Letecká doprava

Provozovatelům služeb dál stoupají tržby. Ve třetím čtvrtletí tempo růstu zrychlilo na tři procenta. Třeba letecká doprava zaznamenala meziročně více než pětinový nárůst. Dařilo se ale také výrobě pořadů, skladovacím službám nebo odvětví informačních technologií. Nedařilo se jen realitním službám, restauracím a hotelům. I proto, že tato odvětví výrazně podražila. Podle některých analytiků je na výsledcích vidět, že Češi v útratách zůstávají opatrní.

Česko se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě, upozorňuje společnost PwC ve své studii. Pokud k tomu nedojde, hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic. V současnosti se ale vodík v tuzemsku využívá v podstatě jen v chemickém průmyslu.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Civilní letiště v Pardubicích nečekaně a bez udání důvodů zastavilo projekt výstavby centra pro servis dopravních letadel. Odmítlo tak zhruba půlmiliardovou investici a roční příjem z nájmu ve výši šesti milionů korun. Zdůvodnilo to riziky a nepřipraveností projektu, investor to ale odmítá a nechápe, proč vedení letiště nechce peníze, které lze podle něj tak snadno vydělat. Například servisní centrum na ostravském letišti má roční tržby až miliardu korun.

Přibývá lidí, kteří chtějí odškodnění za problémy v letecké dopravě. Agentury, které se na vyřizování kompenzací specializují, hlásí za letošní červenec velký zájem. Cestující mohou například žádat odškodnění za kufr ztracený během přepravy, maximálně ale 33 tisíc korun. Mohou také požadovat kompenzace za zrušené nebo zpožděné lety. V případě mimořádných událostí, které aerolinky nemůžou ovlivnit, nárok na kompenzace nevzniká. Jde o špatné počasí, změny v pokynech od řídicí věže nebo stávky.

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Libanonské hnutí Hizballáh opět vypálilo desítky raket na Izrael. Hnutí tvrdí, že tak reagovalo na izraelské útoky na vesnice na jihu Libanonu, při kterých prý utrpěli zranění civilisté, informuje agentura DPA. Kanada vyzvala své obyvatele, aby se vyhnuli cestování do Izraele kvůli nepředvídatelné bezpečnostní situaci. Francie svým občanům doporučila, aby nyní nejezdili do Libanonu, a pokud tam jsou, aby ho co nejdříve opustili. Podobná doporučení vydaly dříve i další země.

Mnichovské letiště přerušilo ráno zhruba na hodinu provoz, přes hodinu pak muselo omezit provoz, protože byla použitelná pouze jedna ze dvou ranvejí. Na ploše letiště leželi klimatičtí aktivisté, kteří se přilepili k pojížděcím drahám. Do areálu pronikli v době noční letové přestávky, která měla skončit v pět ráno. Některé dopolední vnitroevropské lety Lufthansy byly odřeknuty a část příletů byla odkloněna na jiná letiště. Dál musí cestující počítat se zpožděním.

České aerolinie přestanou od podzimu provozovat lety pod svou vlastní značkou s kódem OK. Od zimního letového řádu budou jak jejich, tak lety sesterských Smartwings operovány pod kódem QS, oznámila mluvčí Smartwings Group Vladimíra Dufková. Firma se tak podle ní snaží zefektivnit provoz.

U východního pobřeží Tchaj-wanu ve středu udeřilo silné zemětřesení, které zasáhlo celý ostrov a poničilo řadu budov. Tchajwanské úřady hovoří o nejsilnějším zemětřesení za pětadvacet let, v jehož důsledku zemřelo nejméně devět lidí a více než tisíc jich utrpělo zranění. Japonské úřady po několika hodinách zrušily varování před vlnou tsunami, na jejíž příchod se chystalo pobřeží malých ostrovů na jihu země.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Na pěti německých letištích odstartovala stávka pozemního personálu společnosti Lufthansa. Potrvá do čtvrtečního rána a podle aerolinek se zřejmě dotkne zhruba sto tisíc cestujících. Zaměstnanci stávkují na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově, což jsou důležité tranzitní uzly, a také v Berlíně, Düsseldorfu a Hamburku. Zrušeny jsou i některé spoje s Prahou.

