Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.

Poté, co roku 2003 dolétaly concordy, skončila éra nadzvukové dopravy. Americká NASA by to chtěla změnit. Vrátit na nebe superrychlá dopravní letadla má za úkol nový letoun X-59, jehož testy právě probíhají. Minulý týden uspěl rovnou ve dvou náročných testech.

Nejprve X-59 poprvé překonal rychlost zvuku, jen aby pak v pátek 12. června dokázal nabrat rychlost Mach 1,4 a letět za podmínek, které NASA potřebuje k shromáždění údajů od veřejnosti o hluku letounu. X-59 je navržen tak, aby překonal rychlost zvuku bez vydávání hlasitého, výbušného zvuku známého jako sonický třesk. Díky tomu by budoucí nadzvukové letouny mohly létat takhle rychle i nad pevninou, což concordy nesměly – jedinou výjimku v tom mají vojenská letadla.

X-59 poprvé překonal zvukovou bariéru 5. června, kdy dosáhl maximální rychlosti přibližně Mach 1,1, tedy asi 1147 kilometrů za hodinu, a to při letu nad kalifornskou Mohavskou pouští:

O týden později letoun absolvoval let za podmínek mise, což je ještě důležitější krok, který X-59 přibližuje k operačnímu využití. Během pátečního zkušebního letu letěl X-59 rychlostí 1488 kilometrů za hodinu ve výšce přibližně 16 764 metrů.

Testování nad obydlenými oblastmi

Dosud testování probíhalo daleko od lidí. Pokud by totiž k nadzvukovému třesku došlo, mohl by poškodit zdraví lidí v doslechu – například protržením ušních bubínků. Teď ale série úspěšných testů posunula pokus dál. V blízké budoucnosti se NASA chystá provést lety nad vybranými americkými obcemi, aby zmapovala reakci veřejnosti. Bude let dostatečně tichý, aby to nerušilo?

Experimentální tichý nadzvukový letoun X-59 na letištní ploše v Palmdale v Kalifornii
Zdroj: Lockheed Martin/Garry Tice/Handout via Reuters

NASA začala s vývojem tohoto tichého nadzvukového letadla před téměř deseti lety. Tehdy zaplatila společnosti Lockheed Martin 247,5 milionu dolarů (asi pět miliard korun), cílem měl být funkční prototyp schopný bezpečného letu nad obydlenými oblastmi. Což se nyní plní.

„Každý let přibližuje NASA o krok blíže k tomu, aby mohla s letounem X-59 létat nad obydlenými oblastmi a sbírat zpětnou vazbu, která by mohla pomoci utvářet budoucnost komerčních nadzvukových letů nad pevninou,“ uvedla kosmická agentura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 8 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 9 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 15 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 15 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.