Na agresi je NATO připravené, problém mu činí provokace v šedé zóně, míní expert

Nahrávám video

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

„Problém je v tom, že provokace se pohybují v šedé zóně. My umíme být velmi akceschopní, pokud by došlo na skutečně plnohodnotnou agresi – to je něco, s čím NATO počítá, má na to plány, je na to dobře připraveno, má sofistikované zbraňové systémy. Teď se ale dostáváme do situace, kdy protivník používá něco, na co my nechceme reagovat touhle plnou silou, kterou máme k dispozici,“ poznamenal Ludvík. Bude dle něj nutné vymyslet, jak se s problémem „vypořádat jinak než tak, že bychom šli do války“.

K řešení by podle experta mohla přispět plánovaná zeď protidronové obrany. Podrobnosti o tomto opatření zatím nejsou známy. Ludvík odhaduje, že půjde o pokrytí východní hranice NATO primárně z hlediska senzorů a zpravodajské techniky tak, aby bylo umožněno včasné zaznamenání a zachycení případných dronových útoků.

Válečné know-how Ukrajiny

V obraně proti dronům se podle Ludvíka může NATO učit z ukrajinské zkušenosti. Za hlavní současný problém protidronové obrany Aliance totiž považuje skutečnost, že například v případě narušení polského vzdušného prostoru sestřelovaly relativně levné ruské drony stíhačky raketami vzduch-vzduch, které jsou velmi drahé a NATO jich nemá neomezený počet.

„Protivník používá něco, co je velmi levné, ale obrana je připravena na to čelit něčemu, co je velmi drahé a sofistikované. A má na to velmi drahé a sofistikované prostředky, které ne nutně chce používat na něco, co je desetkrát stokrát levnější,“ vysvětlil odborník. Ukrajina, na druhou stranu, podle něj více využívá hlavňové, relativně jednoduché prostředky, které dokáží drony sestřelovat levně.

Riziko eskalace

Co se sestřelování dronů ve vzdušném prostoru členů NATO týká, Ludvík žádná rizika eskalace nevidí. „Není tam zásadní riziko eskalace, Rusko nebude považovat za eskalaci, pokud sestřelíme ruský dron nad naším území. Oni řeknou, že ho tam neposlali schválně, že to byla chyba,“ sdělil.

Otázka, zda sestřelovat stíhací letouny, které by vzdušný prostor Aliance případně narušily, je však podle něj složitější. „Vzhledem k tomu, že by tam umřeli ruští vojáci (piloti), je potřeba zvažovat, jestli ano, nebo ne,“ říká Ludvík. Dodává však, že „není přijatelné, aby Rusko nekonečně dlouho narušovalo náš vzdušný prostor, a pokud incident vypadá nebezpečně, letadla se blíží důležitému cíli, jsou varována a na varování nereagují, je na místě se bavit o tom, jestli je nesestřelovat, a případně je i sestřelit“.

Aktuální debatu o postupu vůči ruským stíhačkám ve vzdušném prostoru členů NATO vyvolal incident z 19. září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké letouny.

Incidenty s drony v Dánsku

V posledních dnech došlo k několika incidentům ve vzdušném prostoru Dánska. Opakovaně se tam vyskytly drony nad letišti, ta tak musela z bezpečnostních důvodů přerušit provoz. Podrobnosti o těchto událostech a zejména aktérech, kteří za nimi stojí, nejsou v současnosti známy. Podle Ludvíka však stopy pravděpodobně vedou k Rusku.

„Z dánské strany zaznělo, že pachatelem je pravděpodobně nějaký sofistikovaný aktér, ne narušený jedinec, který si koupil dron na internetu a dnes s ním otravuje okolo letišť. Zároveň byla v dánských vodách nebo blízko nich detekována ruská vojenská loď, která tam kotví s vypnutými signalizacemi. Mohla by mít něco takového na svědomí nebo by to mohla podporovat, ale není to úplně jasné,“ podotkl.

