Letadla

V sobotu po 101 letech končí existence Českých aerolinií. Z Paříže do Prahy podle plánu vzlétlo poslední letadlo s kódem OK. „Bolí to, protože jsem u ČSA prožil asi čtyřicet let,“ konstatoval v 90' ČT24 bývalý kapitán aerolinií Miloš Kvapil. Své roky u ČSA označil za „fantastickou dobu“. Na poslední let se neplánoval jít podívat, nemá to podle něj smysl.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Polská vláda představila plány na stavbu největšího letiště ve střední Evropě. Kapacitou má dvakrát převýšit počet pasažérů odbavených ročně na pražské Ruzyni, rovnat by se mohlo těm v Mnichově nebo Moskvě. Opozice, která během své předchozí vlády přišla s ještě velkolepějším návrhem, ten současný kritizuje jako málo ambiciózní.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Italské město Cameri na severu země je jediným místem v Evropě, kde se vyrábějí americké stíhačky F-35. Ty nedávno koupilo Česko a montážní linku navštívil loni v prosinci i prezident Petr Pavel. Česká televize dostala jako vůbec první televize možnost v závodě natáčet.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Hluk z letadel omezuje rozvoj Plané u Českých Budějovic. Brání třeba výstavbě školky nebo rodinných domů. Zákaz platí jen pro polovinu obce. Radnice nyní čeká na přeměření hluku, a podle toho chce přehodnotit stavební uzávěru. Letos v srpnu začali z Plané létat turisté na zahraniční dovolené.

Téměř o čtvrtinu více pasažérů za první půlrok než vloni i odbavování větších letadel – taková je zatím bilance terminálu pro soukromé lety pražského Letiště Václava Havla. I tak mu ale chybí 20 tisíc pasažérů oproti předcovidovým rokům. Létat totiž přestali převážně lidé ze Škody Auto, jejíž zaměstnanci z Terminálu 3 mířili do mateřského Volkswagenu. Kontakt mezi oběma automobilkami se přesunul do online prostředí. Informace vyplývají z dat, která České televizi poskytlo pražské letiště.

Čínská armáda za posledních 24 hodin vyslala do blízkosti Tchaj-wanu 39 letadel a tři plavidla. Tchaj-pej na ohrožení vzdušného prostoru ostrova reagovala vysláním vlastních stíhacích letounů. Podle agentur Reuters a AP o tom ve čtvrtek informovalo tchajwanské ministerstvo obrany.

Letecká doprava na elektrický pohon se čím dál více blíží skutečnosti. Ve Švédsku už testují základní funkce stroje, který by mohl na kratších cestách pojmout až tři desítky pasažérů. Podstatné ovšem je, že projektu uvěřili i dopravci a na letoun, který zatím nemá plnohodnotný prototyp, přišlo už přes 230 objednávek.

Tchajwanské ministerstvo obrany v neděli podle agentury Reuters oznámilo, že několik čínských armádních lodí, letadel a dronů se dál zapojuje do vojenských cvičení a provádí manévry simulující útok na Tchaj-wan. V oblasti průlivu v neděli napočítalo 66 čínských letadel a čtrnáct lodí. Resort také oznámil, že Tchaj-wan v reakci na tyto manévry vyslal do oblasti svá plavidla a letadla. Většina hlášení o čínských vojenských cvičeních v blízkosti ostrova podle resortu už neplatí.

Hasiči, kteří likvidují požár v národním parku České Švýcarsko, se nyní soustředí na oblast nepřístupných míst kolem Pravčické rány, řekl mluvčí hasičů Martin Kavka. Zásah v oblasti Bouřňáku a Větrovce je podle něj účinný. Skrytá ohniska zůstávají v západní části skal nad Hřenskem. Uvedl, že v pátek by mohly být předány dva sektory na jih od Kamenice národnímu parku.

Čínská letadla a lodě v sobotu ráno uskutečnily cvičení simulující útok na hlavní ostrov Tchaj-wanu. Uvedlo to tchajwanské ministerstvo obrany a dodalo, že do jeho vzdušné obranné zóny pronikly dvě desítky čínských letounů. Předtím ministerstvo oznámilo, že Tchaj-wan v pátek pozdě večer vypálil světlice, aby varoval sedm bezpilotních letounů, které kroužily nad jeho souostrovím Ťin-men a neidentifikované letadlo nad odlehlým souostrovím Ma-cu.

Čínská letadla a válečné lodě překročily linii, která dělí průliv mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou. Oznámilo to tchajwanské ministerstvo obrany. Vojenské aktivity Pekingu zároveň označilo jako „vysoce provokativní“. Tchaj-wan vyslal stíhačky, aby varovaly 49 čínských letadel před vstupem do jeho vzdušné obranné zóny. Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že provádí manévry severně, jihozápadně a východně od Tchaj-wanu.

Italská letadla, která pomáhala s požárem v Českém Švýcarsku, ale musela se vrátit, by mohly nahradit obdobně vybavené letouny ze Španělska nebo Švédska. Koordinátor naléhavé pomoci Marcin Pater ze Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události při Evropské unii potvrdil, že se o jejich zapojení jedná. V pořadu Události, komentáře také uvedl, že systém mezinárodní pomoci podle něj v případě požáru zafungoval.

Česká vláda zatím poskytla Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce. Vládě navrhne v nejbližší době další vojenské dodávky za 600 až 700 milionů korun, avizovala. Potvrdila, že Česko dodává na Ukrajinu i těžkou vojenskou techniku. Konkretizovat to ale odmítla.

Kunovického výrobce civilních dopravních letounů Aircraft Industries kupuje od ruského majitele skupina Omnipol. Českého vlastníka bude mít někdejší Let Kunovice po čtrnácti letech. Omnipol to oznámil ve středu. Cenu firmy neuvedly. Kunovický podnik zaměstnává téměř tisíc lidí. Vyrábí civilní letouny L 410 a L410 NG.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) vyzval k sankcím a mezinárodní izolaci Ruska v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná, řekl na úvod konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém projevu slíbil, že Česko nepřestane pomáhat Ukrajině. Dodal, že sankce Západu mají viditelný účinek. Prezident Miloš Zeman upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Uvedl to ve zdravici, kterou na konferenci přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.

Británie oznámila nový balík sankcí namířených proti Rusku kvůli jeho útoku na Ukrajinu. Úřady mohou nově zadržet jakákoliv letadla na britských letištích napojená na ruské občany a firmy, vláda rovněž zakázala vývoz zboží a služeb spojených s letectvím a vesmírnými technologiemi do Ruska. Další sankce vůči Rusku uvalí také vlády členských zemí EU. Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil Ukrajině 1,4 miliardy dolarů jako nouzovou pomoc. Na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a spojencům v Evropě značně přispějí také USA.

Premiér Petr Fiala (ODS) na brífinku po jednání s prezidentem Milošem Zemanem řekl, že lidem, kteří budou chtít bojovat za Ukrajinu, bude abolicí garantována beztrestnost. Uvedl také, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi a obvinili jednoho člověka kvůli veřejnému schvalování a ospravedlňování ruské agrese vůči Ukrajině. Dopustit se ho měl na internetu. Další dvě stovky případů vyšetřují.

Tchajwanské letectvo poslalo svá letadla do vzduchu kvůli 52 čínským strojům, jež opět narušily tchajwanský vzdušný prostor. Za minulé čtyři dny tak vniklo do tchajwanského prostoru téměř 150 čínských letounů. Tchajwanské ministerstvo obrany, které citovala agentura Reuters, oznámilo, že pondělní skupina byla největší.