Letiště v dánském městě Aalborg zavřelo kvůli výskytu dronů v jeho vzdušném prostoru. Úřady zaznamenaly bezpilotní letouny v noci na čtvrtek, zhruba ve čtyři hodiny ráno pak prostor nad letištěm znovu otevřely. Policie v oblasti evidovala „více než jeden dron“, nepodařilo se jí však stroje identifikovat. Drony zaznamenala i jiná letiště v zemi. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že zatím nejsou důkazy, které by incidenty spojovaly s Ruskem.
Podle dánského ministra spravedlnosti Petera Hummelgaarda šlo o hybridní útok, jehož cílem bylo vyvolat strach. „Hybridní operace mají přispívat k podrývání, destabilizaci společnosti, nahlodávání její důvěry ve vlastní vládu, hledání rozkolu, rozsévání chaosu. Dalším klíčovým aspektem je, že se snaží být nějakým způsobem popiratelné. Pokud je lze přisoudit jednotlivému aktérovi, tak aby to mohl popřít,“ vysvětluje pojem bezpečnostní analytik Jakub Drmola z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Poulsen uvedl, že šlo o práci profesionálů, země ale nečelí bezprostřední vojenské hrozbě. Na tiskové konferenci potvrdil další incidenty v oblasti vojenských zařízení.
Kodaň se podle něj rozhodla bezpilotní stroje nesestřelit. Vláda zatím ještě nerozhodla, zda aktivuje článek 4 NATO ohledně konzultací se spojenci. Podobných hybridních „událostí“ bude podle Kodaně přibývat, Dánsko proto hodlá vylepšit své schopnosti drony detekovat a neutralizovat.
Narušení provozu
Uzavření letiště v Aalborgu na severu Dánska se dotklo čtyř letů, včetně dvou spojů společnosti SAS, jednoho firmy Norwegian Air a jednoho letu KLM, napsala agentura Reuters. Policie podle ní sdělila, že v oblasti bylo spatřeno více dronů. Letiště kromě komerčních aerolinek využívá také dánská armáda. Dánské ozbrojené síly uvedly, že pomáhají místní i národní policii s vyšetřováním.
Podle policie v severním Jutsku letěly bezpilotní stroje se zapnutými světly. Vyšetřovatelé však odmítli specifikovat, jestli jde o stejné drony, s nimiž se potýkala v pondělí večer Kodaň. Poprvé byly dle vyšetřovatelů spatřeny ve středu kolem 21:44 místního času. „Je příliš brzy na to, abychom řekli, jaký je cíl dronů a kdo za nimi stojí,“ uvedl policejní úředník a dodal, že drony, pokud to bude možné, zlikvidují.
Policie posléze doplnila, že drony byly pozorovány také poblíž dalších letišť v dánských městech Esberg, Sonderborg a Skrydstrup. Na tomto letišti mají podle Reuters základnu dánské stíhačky F-16 a F-35, žádná z uvedených letišť uzavřena nebyla.
Další incidenty
V pondělí večer bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů uzavřeno letiště v Kodani. Policie poté uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu stále pátrá. Během noci na úterý byl pak uzavřen vzdušný prostor nad letištěm v norském Oslu, rovněž kvůli narušení drony.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila přelet dronů nad kodaňským letištěm za dosud nejzávažnější útok na dánskou infrastrukturu. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, jejichž jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ prohlásila.
Frederiksenová se už domluvila s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem na spolupráci při ochraně infrastruktury a zajištění bezpečnosti země.
Norská policie ve středu zabavila dron, který poblíž mezinárodního letiště v Oslu ovládal muž původem ze zahraničí. S bezpilotním strojem létal v zakázaném prostoru, aniž ovlivňoval letový provoz, sdělila šéfka místních policejních vyšetřovatelů Lisa Mari Lökkeová. Uvedla, že muž nebyl zadržen, ale čeká ho výslech.