„Akce jsou opakované, míří na stát, který je velmi aktivní v podpoře Ukrajiny. Pro mě je velmi přesvědčivé vysvětlení, že za tím stojí Rusko, které už dlouhodobě používá různé metody, aby Západu znepříjemnilo život,“ dodává. Za pravděpodobného viníka incidentů označil Moskvu také německý ministr obrany Boris Pistorius.

Rusko se provokacemi dle Ludvíka snaží vyslat signál Západu, že válka na Ukrajině, kterou Moskva plnohodnotně rozpoutala svou invazí v únoru 2022, je také pro něj velmi nákladná a může pro něj mít vážné následky. „Chtějí nás tím přesvědčit, abychom tlačili na Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky ‚mírového uspořádání‘,“ míní analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Financování veřejnoprávních médií v Česku musí být udržitelné, řekl eurokomisař

České právní předpisy musí podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha zajistit, aby média veřejné služby měla k dispozici odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. Financování přitom musí být založeno na transparentních a objektivních kritériích, sdělil ve středu McGrath během debaty v Evropském parlamentu, která se věnovala situaci veřejnoprávních médií v Česku. Debatu prosadila část tuzemských europoslanců.
21:19Aktualizovánopřed 21 mminutami

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
12:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpova vláda propustila ředitele Hlasu Ameriky nelegálně, rozhodl soud

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa propustila ředitele rozhlasové stanice Hlas Ameriky (VOA) Michaela Abramowitze nelegálně. V úterý tak rozhodl odvolací soud ve Washingtonu, píše deník The New York Times (NYT). Jednohlasné rozhodnutí tříčlenného panelu soudců podle listu zasadilo ránu Trumpově administrativě, která se pokusila veřejnoprávní médium rozpustit s tvrzením, že se jedná o hlas radikální Ameriky, který vydává politicky zaujaté zprávy.
před 1 hhodinou

Havlíček: Česko by mohlo dodat Ukrajině 16 letounů Skyfox. Čtyři už byly potvrzeny

Česko by mohlo Ukrajině dodat šestnáct letounů Skyfox, řekl ve středu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V zemi, která se brání ruské invazi, je na dvoudenní podnikatelské misi. Čtyři skyfoxy už byly podle něj v minulosti potvrzeny, nyní jednal s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým o dodání dalších dvanácti strojů.
před 2 hhodinami

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
před 3 hhodinami

Maďarský soud poslal Orbánova bratra a jeho přítelkyni na měsíc do vazby

Soud v Budapešti poslal ve středu na jeden měsíc do vazby Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vazebně stíhaná je také přítelkyně Árona Orbána. Spolu s dalšími dvěma lidmi jsou podezřelí z toho, že za úplatu pomáhali vietnamským občanům dostat se do Maďarska. Obviněným hrozí v případě odsouzení pět až deset let vězení.
před 3 hhodinami

Pavla rozladila neúčast českých vojáků na cvičení v Polsku

Prezident Petr Pavel nepovažuje za šťastnou neúčast tuzemských vojáků na cvičení v Polsku nazvaném Koalicja 26.2. Česko by se mělo účastnit příprav na dobu po konci rusko-ukrajinské války, prohlásila ve středu hlava státu. V rámci dvoutýdenního cvičení armády jedenácti evropských zemí trénují, jak by byly schopné po skončení ruské agrese dohlížet na mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že Česko nedostalo na cvičení oficiální pozvánku. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že o neúčasti českých vojáků vláda nejednala. Podle něj jde o záležitost ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
09:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Polsko slaví Svátek nezávislosti, Varšavou prošli nacionalisté

Polsko si ve středu připomínalo obnovu své nezávislosti v roce 1918 a ve Varšavě vyšly na pochod desetitisíce nacionalistů a stoupenců krajní pravice. Do jejich čela se podle médií postavil národně-konzervativní prezident Karol Nawrocki. Oslavy polské samostatnosti letos provázejí přísnější bezpečnostní opatření než obvykle poté, co v sobotu v centru Krakova mladý Polák šest lidí zastřelil a patnáct dalších zranil.
17:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.