Země strana 4 z 5

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Webbovu vesmírnému teleskopu se podařilo zjistit, jak teplá je pevná exoplaneta TRAPPIST-1 b. Protože obíhá blízko kolem extrémně žhavé hvězdy a sama není příliš velká, nebylo to až doposud možné. Mezinárodní tým vědců nyní využil vesmírný teleskop NASA Jamese Webba.

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy projektu Earth4All mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Před několika staletími Vatikán umlčoval a nechával upálit katolické hvězdáře, kteří zpochybňovali tehdejší přesvědčení o Zemi jako středu vesmíru, dnes jezuitští astronomové bádají v observatoři přímo ve Vatikánu a jména členů řádu nesou už tři desítky planetek. Nedávno takto zvěčnili další tři jezuitské učence. Podle amerického deníku The New York Times tím relativizují přetrvávající přesvědčení, že církev a věda si spolu příliš nerozumí.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Zatím nejlepší stavební hmotou, která by se dala použít pro budování základen na Marsu a Měsíci, je škrob, který se dá získat z brambor. Pokud by se obohatil lidskými slzami nebo dalšími tělními tekutinami a smíchal s tamními horninami, vznikl by materiál, jenž pevností předčí beton.

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje v pondělí publikovaná Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.

Desítky let staré fotografie Venuše byly uložené na kompaktních discích (CD). Nebýt toho, že během lockdownů astronom Robert Herrick nemohl z domova, nenašel by čas je prostudovat a detailně porovnat. Našel na nich ale „svatý grál“ – jednoznačné důkazy, že na této planetě i v současné době probíhá sopečná činnost.

Na Zemi přistála vesmírná loď Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která se po pěti měsících vrátila z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Loď přistála v noci v moři u pobřeží Floridy.

Dosavadní analýza dat z loňské mise Artemis I ukázala, že nosná raketa SLS, kosmická loď Orion i pozemní systémy potřebné pro start a návrat na Zemi jsou připraveny pro lety astronautů na Měsíc. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Mise Artemis II, při které modul tentokrát obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je podle nich v plánu na listopad 2024.

Japonsku se v úterý znovu nepodařilo vyslat do vesmíru novou raketu H3. Na rozdíl od únorového pokusu sice raketa alespoň odstartovala ze základny Tanegašima, ale když se nezažehl její druhý stupeň, nechalo ji řídicí středisko na dálku zničit. Informuje o tom agentura Reuters.

Vědci z Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT v Brně pracují na misi, jejímž cílem je vyslat na oběžnou dráhu první český studentský satelit. Mise s názvem CIMER má umožnit zkoumání buněk ve vesmíru.

Rusko-americké vztahy sice kvůli napadení Ukrajiny trpí, spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ale nadále pokračuje. Nová posádka bude opět smíšená.

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je záchranná loď. Připojil se k ní Sojuz MS-23, který nahradil poškozený MS-22. Informovaly o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská agentura TASS. Náhradní lodí se bude moci vrátit trojice astronautů, kteří na stanici nakonec zůstanou o půl roku déle, než se původně plánovalo.

Bez živin nic neroste. To platí na Zemi i na Měsíci. Nový projekt Evropské vesmírné agentury má za cíl vymyslet, jak získávat a využívat hnojiva mimo naši planetu.

Ruská zásobovací loď Progress MS-21, která při kotvení u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ztratila tlak v kabině, byla zřejmě poškozena nárazem zvenku. Podle agentury Reuters to oznámila ruská státní vesmírná korporace Roskosmos.

Společnost Airbus v severoněmeckých Brémách připravuje servisní moduly pro kosmickou loď Orion, se kterou se lidstvo má vrátit na Měsíc. Na projektu zde jako inženýrka pracuje i Britka Sian Cleaverová, která řekla, že si tak plní svůj životní sen, a to osobně být u pilotovaných vesmírných letů.

Australský tým vědců poprvé zkombinoval algoritmy strojového učení s družicovými snímky světových pobřeží, aby dokázal popsat, jak přímořské regiony od Austrálie po Kalifornii ovlivňují fáze El Niño a La Niña. Podle všeho písek na plážích přesypávají z východu na západ a zpět jako v přesýpacích hodinách; studium písečné eroze může sloužit i pro přípravu na změny klimatu.

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Jen minuty dělily před 20 lety – 1. února 2003 – raketoplán Columbia od přistání na Zemi. V důsledku poškození tepelného štítu se však stroj ve výšce 63 kilometrů rozpadl. Nikdo ze sedmi členů posádky, pěti mužů a dvou žen, nehodu nepřežil. Mezi nimi byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Jeden z účastníků pověstného náletu na irácký jaderný reaktor v Osiraku měl tehdy s sebou kresbu Petra Ginze, pražského hocha, který nepřežil holocaust.

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.