Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.

Poté, co roku 2003 dolétaly concordy, skončila éra nadzvukové dopravy. Americká NASA by to chtěla změnit. Vrátit na nebe superrychlá dopravní letadla má za úkol nový letoun X-59, jehož testy právě probíhají. Minulý týden uspěl rovnou ve dvou náročných testech.

Nejprve X-59 poprvé překonal rychlost zvuku, jen aby pak v pátek 12. června dokázal nabrat rychlost Mach 1,4 a letět za podmínek, které NASA potřebuje k shromáždění údajů od veřejnosti o hluku letounu. X-59 je navržen tak, aby překonal rychlost zvuku bez vydávání hlasitého, výbušného zvuku známého jako sonický třesk. Díky tomu by budoucí nadzvukové letouny mohly létat takhle rychle i nad pevninou, což concordy nesměly – jedinou výjimku v tom mají vojenská letadla.

X-59 poprvé překonal zvukovou bariéru 5. června, kdy dosáhl maximální rychlosti přibližně Mach 1,1, tedy asi 1147 kilometrů za hodinu, a to při letu nad kalifornskou Mohavskou pouští:

O týden později letoun absolvoval let za podmínek mise, což je ještě důležitější krok, který X-59 přibližuje k operačnímu využití. Během pátečního zkušebního letu letěl X-59 rychlostí 1488 kilometrů za hodinu ve výšce přibližně 16 764 metrů.

Testování nad obydlenými oblastmi

Dosud testování probíhalo daleko od lidí. Pokud by totiž k nadzvukovému třesku došlo, mohl by poškodit zdraví lidí v doslechu – například protržením ušních bubínků. Teď ale série úspěšných testů posunula pokus dál. V blízké budoucnosti se NASA chystá provést lety nad vybranými americkými obcemi, aby zmapovala reakci veřejnosti. Bude let dostatečně tichý, aby to nerušilo?

Experimentální tichý nadzvukový letoun X-59 na letištní ploše v Palmdale v Kalifornii
Zdroj: Lockheed Martin/Garry Tice/Handout via Reuters

NASA začala s vývojem tohoto tichého nadzvukového letadla před téměř deseti lety. Tehdy zaplatila společnosti Lockheed Martin 247,5 milionu dolarů (asi pět miliard korun), cílem měl být funkční prototyp schopný bezpečného letu nad obydlenými oblastmi. Což se nyní plní.

„Každý let přibližuje NASA o krok blíže k tomu, aby mohla s letounem X-59 létat nad obydlenými oblastmi a sbírat zpětnou vazbu, která by mohla pomoci utvářet budoucnost komerčních nadzvukových letů nad pevninou,“ uvedla kosmická agentura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 7 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 9 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 11 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 13 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 14 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 16 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.