Letadla

V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, zakončila vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.

Armáda má brzy dostat ke zkouškám nová francouzsko-česká děla i raketový systém z Izraele. Dodávky jsou následně plánované v příštích dvou letech. Do výzbroje a infrastruktury má jít letos celkem 66 miliard. Pokračovat budou i splátky objednaných letounů F-35 nebo bojových vozidel pěchoty. Resort obrany pokračuje také v nákupech munice. Mimo to pořídí rovněž třeba stany pro vojáky v poli. Ti by se měli dočkat také vybavení, které už několik let chybí – například balistické vesty. Vzdušné síly pak očekávají dva střední transportní letouny C-390 Millenium.

Zakázku na novou generaci stíhaček pro americkou armádu získala firma Boeing, oznámil v pátek prezident USA Donald Trump. Podle Pentagonu budou bojové letouny s označením F-47 svými schopnostmi dalece převyšovat nynější stroje F-35, což je nezbytné pro případný konflikt s Čínou. Podle agentury AP bude mít zakázka v první fázi hodnotu 20 miliard dolarů (462 miliard korun).

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.

Úřad pro civilní letectví prošetřuje stále více případů nebezpečného létání s drony. Za loňský rok eviduje 338 hlášení spojených s provozem dronů, což je nejvíce za poslední roky. Ne vše ale úřad nakonec vyhodnotí jako přestupek. Loni rozdal pokuty za 330 tisíc korun. Letos už jen během necelých třech měsíců udělil sankce za 150 tisíc. Nejčastěji lidé s drony narušují prostory letišť nebo Pražského hradu.

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.

Americký prezident Donald Trump oznámil plán uvalit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz z Kolumbie a řadu dalších sankcí kvůli tomu, že jihoamerická země odmítla přijmout dva americké deportační lety s kolumbijskými migranty. Kolumbijský prezident Gustavo Petro krok vysvětloval tak, že Američané musí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně a avizoval vlastní cla na americké zboží. Na špatné zacházení se svými občany si o den dříve stěžovala Brazílie.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

V sobotu po 101 letech končí existence Českých aerolinií. Z Paříže do Prahy podle plánu vzlétlo poslední letadlo s kódem OK. „Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ konstatoval v 90' ČT24 bývalý kapitán aerolinií Miloš Kvapil. Své roky u ČSA označil za „fantastickou dobu“. Na poslední let se neplánoval jít podívat, nemá to podle něj smysl.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Polská vláda představila plány na stavbu největšího letiště ve střední Evropě. Kapacitou má dvakrát převýšit počet pasažérů odbavených ročně na pražské Ruzyni, rovnat by se mohlo těm v Mnichově nebo Moskvě. Opozice, která během své předchozí vlády přišla s ještě velkolepějším návrhem, ten současný kritizuje jako málo ambiciózní.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Italské město Cameri na severu země je jediným místem v Evropě, kde se vyrábějí americké stíhačky F-35. Ty nedávno koupilo Česko a montážní linku navštívil loni v prosinci i prezident Petr Pavel. Česká televize dostala jako vůbec první televize možnost v závodě natáčet.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Hluk z letadel omezuje rozvoj Plané u Českých Budějovic. Brání třeba výstavbě školky nebo rodinných domů. Zákaz platí jen pro polovinu obce. Radnice nyní čeká na přeměření hluku, a podle toho chce přehodnotit stavební uzávěru. Letos v srpnu začali z Plané létat turisté na zahraniční dovolené.

Téměř o čtvrtinu více pasažérů za první půlrok než vloni i odbavování větších letadel – taková je zatím bilance terminálu pro soukromé lety pražského Letiště Václava Havla. I tak mu ale chybí 20 tisíc pasažérů oproti předcovidovým rokům. Létat totiž přestali převážně lidé ze Škody Auto, jejíž zaměstnanci z Terminálu 3 mířili do mateřského Volkswagenu. Kontakt mezi oběma automobilkami se přesunul do online prostředí. Informace vyplývají z dat, která České televizi poskytlo pražské letiště.

Čínská armáda za posledních 24 hodin vyslala do blízkosti Tchaj-wanu 39 letadel a tři plavidla. Tchaj-pej na ohrožení vzdušného prostoru ostrova reagovala vysláním vlastních stíhacích letounů. Podle agentur Reuters a AP o tom ve čtvrtek informovalo tchajwanské ministerstvo obrany.

Letecká doprava na elektrický pohon se čím dál více blíží skutečnosti. Ve Švédsku už testují základní funkce stroje, který by mohl na kratších cestách pojmout až tři desítky pasažérů. Podstatné ovšem je, že projektu uvěřili i dopravci a na letoun, který zatím nemá plnohodnotný prototyp, přišlo už přes 230 objednávek.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.