Pilot měl zkušenosti, říká policie k dronům nad letištěm v Kodani

Nahrávám video

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Kodaňské letiště se znovu otevírá poté, co bylo uzavřeno kvůli aktivitě dronů. Přesto se očekávají zpoždění a zrušené lety. Cestujícím se doporučuje sledovat informace u svých leteckých společností,“ uvedlo letiště na síti X krátce po půlnoci z pondělí na úterý. Dříve letiště uvedlo, že „časový horizont pro znovuotevření je zatím neznámý“.

V pondělí večer letiště uvedlo, že za uzavřením objektu pro odlety a přílety je zaznamenání dvou až tří větších dronů. Mluvčí letiště podle agentury Reuters předtím uvedla, že dánská policie pracovala na identifikaci dronů, odmítla ale poskytnout bližší informace s ohledem na probíhající vyšetřování.

Podle operačního ředitele kodaňského letiště Kristoffera Plenge-Brandta incident ovlivnil či ještě ovlivní lety asi dvaceti tisíc cestujících, napsal server dánského listu Politiken. Zrušeno bylo podle něj kolem stovky letů, na tři desítky musely využít jiných letišť.

Server Flightradar24 na svém účtu na X uvedl, že do doby krátce před půlnocí muselo být na padesát letů odkloněno na jiná letiště.

Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla v úterý premiérka Mette Frederiksenová. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, kterými jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla v prohlášení poskytnutém televizi TV2. Narážela podle agentur mimo jiné na přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad Estonskem či víkendové hackerské útoky na velká evropská letiště.

Odklony letadel

V době uzávěry nouzově přistálo na letišti kolem 23. hodiny jedno letadlo, upřesnil ve vysílání ČT24 historik Tomáš Sniegoň, který působí na Universita Lund v sousedním Švédsku. Nemělo prý tolik paliva, aby mohlo být odkloněno.

Odlety z Kodaně byly podle stránek letiště pozdržené až do šesté hodiny ranní, nejprve letiště odbavovalo zpožděné přílety. „Zvláštní je – policie měla o půl druhé (ráno, pozn. red.) tiskovou konferenci. Ty drony – jak nečekaně se objevily, tak nečekaně zmizely, to znamená, že se policii nepodařilo zachytit jediný z dronů,“ popsal posléze Sniegoň.

„Nevylučuje se, že mohly být drony poslány z lodi,“ řekl ČT24 ráno Sniegoň. Velikost bezpilotních letadel naznačuje, že mohly být ovládány na poměrně velkou vzdálenost, dodal.

Nahrávám video

Vyšetřování dle dánské policie přebrali techničtí experti. Vyšetřovatelé nezveřejnili informace o tom, kam drony z okolí kodaňského letiště zmizely. Letadla byla odkláněna na jiná letiště na Jutském poloostrově, případně do jiných švédských měst – například do Malmö. Dle Sniegoně bylo takto odkloněno několik desítek letů.

Pilot měl zkušenosti, říká policie

Policie v úterý podle Reuters uvedla, že s drony létal „zkušený operátor“. Uvedla také, že nemá indicie, že by incidenty na letištích v Kodani a Oslu souvisely. Drony prý na kodaňské letiště přiletěly z různých směrů.

„Počet, velikost, dráhy letů, čas strávený nad letištěm. To všechno dohromady ukazuje, že se jedná o někoho schopného,“ řekl médiím Jens Jespersen z kodaňské policie. Cílem akce podle něj nejspíš nebylo zaútočit na letiště, ale spíše předvést se nebo procvičit vlastní schopnosti.

Kdo přesně za přelety stojí, zatím úřady neví, zcela vyloučit nemohou ani možnost, že by šlo o akci organizovanou Ruskem, připustil Jespersen. Bezpečnostní složky se podle něho rozhodly drony nesestřelovat, neboť nechtěly ohrozit bezpečnost lidí na letišti. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, odkud drony na letiště přiletěly, zda to bylo z pevniny nebo z lodi v Öresundské úžině, která je vzdálená zhruba dva kilometry.

Drony nebyly dle Sniegoně amatérské, nýbrž „velkých rozměrů, netypické“. Připojil také, že bezpilotní letouny byly viděny i nad mořem – právě v Öresundské úžině, která odděluje Dánsko a Švédsko.

Omezení v Norsku

Letiště v Oslu bylo kvůli zpozorování dronu uzavřeno od půlnoci do 3:22 ráno, uvedl provozovatel letiště. Lety byly odkláněny na nejbližší letiště.

Norské bezpečnostní úřady pátrají po původu dronu a jsou v kontaktu s dánskými kolegy, řekl webu NRK.no Eirik Veum z policejní zpravodajské služby PST. Vyšetřovatelé podle něj zatím nevyloučili žádný možný původ dronu, nemají však ani pojítko s incidentem v Dánsku.

NRK informoval dále o tom, že policie zadržela dva singapurské turisty, kteří v pondělí večer létali s drony nad pevností Akershus v Oslu. Jejich případ však podle vyjádření policie velmi pravděpodobně nesouvisí s přeletem dronu nad několik desítek kilometrů vzdáleným letištěm.

Incidenty na obou severských letištích následují poté, co provoz několika velkých evropských letišť v posledních dnech narušil kybernetický útok na odbavovací systém.

Letiště Václava Havla v Praze kvůli omezení provozu na letištích v Kodani a Oslu eviduje tři zrušené odlety do Kodaně a dva přílety z dánské metropole, uvedla v úterý dopoledne mluvčí ruzyňského letiště Denisa Hejtmánková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
před 14 mminutami

VideoBoje v Jemenu pokračují, uprchlíků přibývá

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.
před 59 mminutami

Čínského prezidenta v USA přivítal Trump za výstřelů děl a přeletu bombardérů

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií osobně přivítali na letecké základně Andrews u Washingtonu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Informovala o tom média. Si ve středu pozdě večer SELČ zahájil třídenní státní návštěvu USA a ve čtvrtek bude s Trumpem v Bílém domě jednat o obchodních otázkách nebo umělé inteligenci (AI).
01:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuelská prezidentka v OSN slíbila uspořádat volby, konkrétní termín neuvedla

Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ve středečním projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku slíbila, že se v zemi budou konat volby. O jejich načasování podle ní rozhodnou sami Venezuelané. Konkrétní termín hlasování však neuvedla. Rodríguezová se v úterý na okraj zasedání krátce setkala s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 3 hhodinami

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
před 8 hhodinami

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, uvedl Pavel v OSN

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kreml i Kyjev mají zájem o omezené příměří kvůli energetice a obilí, řekl Rubio

Rusko i Ukrajina projevují zájem o omezené příměří týkající se energetiky a obilí. Ve středu to podle agentury Reuters prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se na okraj všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN setkal s ruskou delegací vedenou šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem. V úterý se v New Yorku v OSN sešli prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj. Zelenskyj poté prohlásil, že Ukrajina by energetické příměří přijala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoShakespearovské drama Windsorů: Proč britská monarchie čelí další krizi

Kniha Charlese Spencera víří vody kolem britské monarchie. Podcast zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozebírá útoky na krále Karla III., neukončené dozvuky skandálů i komplikované vztahy v rodině Windsorů. Londýnská zpravodajka ČT Katarína Sedláčková vysvětluje, jaké politické pravomoci koruna reálně má, proč je panovník klíčovým nástrojem britské diplomacie a zda má historická instituce šanci ustát nastupující generaci i proměny společnosti. Pořad moderuje Hana Scharffová.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.