TÉMA

Apollo 11

K velkému skoku pro lidstvo Armstrong vykročil levou

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.
20. 7. 2024|

Apollo 11 zamířilo k Měsíci před 55 lety

Svět si připomíná 55 let od začátku mise Apollo 11, při níž lidé vstoupili na povrch Měsíce. Mise trvala osm dní, tři hodiny, 18 minut a 35 sekund. Na Měsíci strávili Neil Armstrong a Buzz Aldrin 21 hodin a 36 minut. Z toho asi dvě a půl hodiny ve skafandrech přímo na povrchu. Nejvíc času věnovali odběru geologických vzorků. Naopak na Měsíci nechali křemíkový disk o něco větší než padesátikoruna. Na něm jsou vzkazy od lídrů 73 zemí světa. Tehdejší Československo mezi nimi nebylo.
16. 7. 2024|

Zemřel sociolog Jaroslav Sýkora. Podle jeho pravidel se dnes létá do vesmíru

V osmdesáti osmi letech zemřel sociolog Jaroslav Sýkora. Byl členem Mezinárodní astronautické akademie a zabýval se dlouhodobou izolací posádky při pobytu ve vesmíru. V osmdesátých letech tuto problematiku zkoumal v rámci projektu Štola 88. Spolupracoval i na mezinárodním projektu Mars 500, který plně simuloval let na rudou planetu.
20. 8. 2022|

Zemřel Michael Collins z trojlístku Apolla 11. Astronaut, který na kolegy musel čekat na oběžné dráze Měsíce

Ve věku devadesáti let zemřel americký „zapomenutý“ astronaut Michael Collins. Jeho rodina podle agentury Reuters sdělila, že ve středu podlehl rakovině. Astronaut byl členem památné výpravy Apolla 11 v roce 1969, při níž Neil Armstrong jako první člověk vkročil na lunární povrch. Collins však musel zůstat v modulu na oběžné dráze a počkat, až se Armstrong a Buzz Aldrin z „procházky“ na Měsíci vrátí.
28. 4. 2021Aktualizováno28. 4. 2021, 21:05|

Vesmírní archeologové chtějí uchovat vzpomínky na klíčovou dobu lidstva

Několik artefaktů, které se zachovaly po misi Apollo 11, má dnes cenu zlata a touží po nich všechna muzea světa. Přitom existují další tuny těchto předmětů, zůstaly však na Měsíci. A právě jim jsou na stopě vědci nového oboru, vesmírné archeologie.
20. 4. 2021|

Apollo 11 ve spárech popkultury: potkalo komiksového supermana i inteligentní auta

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.
22. 7. 2019|

50 let po Apollu: Mladí Američané už nechtějí být astronauty, ale YouTubery

Před padesáti lety přistáli američtí astronauti na Měsíci. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins inspirovali celou generaci mladých lidí, kteří tehdy chtěli jít v jejich stopách. Nejnovější výzkum ale ukázal, že stát se astronautem už mladé Američany neláká.
22. 7. 2019|

Na Měsíc poprvé letělo Apollo, vrátit se tam má Artemis. S pomocí byznysmenů

Naposledy člověk chodil po Měsíci koncem roku 1972 v rámci mise Apollo17. Nyní americká vesmírná agentura NASA chystá návrat na Lunu a v budoucnu možná i setrvání lidí na ní. V rámci programu Artemis, nazvaného podle řecké bohyně, jež byla dvojčetem boha Apollona, by mohla do roku 2024 další posádka přistát na jižním pólu přirozeného souputníka Země.
22. 7. 2019|

Nahrávky prvních kroků na Měsíci se prodaly za 1,8 milionu dolarů

Za 1,82 milionu dolarů (asi 41,5 milionu korun) se vydražily tři originální nahrávky zachycující první kroky člověka na Měsíci v roce 1969, oznámila to v sobotu aukční síň Sotheby's. Nahrávky pořízené americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) patřily dosud tehdejšímu stážistovi NASA, který je v 70. letech koupil za 218 dolarů, informovala americká televize CNN. V USA i v jiných zemích světa si v sobotu připomněli 50. výročí prvního přistání na Měsíci řadou akcí.
21. 7. 2019|

Kdyby Kennedy nezemřel, člověk by na Měsíci před 50 lety asi nepřistál

Americký prezident John Fitzgerald Kennedy byl sice autorem myšlenky na lidskou misi na Měsíc, ale několik týdnů před svou smrtí – před atentátem v listopadu 1963 v Dallasu – postoj změnil.
21. 7. 2019|

Konspirace o nafilmovaném přistání na Měsíci se šířila i bez internetu. V době knih jí věřilo víc lidí

Konspirační teorie existovaly vždy, opravdový boom těchto spikleneckých historek však začal až od letu Apolla 11 na Měsíc. Právě tehdy se ukázalo, že lidé jsou ochotní uvěřit i zcela neprokazatelnému tvrzení šířenému lidmi, kteří danému tématu vůbec nerozumí – stačí, když ho rozšiřují dostatečně hlasitě.
21. 7. 2019|

První lidské kroky na Měsíci provázela Dvořákova Novosvětská

Před padesáti lety se američtí astronauti mise Apolla 11 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na povrch. Jejich prvním krokům ale předcházela spousta práce.
20. 7. 2019|

Přistání Apolla 11 bylo drama. Pokazil se počítač a modul se netrefil o pět kilometrů

