Země

Trojice amerických vědců si myslí, že by se z rotace planety Země dala získávat volná energie. Otestovali už první přístroj, který by to podle nich měl umět.

Dvojice amerických astronautů, která na více než devět měsíců uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se vrátila na Zemi. Modul Crew Dragon od společnosti SpaceX s nimi úspěšně dosedl do vod Mexického zálivu.

Globální změna klimatu ohrožuje stále více lidských aktivit na Zemi. Podle nové studie ale dokonce i mimo Zemi. Inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) detailně popsali hrozbu, o níž se mezi experty na družice spekuluje už déle: emise skleníkových plynů mění prostor na hranici Země tak, že to může snížit množství satelitů, které by tam mohly fungovat.

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety. Poprvé se tomuto stroji podařilo vyletět po letech odkladů loni v červenci.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Jednou z nejzávažnější živelních katastrof, která může nastat, je erupce takzvaného supervulkánu. Starší předpovědi naznačovaly, že by mohla ochladit planetu na stovky let. Nový výzkum přináší mnohem optimističtější výsledky.

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.

Astrofyzici z brněnské Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu, který odhalil mezigalaktický vítr. Jejich objev přinesl nové informace nejen o takzvaném mezigalaktickém počasí, ale také o roli černých děr v galaktických atmosférách.

Vědci nevylučují, že by se za 157 let, tedy v roce 2182, mohla Země srazit s asteroidem – kamenitým objektem zvaným Bennu. Mělo by to podle nich katastrofální následky. Srážka by na planetě vyvolala třeba vlnu zemětřesení a do atmosféry by vyvrhla až stovky milionů tun prachu, který by zásadně narušil globální klima a chemické složení atmosféry.

V prosinci loňského roku objevili astronomové do té doby neznámý objekt, který označili za planetku neboli asteroid. Dostal jméno 2024 YR4 a podle předběžných analýz má ze známých asteroidů nejvyšší pravděpodobnost, že se srazí se Zemí. Šance na to je ale i tak minimální a lidstvo navíc na rozdíl od minulosti disponuje technologiemi, které by uměly takový objekt odklonit.

Sedmý zkušební let kosmické lodi Starship společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska skončil neúspěchem. Krátce po startu, který se uskutečnil ve čtvrtek pozdě večer SEČ, společnost ztratila kontakt s kosmickou lodí, která měla na palubě deset maket simulujících satelity Starlink. Nosná raketa se však vrátila na odpalovací rampu v areálu Boca Chica u mexických hranic, což se při předchozím testu nepodařilo. Podle agentury AP se jednalo o zatím nejsložitější testovací let systému.

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso – konkrétně až 200krát větší – zasáhlo naši planetu před třemi miliardami let. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.

V noci ze čtvrtka na pátek se na několik sekund nad oblohou v Česku objevil velmi výrazný záblesk. Šlo o takzvaný bolid, tedy jev způsobený hořením vesmírného tělesa v atmosféře Země.

Podle nového mezinárodního výzkumu by se měly přepsat geologické pojmy pro označení věků. Studie přináší nové argumenty pro to, že v padesátých letech dvacátého století nastal nový věk – antropocén. Jeho hlavním činitelem už nejsou přírodní vlivy, ale člověk a jeho aktivita.

Vědci objevili „dvojče“ Země – planetu, která leží čtyři tisíce světelných let daleko. Je ale dvojčetem naší planety ve vzdálené budoucnosti, kdy se Slunce změní v bílého trpaslíka a veškerý život na Zemi zanikne.

Výsledky výzkumu Evropské kosmické agentury (ESA) mohou vypadat na první pohled bizarně, ve skutečnosti ale mohou pomoci lidstvu s mnohem lepším porozuměním Sluneční soustavě.

Firma Creotech Instruments vypustila v polovině srpna na oběžnou dráhu dosud největší a nejpokročilejší polský satelit EagleEye. Po pár dnech činnosti však stroj začal mít problémy komunikovat se Zemí. Z vyjádření firmy je podle zpravodaje ČT ve Varšavě Andrease Papadopulose patrné, že satelit už nikdy nebude plně funkční.

Když se na Zemi objevil poprvé složitější život, mohlo to být v Africe – a jen na krátkou dobu. Unikátní podmínky vytvořené geologickou činností sice otevřely dveře vzniku života, ale současně ho tam uzavřely a způsobily, že zanikl. Tento scénář naznačuje nová kontroverzní vědecká studie.

Když se rozpouští led na pólech, mění to i rozložení hmoty na zemském povrchu. Vědci z curyšské univerzity teď poprvé popsali, jak se to reálně projevuje. Dopady jsou zatím malé, ale jejich důsledky mohou časem nabrat na významu.

Nový vědecký výzkum dokázal spočítat, jak se měnily teploty na Zemi v době před desítkami milionů let. Autoři studie spočítali, jak se tehdy lišila rychlost změn v Arktidě a u rovníku. Výsledky mimo jiné naznačují, že tempo současných změn u severního pólu je podobné situaci, která skončila oteplením planety o šestnáct stupňů.

Astrofyzici našli sedm hvězd, které by mohly být sídlem supervyspělé civilizace s Dysonovou sférou. Připouštějí i jiná možná vysvětlení, ale doporučují se věnovat hledání dál. Pochyby vyvolává i samotný koncept sféry, který je dle některých odborníků zastaralý.

Když se řekne „kolaps magnetického pole Země“, zní z tohoto slovního spojení katastrofa planetárních rozměrů, která může ohrozit všechno živé. Asi před 590 miliony let opravdu magnetické pole naší planety zkolabovalo, ale podle nové studie to pro život apokalypsou neskončilo. Naopak.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.