Apollo 11

V osmdesáti osmi letech zemřel sociolog Jaroslav Sýkora. Byl členem Mezinárodní astronautické akademie a zabýval se dlouhodobou izolací posádky při pobytu ve vesmíru. V osmdesátých letech tuto problematiku zkoumal v rámci projektu Štola 88. Spolupracoval i na mezinárodním projektu Mars 500, který plně simuloval let na rudou planetu.

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.

Několik artefaktů, které se zachovaly po misi Apollo 11, má dnes cenu zlata a touží po nich všechna muzea světa. Přitom existují další tuny těchto předmětů, zůstaly však na Měsíci. A právě jim jsou na stopě vědci nového oboru, vesmírné archeologie.

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.

Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo17. Nyní americká vesmírná agentura NASA chystá návrat na Lunu a v budoucnu možná i setrvání lidí na ní. V rámci programu Artemis, nazvaného podle řecké bohyně, jež byla dvojčetem boha Apollona, by mohla do roku 2024 další posádka přistát na jižním pólu přirozeného souputníka Země.

Za 1,82 milionu dolarů (asi 41,5 milionu korun) se vydražily tři originální nahrávky zachycující první kroky člověka na Měsíci v roce 1969, oznámila to v sobotu aukční síň Sotheby's. Nahrávky pořízené americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) patřily dosud tehdejšímu stážistovi NASA, který je v 70. letech koupil za 218 dolarů, informovala americká televize CNN. V USA i v jiných zemích světa si v sobotu připomněli 50. výročí prvního přistání na Měsíci řadou akcí.

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl sice autorem myšlenky na lidskou misi na Měsíc, ale několik týdnů před svou smrtí – před atentátem v listopadu 1963 v Dallasu – postoj změnil.

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.

Padesát let uplynulo od jednoho ze zásadních momentů lidských dějin. Dvacátého července 1969 přistál člověk poprvé na Měsíci. Česká televize připravila k této významné události mimořádné vysílání. Dvěma hodinovými pořady provázel moderátor Daniel Stach, který s hosty probral nejen historii, ale také budoucnost pilotované kosmonautiky.

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.

Svět si v těchto dnech připomíná 50 let od přistání člověka na Měsíci. Podle Vladimíra Železného, který tehdy pracoval v Československé televizi jako zahraniční redaktor a později byl scénáristou populárního pořadu Okna vesmíru dokořán, šlo hlavně o ideologický souboj. „Uvědomte si, že jsme byli rok po invazi sovětských vojsk do Československa, po vítězství hokeje v březnu, a po dubnu, kdy odstartovalo nadzvukové letadlo Concord. To vše vytvářelo atmosféru, ve které jsme všichni měli pocit, že jsme v roce 1968 byli na správné straně a že druhá strana prohrává,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Americký astronaut Neil Armstrong před půlstoletím jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 po čtyřdenním letu úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný „velký skok pro lidstvo“, při němž mu asistoval kolega Buzz Aldrin.

Misí Apolla 11 žil v červenci 1969 téměř celý svět, ve Spojených státech byla samozřejmě „apollománie“ nejsilnější. Jedním z témat, o kterém se horlivě diskutovalo ještě před startem, bylo, jaká slova pronesou lidé na Měsíci jako první. Odpověď na tuto otázku se pokusil najít i tehdy velmi populární časopis Esquire, pro který psali uznávaní novináři i spisovatelé ověnčení literárními cenami.

Když před padesáti lety přistávalo Apollo 11 na Měsíci, událost přenášela i Československá televize. Svými odbornými poznatky, načerpanými výhradně díky celoživotnímu zaujetí a vášni pro kosmonautiku, jej provázel Jan Kolář. Záznam přenosu se v archivu Československé televize nedochoval, historickou událost Jan Kolář popisuje v následujícím příspěvku.

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily Spojené státy se Sovětským svazem, měla zprvu navrch Moskva. V říjnu 1957 dostala do kosmu první družici a o čtyři roky později i prvního člověka. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Skafandry, které měli na sobě američtí astronauti při misi Apollo 11, vznikly díky společnosti vyrábějící podprsenky, opasky a jiné dámské spodní prádlo.

Prezident Nixon byl připravený i na situaci, kdyby první přistání na Měsíci neuspělo a posádka by před ním, během něj nebo po něm zahynula. Měl pro tento scénář dokonce napsaný speciální projev, který naštěstí nemusel nikdy pronést.

Půl století po přistání Apolla 11 na Měsíci se v běžném životě využívá řada materiálů a technologií, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy jako teflon nebo suchý zip našly díky kosmonautice širší využití.

Jednou z hlavních osob amerického projektu Apollo byl Wernher von Braun, německý konstruktér, který byl za války členem SS a NSDAP. Později se tento architekt střel V-2, které pustošily Londýn, stal jedním z otců amerického programu cesty lidské posádky na Měsíc.

Řada autorů, kteří píší o dobývání vesmíru, se shoduje, že muži, kteří nakonec na Měsíc v rámci Apolla 11 letěli, nebyli těmi nejvhodnějšími. Původně se totiž počítalo s úplně odlišnou posádkou. Ta však tragicky zahynula.

Zatímco pro běžného uživatele je pád operačního systému nepříjemností, která se dá snadno napravit, pro misi Apollo 11 by případná porucha počítače nebo programu znamenala katastrofu a zřejmě i smrt posádky. Proto museli počítačoví inženýři pro tento vesmírný let vymyslet něco úplně nového a superspolehlivého. Z pohledu současníka přitom tehdejší zázemí astronautů jistil systém velice triviální.