Sněžení a ledovka komplikují dopravu napříč Evropou. Několik velkých letišť v Německu preventivně zrušilo stovky letů a na některých místech zůstanou zavřené i školy. Meteorologové navíc varovali, že v západní a severní části země by mohlo během 24 hodin napadnout dalších 15 až 35 centimetrů sněhu. Kvůli rozmarům počasí byl pozastaven provoz také na mezinárodním letišti Gardermoen v Oslu a problémy v dopravě hlásí také jih Švédska a Dánsko.

Na Islandu začala druhá sopečná erupce za necelý měsíc. Láva opět proudí ze země na poloostrově Reykjanes na jihozápadě Islandu. Poblíž pobřežního města Grindavík, které bylo přes noc kompletně evakuováno, se odpoledne otevřela čerstvá puklina a láva již dosáhla města, několik domů na jeho okraji se ocitlo v plamenech.

Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem, pod drobnohledem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámila panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy, napsala agentura Reuters. Narušení provozu se dle serveru BBC News týká především USA.

Kvůli husté mlze a poruše na meteorologické stanici na pražském letišti Václava Havla muselo v sobotu od nočních hodin letět 21 letadel odklonem, devět linek dopravci zrušili. Za celý den by za běžných okolností na ruzyňském letišti přistálo 136 letů. Situace se stabilizovala odpoledne, kdy počasí umožnilo letadlům usedat na ranvej. Některé spoje ale mají zpoždění, oznámila vpodvečer mluvčí letiště Klára Divíšková.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Česká armáda by mohla mít dvě proudová transportní letadla s násobně vyšší kapacitou i rychlostí oproti dosud největším transportním letounům. Ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo jednání s brazilským Embraerem o nákupu typu C-390 Millenium. Jak úřad připomněl, subdodavatelem Embraeru pro výrobu C-390 je i Aero Vodochody.

Letiště Václava Havla v Praze hodlá za deset let odbavovat o třetinu více cestujících než nyní. Společnost Letiště Praha proto chce do jeho rozvoje investovat 32 miliard korun. Půjdou zejména na rozšíření terminálů, parkovišť a také úpravu odbavení. Chystá se také upravit způsob, jak terminály využívá. Zanikne jejich striktní rozdělení podle schengenských a mimoschengenských destinací, přičemž lety mimo schengenský prostor budou v budoucnu odlétat z terminálu 2 místo stávajícího terminálu 1.

Britský úřad pro řízení letového provozu NATS se v pondělí potýkal s rozsáhlým technickým problémem, kvůli kterému musel výrazně omezit lety. Odpoledne se podařilo potíže odstranit, provoz se bude postupně vracet k normálu. Aerolinky a letiště ale dál varují cestující před zpožděními. Problémy letového provozu v Británii ovlivnily i odlety z Prahy. Tři odpolední spoje do Londýna nakonec odletí až v noci.

Letecká doprava se postupně vrací na výsluní, z nějž ji smetla covidová pandemie a s ní související zákazy cestování. Generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas si ovšem nemyslí, že by bylo snadné aktuální růst udržet – i kvůli proměnám, které leteckou dopravu v blízké budoucnosti čekají. Letectví v příštích letech přejde na nová – a nákladnější – paliva a navíc bude dál čelit konkurenci pozemní dopravy, zejména rychlovlaků. Jan Klas byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Daniel Takáč.

Irské aerolinky Ryanair si objednaly až 300 letadel Boeing 737 MAX 10. Polovina z nich má pevný harmonogram dodání, na druhou polovinu si firma vzala opci. Ryanair o tom informoval ve zprávě pro regulační úřady. Celková katalogová cena nákupu činí více než 40 miliard dolarů (854 miliard korun), aerolinky ale běžně dostávají velké množstevní slevy.

Poslance ve čtvrtek zaměstnávaly pravidelné interpelace na členy vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během nich zmínil, že snížení výnosu z daně z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny neprohloubí schodek letošního státního rozpočtu. Podle ministra budou nižší i kompenzace vyšších cen energií, na něž je výnos těchto mimořádných opatření určen.

Pražské letiště se posunulo blíž k výstavbě druhé vzletové a přistávací dráhy. Nejvyšší správní soud (NSS) se letiště zastal a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze, podle kterého se měl projekt nové dráhy vyškrtnout ze zásad územního rozvoje. Podle letiště je ale druhá dráha potřebná pro navýšení kapacit. Odpůrci, mezi kterými jsou hlavně okolní obce, se obávají většího hluku.