Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.

„Aktualizace takzvaného uhlíkového rozpočtu nepřináší nijak překvapující zjištění. Zrychlování globální změny klimatu sledujeme již několik let a základní příčinou je stále rostoucí produkce skleníkových plynů, které zadržují v atmosféře více tepla,“ komentoval výsledky studie klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.

Podle Tolasze množství emisí, které lze ještě vypustit bez překročení hranice 1,5 stupně Celsia, ubývá rychleji, než předpokládala zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. „Optimistickou variantou je dnes hranice tří stupňů Celsia, ke které bychom na konci století mohli dojít, a na tento vzestup teploty, který zcela jistě bude regionálně i vyšší, se musíme adaptovat,“ dodal.

Hranice nejen symbolická

Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přitom představuje hranice 1,5 stupně Celsia kritický bod. „Při jejím překročení už hrozí zásadní narušení fungování klimatického systému, který umožňuje život na Zemi v podobě, jak ho známe,“ řekl.

Připomněl, že v některých měsících loňského roku už byla tato hodnota překročena. V souvislosti s pokračujícím oteplováním upozornil na zintenzivnění extrémních jevů, jako jsou dlouhá sucha, přívalové deště či náhlé mrazy.

Odhad zbývajícího uhlíkového rozpočtu pro oteplení o 1,5 stupně Celsia činí podle nové studie 130 miliard tun oxidu uhličitého od začátku roku 2025. Podle nejnovější analýzy byly průměrné globální teploty v letech 2015 až 2024 o zhruba 1,24 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí.

Vědci zároveň spočítali, že téměř celé toto oteplení, konkrétně o 1,22 stupně Celsia, způsobil člověk. Jinými slovy – téměř vše, co planetu v posledním desetiletí oteplilo, je důsledkem lidské činnosti. Tempo globálního oteplování zaznamenané v letech 2012 až 2024 se oproti úrovni v 70. a 80. letech zhruba zdvojnásobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...