Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.
„Problém je v tom, že provokace se pohybují v šedé zóně. My umíme být velmi akceschopní, pokud by došlo na skutečně plnohodnotnou agresi – to je něco, s čím NATO počítá, má na to plány, je na to dobře připraveno, má sofistikované zbraňové systémy. Teď se ale dostáváme do situace, kdy protivník používá něco, na co my nechceme reagovat touhle plnou silou, kterou máme k dispozici,“ poznamenal Ludvík. Bude dle něj nutné vymyslet, jak se s problémem „vypořádat jinak než tak, že bychom šli do války“.
K řešení by podle experta mohla přispět plánovaná zeď protidronové obrany. Podrobnosti o tomto opatření zatím nejsou známy. Ludvík odhaduje, že půjde o pokrytí východní hranice NATO primárně z hlediska senzorů a zpravodajské techniky tak, aby bylo umožněno včasné zaznamenání a zachycení případných dronových útoků.
Válečné know-how Ukrajiny
V obraně proti dronům se podle Ludvíka může NATO učit z ukrajinské zkušenosti. Za hlavní současný problém protidronové obrany Aliance totiž považuje skutečnost, že například v případě narušení polského vzdušného prostoru sestřelovaly relativně levné ruské drony stíhačky raketami vzduch-vzduch, které jsou velmi drahé a NATO jich nemá neomezený počet.
„Protivník používá něco, co je velmi levné, ale obrana je připravena na to čelit něčemu, co je velmi drahé a sofistikované. A má na to velmi drahé a sofistikované prostředky, které ne nutně chce používat na něco, co je desetkrát stokrát levnější,“ vysvětlil odborník. Ukrajina, na druhou stranu, podle něj více využívá hlavňové, relativně jednoduché prostředky, které dokáží drony sestřelovat levně.
Riziko eskalace
Co se sestřelování dronů ve vzdušném prostoru členů NATO týká, Ludvík žádná rizika eskalace nevidí. „Není tam zásadní riziko eskalace, Rusko nebude považovat za eskalaci, pokud sestřelíme ruský dron nad naším území. Oni řeknou, že ho tam neposlali schválně, že to byla chyba,“ sdělil.
Otázka, zda sestřelovat stíhací letouny, které by vzdušný prostor Aliance případně narušily, je však podle něj složitější. „Vzhledem k tomu, že by tam umřeli ruští vojáci (piloti), je potřeba zvažovat, jestli ano, nebo ne,“ říká Ludvík. Dodává však, že „není přijatelné, aby Rusko nekonečně dlouho narušovalo náš vzdušný prostor, a pokud incident vypadá nebezpečně, letadla se blíží důležitému cíli, jsou varována a na varování nereagují, je na místě se bavit o tom, jestli je nesestřelovat, a případně je i sestřelit“.
Aktuální debatu o postupu vůči ruským stíhačkám ve vzdušném prostoru členů NATO vyvolal incident z 19. září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké letouny.
Incidenty s drony v Dánsku
V posledních dnech došlo k několika incidentům ve vzdušném prostoru Dánska. Opakovaně se tam vyskytly drony nad letišti, ta tak musela z bezpečnostních důvodů přerušit provoz. Podrobnosti o těchto událostech a zejména aktérech, kteří za nimi stojí, nejsou v současnosti známy. Podle Ludvíka však stopy pravděpodobně vedou k Rusku.
„Z dánské strany zaznělo, že pachatelem je pravděpodobně nějaký sofistikovaný aktér, ne narušený jedinec, který si koupil dron na internetu a dnes s ním otravuje okolo letišť. Zároveň byla v dánských vodách nebo blízko nich detekována ruská vojenská loď, která tam kotví s vypnutými signalizacemi. Mohla by mít něco takového na svědomí nebo by to mohla podporovat, ale není to úplně jasné,“ podotkl.
„Akce jsou opakované, míří na stát, který je velmi aktivní v podpoře Ukrajiny. Pro mě je velmi přesvědčivé vysvětlení, že za tím stojí Rusko, které už dlouhodobě používá různé metody, aby Západu znepříjemnilo život,“ dodává. Za pravděpodobného viníka incidentů označil Moskvu také německý ministr obrany Boris Pistorius.
Rusko se provokacemi dle Ludvíka snaží vyslat signál Západu, že válka na Ukrajině, kterou Moskva plnohodnotně rozpoutala svou invazí v únoru 2022, je také pro něj velmi nákladná a může pro něj mít vážné následky. „Chtějí nás tím přesvědčit, abychom tlačili na Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky ‚mírového uspořádání‘,“ míní analytik.
