Letecká doprava

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.

Zaměstnanci třinácti německých letišť od půlnoci stávkují kvůli nadcházejícímu vyjednávání o platech ve veřejném sektoru. Celodenní protestní akce pracovníků pozemního personálu se dotkla letecké dopravy v celé zemi, mimo jiné největších letišť ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově nebo u Berlína. Podle odhadů sdružení letišť ADV zasáhne více než 560 tisíc pasažérů, zrušeno bude přes 3500 letů. Neuskuteční se ani žádný z plánovaných spojů mezi Německem a Prahou.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Při vyšetřování nejhorší letecké katastrofy v historii Jižní Koreje, která připravila o život 179 lidí, experti potvrdili, že v obou motorech letounu našli ptačí krev a peří. Právě střet letadla Boeing 737-800 s hejnem ptáků tak měl stát na počátku prosincové tragédie. Předběžná zpráva, kterou předali Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, ale neodpovídá na otázku, proč stroj přistál bez vysunutého podvozku a proč černé skříňky nezaznamenaly poslední čtyři minuty před neštěstím.

Silné sněžení v neděli narušilo leteckou dopravu v Británii, Nizozemsku i Německu. Letiště ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně zrušila více než sto spojů. Zastavit provoz muselo i pražské Letiště Václava Havla. Největší letiště v Nizozemsku, amsterdamský Schiphol, zrušilo na sedmdesát letů. Problémy čekají v souvislosti s mrazy zřejmě i USA.

Vyšetřovatelé získali data z jedné z černých skříněk letounu nízkonákladových aerolinek Jeju Air, který v neděli po nouzovém přistání v Jižní Koreji narazil do zdi a explodoval, přičemž zahynulo 179 lidí na palubě. Údaje z hlasového záznamníku v pilotní kabině budou převedeny do zvukového souboru, zatímco druhá černá skříňka – záznamník letových údajů – bude odeslána do Spojených států k analýze.

Americká letecká společnost American Airlines v úterý kvůli technickým potížím zhruba na hodinu pozastavila ve Spojených státech všechny své lety. Oznámil to Federální úřad pro letectví (FAA). Znamenalo to značnou komplikaci pro dopravně mimořádně rušný Štědrý den, uvedla agentura Reuters.

Provozovatelům služeb dál stoupají tržby. Ve třetím čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na tři procenta. Třeba letecká doprava zaznamenala meziročně více než pětinový nárůst. Dařilo se ale také výrobě pořadů, skladovacím službám nebo odvětví informačních technologií. Nedařilo se jen realitním službám, restauracím a hotelům. I proto, že tato odvětví výrazně podražila. Podle některých analytiků je na výsledcích vidět, že Češi v útratách zůstávají opatrní.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Civilní letiště v Pardubicích nečekaně a bez udání důvodů zastavilo projekt výstavby centra pro servis dopravních letadel. Odmítlo tak zhruba půlmiliardovou investici a roční příjem z nájmu ve výši šesti milionů korun. Zdůvodnilo to riziky a nepřipraveností projektu, investor to ale odmítá a nechápe, proč vedení letiště nechce peníze, které lze podle něj tak snadno vydělat. Například servisní centrum na ostravském letišti má roční tržby až miliardu korun.

Přibývá lidí, kteří chtějí odškodnění za problémy v letecké dopravě. Agentury, které se na vyřizování kompenzací specializují, hlásí za letošní červenec velký zájem. Cestující mohou například žádat odškodnění za kufr ztracený během přepravy, maximálně ale 33 tisíc korun. Mohou také požadovat kompenzace za zrušené nebo zpožděné lety. V případě mimořádných událostí, které aerolinky nemůžou ovlivnit, nárok na kompenzace nevzniká. Jde o špatné počasí, změny v pokynech od řídicí věže nebo stávky.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Mnichovské letiště přerušilo ráno zhruba na hodinu provoz, přes hodinu pak muselo omezit provoz, protože byla použitelná pouze jedna ze dvou ranvejí. Na ploše letiště leželi klimatičtí aktivisté, kteří se přilepili k pojížděcím drahám. Do areálu pronikli v době noční letové přestávky, která měla skončit v pět ráno. Některé dopolední vnitroevropské lety Lufthansy byly odřeknuty a část příletů byla odkloněna na jiná letiště. Dál musí cestující počítat se zpožděním.

České aerolinie přestanou od podzimu provozovat lety pod svou vlastní značkou s kódem OK. Od zimního letového řádu budou jak jejich, tak lety sesterských Smartwings operovány pod kódem QS, oznámila mluvčí Smartwings Group Vladimíra Dufková. Firma se tak podle ní snaží zefektivnit provoz.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Na pěti německých letištích odstartovala stávka pozemního personálu společnosti Lufthansa. Potrvá do čtvrtečního rána a podle aerolinek se zřejmě dotkne zhruba sto tisíc cestujících. Zaměstnanci stávkují na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, což jsou důležité tranzitní uzly, a také v Berlíně, Düsseldorfu a Hamburku. Zrušeny jsou i některé spoje s Prahou.

Sněžení a ledovka komplikují dopravu napříč Evropou. Několik velkých letišť v Německu preventivně zrušilo stovky letů a na některých místech zůstanou zavřené i školy. Meteorologové navíc varovali, že v západní a severní části země by mohlo během 24 hodin napadnout dalších 15 až 35 centimetrů sněhu. Kvůli rozmarům počasí byl pozastaven provoz také na mezinárodním letišti Gardermoen v Oslu a problémy v dopravě hlásí také jih Švédska a Dánsko.

Na Islandu začala druhá sopečná erupce za necelý měsíc. Láva opět proudí ze země na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu. Poblíž pobřežního města Grindavík, které bylo přes noc kompletně evakuováno, se odpoledne otevřela čerstvá puklina a láva již dosáhla města, několik domů na jeho okraji se ocitlo v plamenech.

Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem, pod drobnohledem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámila panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy, napsala agentura Reuters. Narušení provozu se dle serveru BBC News týká především USA.

Kvůli husté mlze a poruše na meteorologické stanici na pražském letišti Václava Havla muselo v sobotu od nočních hodin letět 21 letadel odklonem, devět linek dopravci zrušili. Za celý den by za běžných okolností na ruzyňském letišti přistálo 136 letů. Situace se stabilizovala odpoledne, kdy počasí umožnilo letadlům usedat na ranvej. Některé spoje ale mají zpoždění, oznámila vpodvečer mluvčí letiště Klára Divíšková.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.