„Jasně se ukazuje, že to není práce amatérů, ale že tu situaci organizují skutečně profesionálové a ukazuje to na Rusko,“ komentoval provokace v Polsku a Estonsku generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podobné je to podle něj i v Dánsku. „Zaprvé složitost, zadruhé synchronizace s dalšími místy jasně ukazuje, že to je dobře připravené a že celá operace vyžadovala k naplánování a pak i provedení profesionální úroveň a znalosti,“ míní Šedivý.
Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse incidenty v Dánsku ukazují na strategii Kremlu. „Není to žádným překvapením, i když moje kolegyně Mette Frederiksenová samozřejmě zatím nemůže nic říct ohledně toho, odkud tyto drony pocházejí. Podezření je zřejmé: je to součást strategie Vladimira Putina, aniž bychom v tomto případě mohli říct cokoli konkrétního,“ uvedl podle Reuters.
„Je to součást toho, co zažíváme každý den. Nejsme ve válce, ale také už nejsme v úplném míru. Jsme napadáni, hybridně v dezinformačních kampaních a nyní i drony. To je realita, které čelíme a s níž se potýkáme,“ konstatoval Pistorius.
Německý kancléř Friedrich Merz následně prohlásil, že Berlín nedovolí, aby ruské útoky na území Severoatlantické aliance pokračovaly. NATO podle něj musí vyvinout účinný způsob, jak Moskvu odstrašit. Dodal, že postoj Aliance k incidentům z posledních týdnů je „naprosto správný“.
Moskva svou roli v incidentech popírá. Ruský velvyslanec v Dánsku Vladimir Barbin v prohlášení zaslaném Reuters uvedl, že obvinění z ruského zapojení jsou neopodstatněná. Ve čtvrtek Moskva důrazně odmítla údajné „absurdní spekulace“ o jeho podílu na nočních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti. „Je jasné, že hlášené incidenty zahrnující narušení provozu na dánských letištích jsou řízenou provokací,“ uvedlo ruské velvyslanectví v Dánsku na sociálních sítích.
Testování metody a reakce
Hackerský útok na velká letiště po celé Evropě, po kterém následovaly incidenty s drony v Kodani a Oslu, testují slabá místa letecké infrastruktury v regionu a vyvolávají obavy z koordinovaných útoků vedoucích k významnému narušení provozu, píše agentura Reuters.
Vyšetřovatelé zatím nezjistili, kdo za dronovými incidenty stojí, ale odborníci je považují za součást série „hybridních hrozeb“ v regionu, které mají otestovat, jak země spravují svou kritickou infrastrukturu. „Prvním bodem je vyzkoušet, jak metoda funguje. V tomto případě vede k uzavření letišť. Druhým bodem je naše reakce,“ řekl Reuters Jukka Savolainen z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami.
Narušení provozu odhalila, jak zranitelný je sektor civilního letectví. „Letecké společnosti se v tomto ohledu obracejí na vlády a úřady, letiště to samé,“ prohlásil Eric Schouten, ředitel firmy Dyami, která se zabývá bezpečnostními zpravodajskými službami a poradenstvím v oblasti letectví.
Nákladná a vleklá modernizace
Vzhledem k rostoucím hrozbám hybridní války, včetně dronů, rušení GPS a hackerských útoků, musí regulační orgány v letectví podniknout proaktivnější kroky ke zmírnění rizik pro kybernetickou bezpečnost, navigační systémy a celkovou bezpečnost, podotýká Reuters.
Náklady a zátěž spojená s modernizací infrastruktury ale brání letištím v rychlé reakci. Zavádění nových technologií, jako jsou rušičky, lasery a sledovací zařízení, může stát miliony dolarů a půjde o vleklý proces, kterým ne všichni provozovatelé budou ochotni projít, upozorňuje Reuters.
Obchodní organizace leteckých společností IATA uvedla, že technologie proti dronům se stále vyvíjí a často přesahuje rozpočet letiště.
