Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.

„Aktualizace takzvaného uhlíkového rozpočtu nepřináší nijak překvapující zjištění. Zrychlování globální změny klimatu sledujeme již několik let a základní příčinou je stále rostoucí produkce skleníkových plynů, které zadržují v atmosféře více tepla,“ komentoval výsledky studie klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.

Podle Tolasze množství emisí, které lze ještě vypustit bez překročení hranice 1,5 stupně Celsia, ubývá rychleji, než předpokládala zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2021. „Optimistickou variantou je dnes hranice tří stupňů Celsia, ke které bychom na konci století mohli dojít, a na tento vzestup teploty, který zcela jistě bude regionálně i vyšší, se musíme adaptovat,“ dodal.

Hranice nejen symbolická

Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR přitom představuje hranice 1,5 stupně Celsia kritický bod. „Při jejím překročení už hrozí zásadní narušení fungování klimatického systému, který umožňuje život na Zemi v podobě, jak ho známe,“ řekl.

Připomněl, že v některých měsících loňského roku už byla tato hodnota překročena. V souvislosti s pokračujícím oteplováním upozornil na zintenzivnění extrémních jevů, jako jsou dlouhá sucha, přívalové deště či náhlé mrazy.

Odhad zbývajícího uhlíkového rozpočtu pro oteplení o 1,5 stupně Celsia činí podle nové studie 130 miliard tun oxidu uhličitého od začátku roku 2025. Podle nejnovější analýzy byly průměrné globální teploty v letech 2015 až 2024 o zhruba 1,24 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí.

Vědci zároveň spočítali, že téměř celé toto oteplení, konkrétně o 1,22 stupně Celsia, způsobil člověk. Jinými slovy – téměř vše, co planetu v posledním desetiletí oteplilo, je důsledkem lidské činnosti. Tempo globálního oteplování zaznamenané v letech 2012 až 2024 se oproti úrovni v 70. a 80. letech zhruba zdvojnásobilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...