Na přípravě evropské sondy EnVision se budou podílet i čeští vědci. Přístroj má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše. Čeští vědci budou testovat a sestavovat elektronické „srdce“ přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů. Informovala o tom Akademie věd (AV) ČR. Sonda má podle plánů Evropské kosmické agentury (ESA) k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.
Sonda EnVision ponese na své palubě několik zařízení určených k detailnímu průzkumu Venuše. Dvoupolarizační radar, který dodá americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), umožní snímat a mapovat povrch Venuše. Dvojice penetračních radarů pomůže prozkoumat, co se skrývá pod povrchem Venuše do hloubky jednoho kilometru.
Do přípravy sondy se zapojí pracovníci Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby. Jejich cílem bude otestovat a vyrobit pro sadu spektrometrů centrální procesor, jednotku řízení mechanických částí a systém pro zpracování dat. „V popředí zájmu českých vědců jsou také procesy v atmosféře Venuše, výzkum vulkanické činnosti a morfologie povrchu,“ uvedla Akademie věd.
Hledání mrtvých oceánů
Součástí výbavy EnVision bude také trojice pokročilých spektrometrů. Jeden z nich prozkoumá mineralogické složení téměř celého povrchu Venuše, další pomůže zjistit výskyt sloučenin síry v atmosféře. Třetí bude měřit koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry včetně izotopů vodíku ve vodní páře, které mohou odhalit, jestli zde v minulosti nebyly oceány. Spektrometry mají oddělené optické systémy, sdílí ale centrální jednotku řízení mechanických a elektronických systémů a zpracování dat. Právě toto zařízení se bude vyvíjet a sestavovat v České republice.
Češi se tak na Venuši pomyslně vrátí. V Československu vznikla v osmdesátých letech minulého století stabilizovaná přístrojová plošina pro sovětské sondy Vega, které takzvanou pekelnou planetu zkoumaly pomocí balonových letů, připomněl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vede současný tým českých vědců.
Rozdílné cesty planet
EnVision má odpovědět na otázku, jak a proč se Venuše a Země přes zhruba stejnou velikost a složení vyvíjely tak odlišně. Hustá oblaka obsahující i kyselinu sírovou zabraňují přímému pozorování povrchu Venuše. Atmosféru této planety tvoří převážně oxid uhličitý, který vyvolává extrémní skleníkový efekt. Průměrná teplota na povrchu dosahuje 464 stupňů Celsia.
„Planeta je zmapována pouze pomocí radarových snímků a přistání se povedlo jen několika sondám, jejichž životnost byla s ohledem na neschopnost dlouhodobého chlazení elektronických systémů značně omezená. Přitom znalost, jak povrch v detailu vypadá a co se na něm odehrává, může pomoci odhalit, kdy a jak se Venuše stala ‚pekelným světem‘,“ uvedla Akademie věd.
„Na základě dat ze sondy EnVision by se mohlo podařit rozklíčovat, jaký scénář ve vývoji planety vedl k tomu, že zde skleníkový jev přetrvává,“ dodal Ferus. Vědcům to má pomoci odpovědět i na otázku, zda by mohl čekat podobný osud i Zemi, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt.
