Boeingy 737 MAX 9 stahují po nehodě s dírou v trupu i další aerolinky, hlavně v USA

Nahrávám video

Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem, pod drobnohledem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámila panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy, napsala agentura Reuters. Narušení provozu se dle serveru BBC News týká především USA.

Bezpečnostní kontroly boeingů spustila havárie, kdy se letounu společnosti Alaska Airlines krátce po startu z Portlandu v Oregonu vytrhla část trupu s oknem. Letadlo bezpečně přistálo a nikomu ze 177 lidí na palubě se nic nestalo.

Tisíce cestujících se nyní potýkají s rušenými lety. Alaska Airlines předpokládá, že komplikace v provozu potrvá i příští týden. Také společnost United Airlines nechává na zemi všech svých 79 letounů MAX 9. Alaska Airlines jenom v sobotu zrušily 160 letů, což se týkalo zhruba 23 tisíc pasažérů. I další dopravci tyto stroje dočasně stáhli z provozu.

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) navíc nařídil „okamžité inspekce“ strojů Boeing 737 MAX 9 na celém světě, ale narušení provozu se podle serveru BBC News týká především USA. Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) uvedla, že podle jejích informací žádné evropské aerolinky neprovozují stroje Max 9 s konfigurací, na niž se vztahuje nařízení FAA. Americký úřad oznámil, že inspekce jednoho stroje zabere zhruba čtyři až osm hodin.

Jedno z největších letišť na světě, londýnské Heathrow, sdělilo, že problémy strojů 737 MAX 9 nemají žádný dopad na místní lety a britský Úřad pro civilní letectví (CAA) potvrdil, že v Británii není registrován žádný příslušný letoun. Dopad proto bude „minimální“.

Šéfka amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) Jennifer Homendyová v sobotu na tiskové konferenci řekla, že sedadla v bezprostřední blízkosti poškozeného místa byla neobsazená. „Máme velké, velké štěstí, že to neskončilo tragičtěji,“ doplnila.

Pátrání po utržené části letadla

Díra v trupu se objevila v levé zadní části letadla v místech, kde výrobce nabízí umístění dalších dveří pro nouzový východ. Letadlo aerolinek Alaska Airlines, které bylo v provozu teprve dva měsíce, tuto úpravu nemělo. Podle agentury Reuters nabídku na zprovoznění dalšího nouzového východu využívají zejména nízkonákladoví dopravci, kteří kvůli většímu počtu sedadel další evakuační východ potřebují.

Podle Homendyové vyšetřovatelé pátrají po utržené části letadla, která nejspíš dopadla někde v oblasti západního předměstí Portlandu. Z letadla odpadla část ve tvaru dveří a utrhly se i kusy přilehlých sedadel včetně hlavových opěrek. Pasažéři v letadle se zející dírou v trupu si museli kvůli poklesu tlaku nasadit kyslíkové masky.

„Spala jsem a najednou ucítila, jak se letadlo propadlo. Nepodobalo se to běžným turbulencím. I proto, že dolů spadly kyslíkové masky. V tu chvíli mi došlo, že to bude úplně něco jiného,“ sdělila cestující letu.

Ze 1400 dosud vyrobených a dodaných letounů Boeing 737 MAX je asi 220 strojů typu MAX 9, uvedla agentura Reuters. Trupy letadel dodává Boeingu firma Spirit AeroSystems, která se od něj oddělila v roce 2005. V poslední době hlásil Boeing problémy s rychlostí dodávek strojů 737 MAX právě s odkazem na potíže s kvalitou u dodavatele Spirit AeroSystems.

Společnost Boeing sdělila, že rozhodnutí FAA vítá a že je s úřadem v těsném kontaktu. Přepravce Alaska Airlines v sobotu potvrdil, že osmnáct jeho Boeingů 737 MAX 9, tedy zhruba čtvrtina, už byla podrobena „hloubkovým inspekcím“. „Jsme v kontaktu s FAA, abychom určili, jakou, pokud nějakou, další práci je třeba udělat, než budou tyto letouny vráceny do provozu,“ uvedly Alaska Airlines v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 44 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled