Letectví

Evropské aerolinie v čele s nizozemskou KLM žádají Brusel, aby jim pomohl na linkách Evropa–Asie v boji s konkurencí z Číny. Její náklady vycházejí v porovnání s unijními společnostmi výrazně níž. Kromě jiného proto, že nemusí oblétávat Rusko.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Stíhačka Tygr se opět vrací na jih Čech. Přes dvacet let byla dominantou památníku padlým letcům před českobudějovickým letištěm. Vedení kraje ji tam ale dál nechtělo a stíhačku už loni v prosinci vrátilo původnímu majiteli, Vojenskému historickému ústavu. Nejen pro piloty a místní tím zmizel jeden ze symbolů jihočeského letectví. Teď se stroje ujme skupina nadšenců z Jindřichohradecka.

Severoatlantická aliance vyhlásila na letecké základně v německém Geilenkirchenu v noci na pátek na několik hodin druhý nejvyšší bezpečnostní stupeň. Centrála letadel včasné výstrahy NATO se rozhodla kvůli informacím od zpravodajských služeb, které naznačovaly možné ohrožení. Jde o další bezpečnostní hrozbu po sérii provokací a incidentů, jejichž stopy vedou do Ruska. Bezpečnostní stupeň posléze NATO opět snížilo.

Letadlo typu Boeing 737-800 v pátek přistálo na letišti v americkém Oregonu bez části svého vnějšího pláště. Je možné, že o panel na spodní části trupu poblíž místa, kde se vysouvá podvozek, přišlo za letu. O případu informují agentury AP a Reuters. Záležitostí se bude zabývat americký Federální úřad pro letectví (FAA). Stroje americké společnosti Boeing se v poslední době s problémy potýkají opakovaně.

Pořízení amerických letounů F-35 se Česku stoprocentně vyplatí. Při návštěvě čáslavské letecké základny to řekl premiér Petr Fiala (ODS), jenž na místo zamířil při příležitosti 25. výročí vstupu ČR do NATO. Severoatlantická aliance je podle premiéra zárukou bezpečnosti a svobody Česka, které není v NATO černým pasažérem a modernizuje svou armádu. Nákup letounů považuje za odvážné a správné rozhodnutí. Na tiskové konferenci mimo jiné podotkl, že Česko nepořizuje jen letouny, ale celý moderní obranný systém na příští desetiletí. Celkové náklady jsou podle něj odhadovány na 320 miliard korun, jde o náklady až do roku 2069.

Největší česká letecká společnost Smartwings se vrátila původním majitelům Jiřímu Šimáněmu a Romanu Vikovi. Společnost Prague City Air, za níž oba zakladatelé aerolinek stojí, koupila podíl, který prostřednictvím dceřiné firmy vlastnila čínská firma CITIC. O prodeji téměř polovičního podílu ve Smartwings infromovaly aerolinky samotné, podle jejich mluvčí Vladimíry Dufkové se ale firmy dohodly, že nebudou zveřejňovat cenu transakce.

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.

Americká letecká společnost United Airlines zjistila při kontrolách letadel Boeing 737 MAX uvolněné šrouby, informovala o tom agentura Bloomberg. Revizi strojů vyvolala nehoda aerolinek Alaska Airlines z konce minulého týdne, při které jednomu z letadel Boeing 737 MAX 9 za letu odpadla část trupu. Americký Národní úřad pro bezpečnost dopravy (NTSB) v pondělí pozdě večer uvedl, že zatím nedokáže určit, zda byl panel správně připevněn.

Letouny typu Boeing 737 MAX 9 budou po páteční nehodě, kdy se jednomu ze strojů ve Spojených státech za letu vytrhla část trupu s oknem, pod drobnohledem. Americké úřady v sobotu z provozu dočasně stáhly 171 těchto letadel, která mají projít zevrubnou inspekcí. V neděli stejný krok oznámila panamská společnost Copa Airlines, která má 21 těchto strojů, a aerolinky Turkish Airlines s pěti boeingy, napsala agentura Reuters. Narušení provozu se dle serveru BBC News týká především USA.

