policie až sto tisíc lidí. Kolem místa konání se tvořily kolony, jinak pořadatelé neřešili větší problémy, sdělil předseda pořádající organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík. Přítomni byli i političtí představitelé, a to včetně prezidenta Petra Pavla, podle nějž jsou obrana a bezpečnost „věcí nás všech“, ne pouze lidí v uniformě.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru informovaly také evropské a alianční zdroje. Estonské ministerstvo zahraničních věcí si předvolalo ruského d’affaires, aby protestovalo. Země se také rozhodla požádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4, uvedl premiér Kristen Michal. Další ruské stíhačky porušily bezpečnou zónu polské plošiny v Baltu.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

Americká armáda nedostala od Dánska pozvánku k účasti na největším vojenském cvičení v moderní historii Grónska. Akce se koná v době rostoucího rusko-čínského vlivu v Arktidě a po výrocích prezidenta USA Donalda Trumpa o možné anexi ostrova. Kodaň také masivně navyšuje výdaje na obranu a místo amerických systémů protivzdušné obrany Patriot pořídí zbraně evropské.

Polsko a Ukrajina vytvoří společnou operační skupinu pro bezpilotní systémy, v níž budou Ukrajinci školit své polské protějšky v boji proti dronům. Vyplývá to z prohlášení polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze a jeho ukrajinského protějšku Denyse Šmyhala. Ukrajina se už jedenáctým rokem brání ruské vojenské agresi, obě strany v boji hojně využívají právě bezpilotní letouny. Do Polska minulý týden pronikly dvě desítky ruských dronů.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu, napsala ve středu agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Saúdská Arábie a Pákistán, který vlastní jaderné zbraně, podepsaly dohodu o vzájemné obraně, informovala ve středu večer SELČ podle agentury Reuters pákistánská státní televize.

Arabské země Perského zálivu chtějí kvůli útoku židovského státu na činitele Hamásu v katarském Dauhá aktivovat společný obranný mechanismus. Lídři arabsko-islámského světa také na summitu vyzvali k přezkoumání diplomatických a obchodních vazeb na Izrael. Překvapivá operace vzbudila obavy v zemích Maghrebu, jež dosud spoléhaly na to, že jim spolupráce se Spojenými státy zajistí ochranu.

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Tchaj-wan připravil příručku pro své obyvatele, jak se chovat v případě napadení ostrova cizím nepřítelem, tedy Čínou. Uvádí se v ní mimo jiné, že zprávy o tom, že se vláda v Tchaj-peji již vzdala, jsou falešné. Je v ní i seznam různých scénářů, které by mohly nastat: od poničení podmořských kabelů přes kybernetické útoky až po vyhlášení bezletové zóny nad ostrovem v případě napadení. Pro dobu případné války pak nabízí rady, kam se schovat. Úřady také upozorňují na podobnost tchajwanských a čínských vojenských uniforem. Proto lidem doporučují, aby se co nejvíc vyhýbali jakýmkoli ozbrojeným osobám.

Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony podle expertů oslovených ČT24 může být testem obrany Polska, případně NATO, jakkoliv někteří z nich ještě čekají na výsledky vyšetřování celého incidentu. Způsob, jakým se alianční síly bránily dronům, je podle odborníků drahý a neefektivní, východní křídlo NATO ale prý nikdy nepůjde stoprocentně ochránit.

Varšava ve středu po narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony požádala o aktivaci článku 4 smlouvy NATO. Ten hovoří o konzultacích v případě ohrožení bezpečnosti členské země. V minulosti jej opakovaně využilo Turecko, aktivován byl ale i po velké ruské invazi na Ukrajinu. Klíčový článek 5 o vzájemné obraně dosud aktivovaly pouze Spojené státy, a to po teroristických útocích z 11. září.

Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na dodávky ručních zbraní se společností Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Nákup na začátku září projednala vláda. Resort nakoupí také řídicí stanici pro vojenský komunikační systém TACSAT za miliardu korun, který dodá americká vláda do roku 2027.

Česko by mohlo získat přes dvě miliardy eur (50,1 miliardy korun) z nového finančního nástroje Evropské unie SAFE, uvedla Evropská komise. O finance z programu, který umožní půjčky na vojenské vybavení, požádalo devatenáct zemí, pro které je vyhrazeno 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Komise v úterý oznámila předběžné příděly určené pro jednotlivé státy.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.