Letecká doprava strana 2 z 5

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa zruší zatím osm letů mezi Prahou a Frankfurtem nad Mohanem, jeden z nich už ve čtvrtek večer. Naopak lety stejného dopravce z Prahy do Mnichova jsou zatím beze změn. Uvedla to mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Stávka pozemního personálu společnosti Lufthansa paralyzovala německá letiště. Uprostřed prázdninové sezony na nich uvázly desítky tisíc cestujících. Firemní odbory požadují po vedení vyšší platy kvůli inflaci a většímu pracovnímu zatížení. Dopravní komplikace zažívají kvůli protestům železničářů i Britové.

Na osmdesát letů museli zrušit v Belgii kvůli stávce pilotů společnosti Ryanair. Zaměstnanci irských nízkonákladových aerolinek během víkendu stávkují poté, co zkrachovala jednání mezi odbory a vedením společnosti o zlepšení pracovních podmínek. Stávka zasáhla rušný víkendový provoz uprostřed turistické sezony.

Podle dopravního experta Petra Kováče bude kritická situace s nedostatkem personálu na velkých letištích trvat pravděpodobně do září až října. Zásadní je co nejdříve vrátit do pracovního procesu desítky tisíc zaměstnanců, kteří práci ztratili během pandemie covidu-19, uvedl expert z poradenské společnosti EY v pořadu Události, komentáře.

Saúdská Arábie se rozhodla otevřít svůj vzdušný prostor všem leteckým dopravcům, kteří splňují podmínky pro přelety. S odkazem na prohlášení saúdskoarabského úřadu pro civilní letectví (GACA) o tom informuje agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden, který v pátek odletí z Izraele přímo do saúdskoarabské Džiddy, krok Rijádu uvítal. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu se rozhodnutí vztahuje i na lety z Izraele.

Konec proticovidových opatření a začátek prázdnin těžce zkouší evropské letecké dopravce. Chybějí stovky tisíc pracovníků palubního i pozemního personálu a na mnoha letištích až dvě třetiny letů nabírají zpoždění nebo vůbec neodstartují. Jen Lufthansa ve středu oznámila zrušení dalších dvou tisíc letních spojů. Hlavní turistická sezona přitom teprve začíná.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Technický problém v systému řízení letového provozu na několik hodin zastavil švýcarská letiště, zvolna už se ale začíná obnovovat. Uvedl to úřad Skyguide. Agentura DPA s odvoláním na mluvčího Skyguide uvedla, že příčinou přerušení letů byl hardwarový problém v IT síti. Možnost kybernetického útoku úřad vyloučil.

Chaos zasáhl letiště. V řadě evropských metropolí si cestující stěžují na dlouhé čekací doby, zpoždění a zrušené lety. Za potížemi stojí nedostatek personálu, který se manažerům po covidovém propadu nedaří doplnit. Pracovníci, kteří na pozicích zůstali, zase hrozí kvůli přetížení stávkami. A požadují vyšší platy.

Česká pošta mění logistiku balíků pro celou Evropu. V Mošnově na Novojičínsku vybuduje třídicí centrum, do nějž se přestěhují pobočky pošty z Olomouce a Ostravy, které jsou už kapacitně na hraně. Nové logistické centrum začne fungovat už letos v září a propojí leteckou, železniční i silniční přepravu.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Válka Ruska proti Ukrajině zničila leccos – bere lidské životy, Ukrajinci přicházejí o domovy a další majetek, Rusko si invazí pošlapalo mezinárodní prestiž a také na sebe přivolalo sankce. Mají různou podobu včetně faktického přerušení leteckého dopravního spojení z Evropy do Ruska. Do země se přesto ještě lze dostat, i když to úřady z různých důvodů nedoporučují. Možností ale ubývá, v pondělí přestanou jezdit poslední vlaky spojující Rusko s Evropskou unií. Veřejná doprava jezdí i na Ukrajinu, byť letecky se tam rovněž nedá dostat. Ani cesta na válkou zasaženou Ukrajinu není doporučena.

