Pilot měl zkušenosti, říká policie k dronům nad letištěm v Kodani

Nahrávám video

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Kodaňské letiště se znovu otevírá poté, co bylo uzavřeno kvůli aktivitě dronů. Přesto se očekávají zpoždění a zrušené lety. Cestujícím se doporučuje sledovat informace u svých leteckých společností,“ uvedlo letiště na síti X krátce po půlnoci z pondělí na úterý. Dříve letiště uvedlo, že „časový horizont pro znovuotevření je zatím neznámý“.

V pondělí večer letiště uvedlo, že za uzavřením objektu pro odlety a přílety je zaznamenání dvou až tří větších dronů. Mluvčí letiště podle agentury Reuters předtím uvedla, že dánská policie pracovala na identifikaci dronů, odmítla ale poskytnout bližší informace s ohledem na probíhající vyšetřování.

Podle operačního ředitele kodaňského letiště Kristoffera Plenge-Brandta incident ovlivnil či ještě ovlivní lety asi dvaceti tisíc cestujících, napsal server dánského listu Politiken. Zrušeno bylo podle něj kolem stovky letů, na tři desítky musely využít jiných letišť.

Server Flightradar24 na svém účtu na X uvedl, že do doby krátce před půlnocí muselo být na padesát letů odkloněno na jiná letiště.

Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla v úterý premiérka Mette Frederiksenová. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, kterými jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla v prohlášení poskytnutém televizi TV2. Narážela podle agentur mimo jiné na přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad Estonskem či víkendové hackerské útoky na velká evropská letiště.

Odklony letadel

V době uzávěry nouzově přistálo na letišti kolem 23. hodiny jedno letadlo, upřesnil ve vysílání ČT24 historik Tomáš Sniegoň, který působí na Universita Lund v sousedním Švédsku. Nemělo prý tolik paliva, aby mohlo být odkloněno.

Odlety z Kodaně byly podle stránek letiště pozdržené až do šesté hodiny ranní, nejprve letiště odbavovalo zpožděné přílety. „Zvláštní je – policie měla o půl druhé (ráno, pozn. red.) tiskovou konferenci. Ty drony – jak nečekaně se objevily, tak nečekaně zmizely, to znamená, že se policii nepodařilo zachytit jediný z dronů,“ popsal posléze Sniegoň.

„Nevylučuje se, že mohly být drony poslány z lodi,“ řekl ČT24 ráno Sniegoň. Velikost bezpilotních letadel naznačuje, že mohly být ovládány na poměrně velkou vzdálenost, dodal.

Nahrávám video

Vyšetřování dle dánské policie přebrali techničtí experti. Vyšetřovatelé nezveřejnili informace o tom, kam drony z okolí kodaňského letiště zmizely. Letadla byla odkláněna na jiná letiště na Jutském poloostrově, případně do jiných švédských měst – například do Malmö. Dle Sniegoně bylo takto odkloněno několik desítek letů.

Pilot měl zkušenosti, říká policie

Policie v úterý podle Reuters uvedla, že s drony létal „zkušený operátor“. Uvedla také, že nemá indicie, že by incidenty na letištích v Kodani a Oslu souvisely. Drony prý na kodaňské letiště přiletěly z různých směrů.

„Počet, velikost, dráhy letů, čas strávený nad letištěm. To všechno dohromady ukazuje, že se jedná o někoho schopného,“ řekl médiím Jens Jespersen z kodaňské policie. Cílem akce podle něj nejspíš nebylo zaútočit na letiště, ale spíše předvést se nebo procvičit vlastní schopnosti.

Kdo přesně za přelety stojí, zatím úřady neví, zcela vyloučit nemohou ani možnost, že by šlo o akci organizovanou Ruskem, připustil Jespersen. Bezpečnostní složky se podle něho rozhodly drony nesestřelovat, neboť nechtěly ohrozit bezpečnost lidí na letišti. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, odkud drony na letiště přiletěly, zda to bylo z pevniny nebo z lodi v Öresundské úžině, která je vzdálená zhruba dva kilometry.

Drony nebyly dle Sniegoně amatérské, nýbrž „velkých rozměrů, netypické“. Připojil také, že bezpilotní letouny byly viděny i nad mořem – právě v Öresundské úžině, která odděluje Dánsko a Švédsko.

Omezení v Norsku

Letiště v Oslu bylo kvůli zpozorování dronu uzavřeno od půlnoci do 3:22 ráno, uvedl provozovatel letiště. Lety byly odkláněny na nejbližší letiště.

Norské bezpečnostní úřady pátrají po původu dronu a jsou v kontaktu s dánskými kolegy, řekl webu NRK.no Eirik Veum z policejní zpravodajské služby PST. Vyšetřovatelé podle něj zatím nevyloučili žádný možný původ dronu, nemají však ani pojítko s incidentem v Dánsku.

NRK informoval dále o tom, že policie zadržela dva singapurské turisty, kteří v pondělí večer létali s drony nad pevností Akershus v Oslu. Jejich případ však podle vyjádření policie velmi pravděpodobně nesouvisí s přeletem dronu nad několik desítek kilometrů vzdáleným letištěm.

Incidenty na obou severských letištích následují poté, co provoz několika velkých evropských letišť v posledních dnech narušil kybernetický útok na odbavovací systém.

Letiště Václava Havla v Praze kvůli omezení provozu na letištích v Kodani a Oslu eviduje tři zrušené odlety do Kodaně a dva přílety z dánské metropole, uvedla v úterý dopoledne mluvčí ruzyňského letiště Denisa Hejtmánková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 16 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 18 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...