Pilot měl zkušenosti, říká policie k dronům nad letištěm v Kodani

Nahrávám video

Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters představitelé dánské policie. Zatím není jasné, kdo drony poslal, vyšetřování pokračuje. Norská policie sdělila, že je v kontaktu s dánskými kolegy, podrobnosti o incidentu v Oslu však zatím nezveřejnila.

„Kodaňské letiště se znovu otevírá poté, co bylo uzavřeno kvůli aktivitě dronů. Přesto se očekávají zpoždění a zrušené lety. Cestujícím se doporučuje sledovat informace u svých leteckých společností,“ uvedlo letiště na síti X krátce po půlnoci z pondělí na úterý. Dříve letiště uvedlo, že „časový horizont pro znovuotevření je zatím neznámý“.

V pondělí večer letiště uvedlo, že za uzavřením objektu pro odlety a přílety je zaznamenání dvou až tří větších dronů. Mluvčí letiště podle agentury Reuters předtím uvedla, že dánská policie pracovala na identifikaci dronů, odmítla ale poskytnout bližší informace s ohledem na probíhající vyšetřování.

Podle operačního ředitele kodaňského letiště Kristoffera Plenge-Brandta incident ovlivnil či ještě ovlivní lety asi dvaceti tisíc cestujících, napsal server dánského listu Politiken. Zrušeno bylo podle něj kolem stovky letů, na tři desítky musely využít jiných letišť.

Server Flightradar24 na svém účtu na X uvedl, že do doby krátce před půlnocí muselo být na padesát letů odkloněno na jiná letiště.

Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla v úterý premiérka Mette Frederiksenová. „Je jasné, že to souvisí s událostmi, kterými jsme byli svědky nedávno, dalšími dronovými útoky, narušeními vzdušného prostoru a hackerskými útoky na evropská letiště,“ uvedla v prohlášení poskytnutém televizi TV2. Narážela podle agentur mimo jiné na přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad Estonskem či víkendové hackerské útoky na velká evropská letiště.

Odklony letadel

V době uzávěry nouzově přistálo na letišti kolem 23. hodiny jedno letadlo, upřesnil ve vysílání ČT24 historik Tomáš Sniegoň, který působí na Universita Lund v sousedním Švédsku. Nemělo prý tolik paliva, aby mohlo být odkloněno.

Odlety z Kodaně byly podle stránek letiště pozdržené až do šesté hodiny ranní, nejprve letiště odbavovalo zpožděné přílety. „Zvláštní je – policie měla o půl druhé (ráno, pozn. red.) tiskovou konferenci. Ty drony – jak nečekaně se objevily, tak nečekaně zmizely, to znamená, že se policii nepodařilo zachytit jediný z dronů,“ popsal posléze Sniegoň.

„Nevylučuje se, že mohly být drony poslány z lodi,“ řekl ČT24 ráno Sniegoň. Velikost bezpilotních letadel naznačuje, že mohly být ovládány na poměrně velkou vzdálenost, dodal.

Nahrávám video

Vyšetřování dle dánské policie přebrali techničtí experti. Vyšetřovatelé nezveřejnili informace o tom, kam drony z okolí kodaňského letiště zmizely. Letadla byla odkláněna na jiná letiště na Jutském poloostrově, případně do jiných švédských měst – například do Malmö. Dle Sniegoně bylo takto odkloněno několik desítek letů.

Pilot měl zkušenosti, říká policie

Policie v úterý podle Reuters uvedla, že s drony létal „zkušený operátor“. Uvedla také, že nemá indicie, že by incidenty na letištích v Kodani a Oslu souvisely. Drony prý na kodaňské letiště přiletěly z různých směrů.

„Počet, velikost, dráhy letů, čas strávený nad letištěm. To všechno dohromady ukazuje, že se jedná o někoho schopného,“ řekl médiím Jens Jespersen z kodaňské policie. Cílem akce podle něj nejspíš nebylo zaútočit na letiště, ale spíše předvést se nebo procvičit vlastní schopnosti.

Kdo přesně za přelety stojí, zatím úřady neví, zcela vyloučit nemohou ani možnost, že by šlo o akci organizovanou Ruskem, připustil Jespersen. Bezpečnostní složky se podle něho rozhodly drony nesestřelovat, neboť nechtěly ohrozit bezpečnost lidí na letišti. Vyšetřovatelé se nyní snaží zjistit, odkud drony na letiště přiletěly, zda to bylo z pevniny nebo z lodi v Öresundské úžině, která je vzdálená zhruba dva kilometry.

Drony nebyly dle Sniegoně amatérské, nýbrž „velkých rozměrů, netypické“. Připojil také, že bezpilotní letouny byly viděny i nad mořem – právě v Öresundské úžině, která odděluje Dánsko a Švédsko.

Omezení v Norsku

Letiště v Oslu bylo kvůli zpozorování dronu uzavřeno od půlnoci do 3:22 ráno, uvedl provozovatel letiště. Lety byly odkláněny na nejbližší letiště.

Norské bezpečnostní úřady pátrají po původu dronu a jsou v kontaktu s dánskými kolegy, řekl webu NRK.no Eirik Veum z policejní zpravodajské služby PST. Vyšetřovatelé podle něj zatím nevyloučili žádný možný původ dronu, nemají však ani pojítko s incidentem v Dánsku.

NRK informoval dále o tom, že policie zadržela dva singapurské turisty, kteří v pondělí večer létali s drony nad pevností Akershus v Oslu. Jejich případ však podle vyjádření policie velmi pravděpodobně nesouvisí s přeletem dronu nad několik desítek kilometrů vzdáleným letištěm.

Incidenty na obou severských letištích následují poté, co provoz několika velkých evropských letišť v posledních dnech narušil kybernetický útok na odbavovací systém.

Letiště Václava Havla v Praze kvůli omezení provozu na letištích v Kodani a Oslu eviduje tři zrušené odlety do Kodaně a dva přílety z dánské metropole, uvedla v úterý dopoledne mluvčí ruzyňského letiště Denisa Hejtmánková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
02:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
03:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
07:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 5 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
06:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump opakuje Putinovy narativy a poškozuje zájmy Ukrajiny, míní bezpečnostní expert

Nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poškozují Ukrajinu a odrážejí narativy ruského vládce Vladimira Putina, uvedl estonský bezpečnostní expert Marek Kohv, který vede program Bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru pro obranná a bezpečnostní studia (ICDS). Rozhovor s Kohvem pro ERR vedl Andres Kuusk.
před 6 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
12:03Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.