Cestující z letadla společnosti Japan Airlines, které se na tokijském letišti Haneda srazilo se strojem pobřežní stráže a začalo hořet, zachránila bezchybná evakuace, především pak to, že si při opuštění letounu s sebou nevzali příruční zavazadla. Podle webů stanic BBC a CNN se na tom shodují letečtí experti. Rychlému šíření ohně zabránily podle odborníků zřejmě přepážky v křídle, píše The Guardian. Z dopravního letadla se podařilo zachránit všech 379 lidí na palubě. Z posádky druhého stroje přežil jen pilot, dalších pět jejích členů zahynulo. Letoun pobřežní stráže neměl podle agentur před srážkou povolení ke startu.

Armádní vrtulníky letecké záchranné služby i aviatické kluby a školy můžou dále zůstat na letišti v Líních. Umožnilo to ukončení jednání s automobilkou Volkswagen o výstavbě takzvané gigafactory. Jenže podle vlády existují i další investoři, se kterými o továrně na lithiové baterie stát jedná.

Česká armáda by mohla mít dvě proudová transportní letadla s násobně vyšší kapacitou i rychlostí oproti dosud největším transportním letounům. Ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo jednání s brazilským Embraerem o nákupu typu C-390 Millenium. Jak úřad připomněl, subdodavatelem Embraeru pro výrobu C-390 je i Aero Vodochody.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Na pardubickém letišti by mohlo vzniknout další letecké muzeum. S myšlenkou přišlo Sdružení Aviatické pouti, které vlastní několik replik historických letadel. Návštěvníkům by chtělo nabídnout i zábavné lety a další doprovodný program. Na pardubickém letišti přitom již jedno muzeum funguje.

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Stávka pilotů německých aerolinek Lufthansa zruší zatím osm letů mezi Prahou a Frankfurtem nad Mohanem, jeden z nich už ve čtvrtek večer. Naopak lety stejného dopravce z Prahy do Mnichova jsou zatím beze změn. Uvedla to mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková.

Tisíce cestujících na evropských letištích dál zažívají krizi, aerolinie ruší lety kvůli nedostatku personálu. Ten leteckým společnostem chybí v důsledku propouštění během covidové pauzy. Přetížení zaměstnanci návrat k původním objemům přepravy nezvládají a stávkují. Například skandinávské aerolinie SAS ve středu zrušily 63 procent letů. Chaotické scény jsou i na letištích v Německu, Portugalsku, Francii a Španělsku. Zpoždění nabírají i spoje z Prahy.

Zdravotnictví, letecký a chemický průmysl nebo telekomunikace – právě v těchto strategických odvětvích vytipovali úředníci ministerstva průmyslu a obchodu dvanáct možných investic do tuzemských společností, které se jevily jako nebezpečné. Kontrolovat podobné obchodní operace může Česko už více než rok. Dva zahraniční investoři se po jednání se státem stáhli, jeden z nich pocházel z Ruska.

Největší letadlo světa Antonov 225 vzniklo v jediném exempláři a mělo transportovat sovětské raketoplány Buran. Za třicet let služby překonalo dvě stě světových rekordů. Schopnost pojmout skoro 250 tun nákladu se osvědčila i v době pandemie, létající kolos transportoval masky a testy z Číny do Evropy.  Stroj se ale nyní stal obětí ruského útoku na Ukrajinu.

Bombardér B-52 neboli Stratofortress strávil ve službách amerického letectva už sedm dekád a i když byly jeho nejmladší exempláře vyrobeny na začátku 60. let, generalita USA je v nejbližší době nehodlá odstavit. Mohutné osmimotorové letouny totiž nemají v americkém arzenálu náhradu. A tak strategický bombardér, jehož prototyp vzlétl 15. dubna 1952, nejspíš v plném nasazení přežije i rok 2050.