Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).

Prohlášení, že Hamiltonová byla průkopnicí, která předběhla svou dobu, by bylo velkým zjednodušením, stojí v prohlášení MIT s tím, že Hamiltonová, která zemřela 30. září, působila jako softwarová inženýrka ještě předtím, než se tato profese stala běžnou.

Na MIT Hamiltonová působila od roku 1959 do poloviny sedmdesátých let, kde nejprve pracovala na meteorologických modelech a později na programu protiletadlové obrany. V roce 1965 se stala šéfkou oddělení, jež vyvíjelo palubní software pro počítače Apolla.

Říct, že Margaret Hamiltonová byla průkopnicí – říct, že předběhla svou dobu – by bylo dramatickým podhodnocením. Byla softwarovou inženýrkou v době, kdy se tento obor teprve rodil, a nejenže sama vyvíjela pokročilý kód, ale také vedla tým, který tuto rodící se technologii využil k vývoji jednoho z nejsložitějších systémů, jaké lidstvo kdy vytvořilo.
Olivier de Weck, profesor programu Apollo a prozatímní vedoucí katedry letectví a kosmonautiky na MIT

Právě v tomto oddělení vedla tým inženýrů, kteří vyvíjeli a testovali veškerý palubní letový software pro projekt NASA Apollo 11, jenž pomohl americkým astronautům Neilu Armstrongovi a Buzzu Aldrinovi bezpečně přistát na Měsíci.

„Přitahovala mě jak samotná myšlenka, tak i skutečnost, že se to ještě nikdy předtím nestalo. Byla jsem první programátorkou, která se k týmu připojila, a první ženou, kterou najali,“ řekla deníku The Guardian v roce 2019.

Margaret Hamiltonová (úplně vlevo) jako minifigurka zvláštní sady Ženy NASA
Zdroj: MIT

V roce 1969, těsně před historickým přistáním letu Apollo 11 na Měsíci, spustil palubní počítač alarm, který signalizoval přetížení počítače, a na chvíli to vypadalo, že se tento složitý přistávací manévr možná nepodaří. Hamiltonová a její tým však podle MIT i s takovým scénářem počítali a vyvinuli „software řízený prioritami“, který měl vypnout všechny úlohy běžící na pozadí a upřednostnit tu nejdůležitější – přistání na Měsíci. Slavný softwarový počin tohoto týmu byl zvěčněn na fotografii z roku 1969, na níž Hamiltonová stojí vedle štosu vytištěného kódu, který se tyčí vedle ní.

Oceňovaná matematička

Za přínos vědě a kosmickým letům dostala Hamiltonová v roce 2016 od tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy nejvyšší civilní vyznamenání Prezidentskou medaili svobody. Obama tehdy uvedl, že Hamiltonová „symbolizuje tu generaci málo známých žen, které pomohly vyslat lidstvo do vesmíru“.

Hamiltonová se narodila v Indianě v roce 1936. V roce 1955 studovala matematiku na Michiganské univerzitě, poté přešla na Earlham College, kde v roce 1958 získala bakalářský titul z matematiky. O rok později se s manželem přestěhovala do Bostonu v Massachusetts a do zaměstnání na MIT původně nastoupila, aby finančně podporovala manžela během jeho studia práv. Od sedmdesátých let využila Hamiltonová své odborné znalosti k založení vlastních softwarových firem, mezi nimiž byla i společnost Hamilton Technologies, která dodnes sídlí v Massachusetts.

„Její smrt nás zarmoutila, ale jsme vděční za to, že jsme mohli oslavit její mimořádné úspěchy, kterých dosáhla během svého dlouhého života,“ uvádí prohlášení Earlham College. Podle MIT jsou pozůstalými dcera, zeť, dva vnuci a čtyři pravnuci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 17 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.