Americký astronaut Neil Armstrong před půlstoletím jako první člověk stanul na povrchu Měsíce. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 po čtyřdenním letu úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Armstrong pak udělal pověstný „velký skok pro lidstvo“, při němž mu asistoval kolega Buzz Aldrin.
Neil Armstrong udělal před padesáti lety „velký skok pro lidstvo“
Cesta rodáka z malé farmy ve státě Ohio do vesmíru nebyla jednoduchá, i když létat toužil od dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu (MIT), nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě.
Aby si nemusel dělat starosti se školným, upsal se tehdy sedmnáctiletý Armstrong americkému námořnictvu – výměnou za studium slíbil odsloužit nějaký čas v uniformě. Po necelých dvou letech musel studia leteckého inženýrství přerušit, od oboru se ale příliš nevzdálil. Absolvoval osmnáctiměsíční letecký výcvik a krátce po dvacátých narozeninách se oficiálně stal pilotem námořnictva Spojených států. Do civilu se hned tak vrátit neměl.
Ve stejné době totiž vypukla válka v Koreji, ve které sehrály americké vojenské síly a zejména letectvo výraznou roli. Na korejském nebi tak nemohl chybět ani Neil Armstrong, během roku aktivní služby absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení.
Po návratu do civilu dokončil studia a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně dnešního Národního úřadu pro letectví a vesmír; NASA).
Od X-15 po X-20
Armstrong pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky 63 kilometrů nad zemským povrchem.
Díky tomu se ocitl ve skupině pilotů plánovaného raketoplánu X-20 a po jeho zrušení se začátkem 60. let dostal mezi astronauty NASA. Do vesmíru se poprvé podíval v březnu 1966 jako velitel lodi Gemini 8; byl tehdy jedním z prvních civilistů na oběžné dráze.
Fakt, že už nebyl aktivním vojákem, přispěl k tomu, že se Armstrong zapsal do dějin kosmonautiky. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) totiž seděl i plukovník letectva Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista.
Aldrinovi aspoň patřila první slova pronesená na povrchu mimozemského tělesa, když oznámil „hladké přistání“. Pak už ale přišly hvězdné okamžiky Neila Armstronga.
„Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!“ ozvalo se 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času z Měsíce. O čtyři hodiny později Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
Poté otiskl do měsíčního prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili „na místečku velkém jako zahrádka“ v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.
obrázek
Globální celebrita
Po návratu se Armstrong zařadil k nejznámějším lidem světa. Nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem, zapojil se také do vyšetřování katastrofy raketoplánu Challenger v roce 1986. Zemřel v srpnu 2012 krátce po 82. narozeninách.