Přesně před padesáti lety lidé poprvé vystoupili na povrch Měsíce. Byli to Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Ještě předtím ale museli při sestupu z oběžné dráhy řešit řadu nečekaně velkých problémů, s nimiž při plánování mise nepočítali.
20. 7. 2019|

SPECIÁL: Daniel Stach zve na Měsíc. A možná ještě dál

Padesát let uplynulo od jednoho ze zásadních momentů lidských dějin. Dvacátého července 1969 přistál člověk poprvé na Měsíci. Česká televize připravila k této významné události mimořádné vysílání. Dvěma hodinovými pořady provázel moderátor Daniel Stach, který s hosty probral nejen historii, ale také budoucnost pilotované kosmonautiky.
20. 7. 2019|

Svět slaví. Trump přijal astronauty, New York žije Moon festem, Praha zve do lunárního modulu

Spojené státy si připomínají 50. výročí přistání prvního člověka na Měsíci. Oslav se účastní i astronauti Buzz Aldrin a Michael Collins, kteří byli na palubě legendárního letu Apolla 11. Jejich kolega Neil Armstrong, který jako první vstoupil na měsíční povrch, zemřel v roce 2012. Aldrina a Collinse v pátek, v předvečer půlstoletí od přistání na Měsíci, přijal v Bílém domě prezident Donald Trump.
20. 7. 2019|
Události komentáře

Přistání na Měsíci byl velký ideologický souboj. Dnes bude těžké něco podobného zopakovat, míní Železný

Svět si v těchto dnech připomíná 50 let od přistání člověka na Měsíci. Podle Vladimíra Železného, který tehdy pracoval v Československé televizi jako zahraniční redaktor a později byl scénáristou populárního pořadu Okna vesmíru dokořán, šlo hlavně o ideologický souboj. „Uvědomte si, že jsme byli rok po invazi sovětských vojsk do Československa, po vítězství hokeje v březnu, a po dubnu, kdy odstartovalo nadzvukové letadlo Concord. To vše vytvářelo atmosféru, ve které jsme všichni měli pocit, že jsme v roce 1968 byli na správné straně a že druhá strana prohrává,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
20. 7. 2019|

Neil Armstrong udělal před padesáti lety „velký skok pro lidstvo“

Americký astronaut Neil Armstrong před půlstoletím jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 po čtyřdenním letu úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný „velký skok pro lidstvo“, při němž mu asistoval kolega Buzz Aldrin.
20. 7. 2019|

„Dovezte mi soupeře, na Zemi jsem už všechny porazil.“ Co by řekli slavní, kdyby promluvili jako první na Měsíci

Misí Apolla 11 žil v červenci 1969 téměř celý svět, ve Spojených státech byla samozřejmě „apollománie“ nejsilnější. Jedním z témat, o kterém se horlivě diskutovalo ještě před startem, bylo, jaká slova pronesou lidé na Měsíci jako první. Odpověď na tuto otázku se pokusil najít i tehdy velmi populární časopis Esquire, pro který psali uznávaní novináři i spisovatelé ověnčení literárními cenami.
19. 7. 2019|

Jan Kolář: Před 50 lety jsem komentoval přistání na Měsíci. Událost, kterou nic nepřekoná

Když před padesáti lety přistávalo Apollo 11 na Měsíci, událost přenášela i Československá televize. Svými odbornými poznatky, načerpanými výhradně díky celoživotnímu zaujetí a vášni pro kosmonautiku, jej provázel Jan Kolář. Záznam přenosu se v archivu Československé televize nedochoval, historickou událost Jan Kolář popisuje v následujícím příspěvku.
19. 7. 2019|

Program Apollo dostal na Měsíc dvanáct lidí. Další se po něm projdou nejdřív za deset let

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily Spojené státy se Sovětským svazem, měla zprvu navrch Moskva. V říjnu 1957 dostala do kosmu první družici a o čtyři roky později i prvního člověka. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
19. 7. 2019|

Výrobce podprsenek se na poslední chvíli dostal do tendru na měsíční skafandry. Astronauty obléká dodnes

Skafandry, které měli na sobě američtí astronauti při misi Apollo 11, vznikly díky společnosti vyrábějící podprsenky, opasky a jiné dámské spodní prádlo.
19. 7. 2019|

„Vědí, že není naděje na jejich záchranu.“ Přečtěte si projev, který měl Nixon přednést při tragickém konci měsíční mise

Prezident Nixon byl připravený i na situaci, kdyby první přistání na Měsíci neuspělo a posádka by před ním, během něj nebo po něm zahynula. Měl pro tento scénář dokonce napsaný speciální projev, který naštěstí nemusel nikdy pronést.
19. 7. 2019|

Technologický pokrok nejen pro astronauty. Přínosy vesmírných letů jsou znát u jídla i v autě

Půl století po přistání Apolla 11 na Měsíci se v běžném životě využívá řada materiálů a technologií, které původně vznikly právě pro cesty do kosmu. Další vynálezy jako teflon nebo suchý zip našly díky kosmonautice širší využití.
18. 7. 2019|

K úspěchu mise Apollo zásadně pomohl Hitlerův raketový expert von Braun

Jednou z hlavních osob amerického projektu Apollo byl Wernher von Braun, německý konstruktér, který byl za války členem SS a NSDAP. Později se tento architekt střel V-2, které pustošily Londýn, stal jedním z otců amerického programu cesty lidské posádky na Měsíc.
18. 7. 2019|