Letecká doprava

Evropský výrobce letadel Airbus přišel na další problém u letounů své nejprodávanější řady A320. Výrobní vada se týká trupových kovových panelů na omezeném počtu letounů, uvedla firma, která tak potvrdila informaci zdrojů agentury Reuters. Akcie Airbusu na burze v Paříži krátce po zprávě ztrácely kolem deseti procent, později část ztrát smazaly. Airbus kvůli jinému problému na konci posledního listopadového týdne nařídil úpravu softwaru, která se týká zhruba šesti tisíc letadel A320.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) v pátek vydal varování ohledně letů nad Venezuelou. V dokumentu, na který poukázala agentura Reuters, informuje o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí. Vojenskou přítomnost v oblasti navyšují Spojené státy, na což venezuelská vláda v uplynulých týdnech reagovala svoláním různých vojenských cvičení.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

Supertajfun Fung-wong si vyžádal na Filipínách první dvě oběti. Souostroví, které se stále potýká s ničivými následky tajfunu Kalmaegi, zasáhl vítr o nárazech rychlosti až 230 kilometrů za hodinu. Tamní úřady už v rizikových oblastech evakuovaly přes milion lidí.

Letecké společnosti zpřísňují podmínky pro cestování s lithiovými bateriemi jako jsou například powerbanky. Po nedávném požáru na palubě čínských aerolinek k mezinárodním pravidlům, která stanovují nejvyšší možnou kapacitu baterií, přidávají i další vlastní doporučení, která například určují, kam elektroniku během letu ukládat.

Cestující na letištích v Berlíně a Bruselu stále pociťují dopady pátečního kybernetického útoku, který zasáhl odbavovací systémy na několika evropských letištích. Výpadek systémů má i v neděli za následek zpoždění a zrušení desítek letů, informují agentury AP a DPA. Bruselské letiště už navíc avizovalo zrušení poloviny pondělních odletů.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Silné turbulence zasáhly ve středu večer let společnosti Delta z amerického Salt Lake City do nizozemského Amsterdamu. Zranění utrpělo 25 lidí a letoun byl nucen změnit směr a neplánovaně přistát v Minneapolisu, informovala ve čtvrtek agentura AP.

Klimatické změny prokazatelně způsobují silnější turbulence. Kromě zdravotních dopadů a případných obav cestujících způsobují i nemalé finanční obtíže aerolinkám. Inženýři se pokoušejí na tento nový svět letadla adaptovat.

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.

Z Jemenu byla v neděli vypuštěna na Izrael raketa, která podle izraelské armády dopadla poblíž letiště Bena Guriona v Tel Avivu. Ve městě se ráno rozezněly sirény a letiště krátce přerušilo provoz. Armáda incident vyšetřuje. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové podporovaní Íránem. Izrael v reakci pohrozil odvetným úderem. Některé aerolinky kvůli události ruší lety do a z Tel Avivu.

Stopy za letadly někdy na obloze vydrží celé hodiny. Vede to nejen ke vzniku nesmyslných konspiračních teorií o takzvaných chemtrails, které by měly cíleně měnit počasí, ale zejména k reálným dopadům na klima. Vědci teprve začínají chápat, jak silné tyto dopady jsou a jak ovlivňují lidské životy.

Za loňskou sérií požárů balíčků na evropských letištích stojí agenti naverbovaní ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Vyplývá to z informací, které zveřejnila německá média. Odvolávají se přitom na informace evropských tajných služeb. Podezřelé podle médií zadržely bezpečnostní služby v Litvě, Polsku, Bosně a Hercegovině a Británii. Úřady informace nepotvrdily.

Na londýnském letišti Heathrow v pátek večer přistál první let od chvíle, kdy se provoz zcela zastavil kvůli výpadku proudu po požáru elektrické stanice zásobující letiště, píše agentura AP. O něco později proběhl také první vzlet. Původně mělo být letiště uzavřeno celý pátek, odpoledne však vedení Heathrow informovalo, že hodlá obnovit některé lety během dne. Návrat k plnému provozu očekává v sobotu. Energetici po požáru obnovili proud 62 tisícům zákazníků, dalších 4900 jich je stále bez elektřiny. Vedení letiště neví, kdy bude mít zajištěné bezpečné dodávky.

Zaměstnanci třinácti německých letišť od půlnoci stávkují kvůli nadcházejícímu vyjednávání o platech ve veřejném sektoru. Celodenní protestní akce pracovníků pozemního personálu se dotkla letecké dopravy v celé zemi, mimo jiné největších letišť ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově nebo u Berlína. Podle odhadů sdružení letišť ADV zasáhne více než 560 tisíc pasažérů, zrušeno bude přes 3500 letů. Neuskuteční se ani žádný z plánovaných spojů mezi Německem a Prahou.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Při vyšetřování nejhorší letecké katastrofy v historii Jižní Koreje, která připravila o život 179 lidí, experti potvrdili, že v obou motorech letounu našli ptačí krev a peří. Právě střet letadla Boeing 737-800 s hejnem ptáků tak měl stát na počátku prosincové tragédie. Předběžná zpráva, kterou předali Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, ale neodpovídá na otázku, proč stroj přistál bez vysunutého podvozku a proč černé skříňky nezaznamenaly poslední čtyři minuty před neštěstím.

Silné sněžení v neděli narušilo leteckou dopravu v Británii, Nizozemsku i Německu. Letiště ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně zrušila více než sto spojů. Zastavit provoz muselo i pražské Letiště Václava Havla. Největší letiště v Nizozemsku, amsterdamský Schiphol, zrušilo na sedmdesát letů. Problémy čekají v souvislosti s mrazy zřejmě i USA.

Vyšetřovatelé získali data z jedné z černých skříněk letounu nízkonákladových aerolinek Jeju Air, který v neděli po nouzovém přistání v Jižní Koreji narazil do zdi a explodoval, přičemž zahynulo 179 lidí na palubě. Údaje z hlasového záznamníku v pilotní kabině budou převedeny do zvukového souboru, zatímco druhá černá skříňka – záznamník letových údajů – bude odeslána do Spojených států k analýze.

Americká letecká společnost American Airlines v úterý kvůli technickým potížím zhruba na hodinu pozastavila ve Spojených státech všechny své lety. Oznámil to Federální úřad pro letectví (FAA). Znamenalo to značnou komplikaci pro dopravně mimořádně rušný Štědrý den, uvedla agentura Reuters.

Provozovatelům služeb dál stoupají tržby. Ve třetím čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na tři procenta. Třeba letecká doprava zaznamenala meziročně více než pětinový nárůst. Dařilo se ale také výrobě pořadů, skladovacím službám nebo odvětví informačních technologií. Nedařilo se jen realitním službám, restauracím a hotelům. I proto, že tato odvětví výrazně podražila. Podle některých analytiků je na výsledcích vidět, že Češi v útratách zůstávají opatrní.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Civilní letiště v Pardubicích nečekaně a bez udání důvodů zastavilo projekt výstavby centra pro servis dopravních letadel. Odmítlo tak zhruba půlmiliardovou investici a roční příjem z nájmu ve výši šesti milionů korun. Zdůvodnilo to riziky a nepřipraveností projektu, investor to ale odmítá a nechápe, proč vedení letiště nechce peníze, které lze podle něj tak snadno vydělat. Například servisní centrum na ostravském letišti má roční tržby až miliardu korun.