České aerolinie měly v roce 2021 zisk před zdaněním 55,6 milionu korun, upozornil web Zdopravy.cz. Společnost je v insolvenci, věřitelé přihlásili mnohamiliardové pohledávky, jejich výbor bude před koncem března hlasovat o reorganizaci. Loňský zisk byl dílem prodeje emisních povolenek. Náklady byly vyšší než tržby z prodeje letenek.

Ruské aerolinky Aeroflot zruší od 8. března všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska, oznámila firma podle agentury TASS. Rozhodnutí vejde v platnost od pondělních 22:00 SEČ a vedly k němu „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány. Zároveň další zahraniční firmy oznámily, že pozastavují v Ruské federaci své služby – nově se to týká například platební platformy PayPal nebo módních značek Zara, Bershka, Puma a Prada. Visa podle agentury Reuters uvedla, že pozastavuje operace v Rusku. Mastercard už nebude podporovat platební karty vydané ruskými bankami.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Evropská unie nevpustí do svého vzdušného prostoru žádná ruská nebo Ruskem kontrolovaná letadla. Na tiskové konferenci to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že vzdušná blokáda se týká i soukromých letů oligarchů. Svá nebe pro ruské stroje v uplynulých hodinách uzavřela už většina unijních zemí i Kanada a Velká Británie. Státy tím reagují na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Moskva podle šéfky horní komory parlamentu Valentiny Matvijenkové připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Senátorka podtrhla, že dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. Ruské ministerstvo hospodářství uvedlo, že pracuje na opatřeních k minimalizaci západních sankcí a že hodlá prohlubovat obchodní a ekonomické vztahy s asijskými zeměmi. Rusko už zakázalo britským aerolinkám vstup do svého vzdušného prostoru, oznámila agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija. Krok je odvetou za zákaz letů ruské společnosti Aeroflot do Spojeného království, informovala agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale zdůraznil, že přijetí země do Aliance není na stole. Oba státníci také potvrdili odlišné postoje k plynovodu Nord Stream 2. Na středu 16. února Zelenskyj vyhlásil den jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov navrhl prezidentovi Vladimiru Putinovi pokračovat v jednáních se Západem, což Putin podpořil. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu zároveň ohlásil, že část vojenských cvičení, do nichž se zapojila vojska všech vojenských okruhů, skončila.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Sněhová bouře, která v sobotu zasáhla východ Spojených států, s sebou přinesla desítky centimetrů sněhu a vítr o rychlosti i přes 130 kilometrů v hodině. V Massachusetts připravila o elektřinu na 100 tisíc lidí a v New Yorku jednoho muže o život. Její následky mohly být podle meteorologů ale mnohem horší, pokud by s sebou namísto suchého sněhu přinesla vlhké, a tedy těžší srážky, které snadněji lámou větve stromů. Výhoda také byla, že bouře přišla o víkendu, kdy nemusí většina lidí cestovat.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení se společností Smartwings. Vyhlášení úpadku se domáhá pětice zahraničních pilotů, podle nichž jim letecká společnost dluží peníze za odstupné. Vyplývá to z informací zveřejněných v insolvenčním rejstříku, upozornil na to server Zdopravy.cz. Piloti se v návrhu domáhají dlužné mzdy v rozmezí zhruba 66 tisíc až 157 tisíc eur (asi 1,5 až čtyři miliony korun) za různě dlouhé období, většinou v loňském roce po vypuknutí pandemie koronaviru. Dva piloti jsou z Dánska, po jednom z Itálie, Maďarska a Bulharska, létali ze základen ve Varšavě a v Budapešti.

Poslední letoun typu A380 si tento týden převzala od Airbusu letecká společnost Emirates. Největší komerční letadlo v historii se vyrábělo 21 let, celkem jich vzniklo 251.