Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.

„Aktualizace takzvaného uhlíkového rozpočtu nepřináší nijak překvapující zjištění. Zrychlování globální změny klimatu sledujeme již několik let a základní příčinou je stále rostoucí produkce skleníkových plynů, které zadržují v atmosféře více tepla,“ komentoval výsledky studie klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.

Podle Tolasze množství emisí, které lze ještě vypustit bez překročení hranice 1,5 stupně Celsia, ubývá rychleji, než předpokládala zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. „Optimistickou variantou je dnes hranice tří stupňů Celsia, ke které bychom na konci století mohli dojít, a na tento vzestup teploty, který zcela jistě bude regionálně i vyšší, se musíme adaptovat,“ dodal.

Hranice nejen symbolická

Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přitom představuje hranice 1,5 stupně Celsia kritický bod. „Při jejím překročení už hrozí zásadní narušení fungování klimatického systému, který umožňuje život na Zemi v podobě, jak ho známe,“ řekl.

Připomněl, že v některých měsících loňského roku už byla tato hodnota překročena. V souvislosti s pokračujícím oteplováním upozornil na zintenzivnění extrémních jevů, jako jsou dlouhá sucha, přívalové deště či náhlé mrazy.

Odhad zbývajícího uhlíkového rozpočtu pro oteplení o 1,5 stupně Celsia činí podle nové studie 130 miliard tun oxidu uhličitého od začátku roku 2025. Podle nejnovější analýzy byly průměrné globální teploty v letech 2015 až 2024 o zhruba 1,24 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí.

Vědci zároveň spočítali, že téměř celé toto oteplení, konkrétně o 1,22 stupně Celsia, způsobil člověk. Jinými slovy – téměř vše, co planetu v posledním desetiletí oteplilo, je důsledkem lidské činnosti. Tempo globálního oteplování zaznamenané v letech 2012 až 2024 se oproti úrovni v 70. a 80. letech zhruba zdvojnásobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 18 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 19 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...