Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.

„Aktualizace takzvaného uhlíkového rozpočtu nepřináší nijak překvapující zjištění. Zrychlování globální změny klimatu sledujeme již několik let a základní příčinou je stále rostoucí produkce skleníkových plynů, které zadržují v atmosféře více tepla,“ komentoval výsledky studie klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.

Podle Tolasze množství emisí, které lze ještě vypustit bez překročení hranice 1,5 stupně Celsia, ubývá rychleji, než předpokládala zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. „Optimistickou variantou je dnes hranice tří stupňů Celsia, ke které bychom na konci století mohli dojít, a na tento vzestup teploty, který zcela jistě bude regionálně i vyšší, se musíme adaptovat,“ dodal.

Hranice nejen symbolická

Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přitom představuje hranice 1,5 stupně Celsia kritický bod. „Při jejím překročení už hrozí zásadní narušení fungování klimatického systému, který umožňuje život na Zemi v podobě, jak ho známe,“ řekl.

Připomněl, že v některých měsících loňského roku už byla tato hodnota překročena. V souvislosti s pokračujícím oteplováním upozornil na zintenzivnění extrémních jevů, jako jsou dlouhá sucha, přívalové deště či náhlé mrazy.

Odhad zbývajícího uhlíkového rozpočtu pro oteplení o 1,5 stupně Celsia činí podle nové studie 130 miliard tun oxidu uhličitého od začátku roku 2025. Podle nejnovější analýzy byly průměrné globální teploty v letech 2015 až 2024 o zhruba 1,24 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí.

Vědci zároveň spočítali, že téměř celé toto oteplení, konkrétně o 1,22 stupně Celsia, způsobil člověk. Jinými slovy – téměř vše, co planetu v posledním desetiletí oteplilo, je důsledkem lidské činnosti. Tempo globálního oteplování zaznamenané v letech 2012 až 2024 se oproti úrovni v 70. a 80. letech zhruba zdvojnásobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 16 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 18 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...