Radim Tolasz

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Zářijové povodně výrazně vstoupily do života na severní Moravě a ve Slezsku. Zároveň byly první, na které se dokázala společnost a záchranné složky alespoň částečně připravit. I přesto se začalo hovořit o budování dalších protipovodňových opatření, například přehrady v Nových Heřminovech. Ochránit měla zatopená města Krnov a Opavu. O tom v pořadu Zkraje debatovali ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč, ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti), europoslanec Evžen Tošenovský a klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

Města mají problém se během letních nocí přirozeně ochlazovat, neboť se skládají z umělých povrchů, jako je beton či asfalt, které se ve dne nahřívají. To může být problematické, jelikož vyšší teploty zatěžují lidský organismus, ale také zeleň, upozorňuje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Nicméně takzvané městské tepelné ostrovy, tedy zástavby, které zadržují více tepla, mohou být naopak prospěšné v zimě.

Green Deal a snaha o dekarbonizaci není výmyslem EU, řekl v Událostech, komentářích viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodal, že změna klimatu je fakt, který ohrožuje život na planetě, což si uvědomují státy na celém světě. Klimatolog Radim Tolasz podotkl, že o opatřeních by se mělo diskutovat. Podle něj je ale dobře, že se Evropa snaží být lídrem v ekologii a laciné výkřiky typu, že by se měl Green Deal zrušit, jsou podle něj nesmyslné.

Následující dekáda je obdobím zlomu, pod dvěma stupni ale zvýšení globální teploty už neudržíme, míní Radim Tolasz, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMÚ. Klimatická opatření podle něj nemusejí znamenat pokles ekonomiky, stačí je správně implementovat. I když Česko a další vyspělé země si s následky změn poradí, miliarda lidí z chudých regionů se dá do pohybu, upozornil klimatolog v Interview ČT24. Varoval také před vědci z jiných oborů, kteří mluví o klimatické změně, aniž by jí rozuměli.

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje v pondělí publikovaná Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. K obsahu v pondělí zveřejněné druhé části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN to sdělili experti z akademické sféry, ekologických organizací a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na konferenci v Praze.

Změny klimatu postupují podle mezinárodního panelu vědců při OSN rychleji, než se předpokládalo, a nepochybně za to může člověk. Zpráva aktualizovaná po osmi letech uvádí, že je dál možné udržet růst teploty pod dvěma stupni, bude to ale vyžadovat globální a razantní omezení emisí už v této dekádě. Některé důsledky jako tání ledovců budou ovšem nevratné. V pořadu Události, komentáře toto téma řešili klimatolog Radim Tolasz a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.

Letošní léto je teplotně mírně nadprůměrné, shodli se v pořadu 90' vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz a vedoucí regionálního předpovědního pracoviště Martin Novák. Srážkově byl nad průměrem zatím jen červen. V průměru meteorologové naměřili 180 procent srážkového normálu na území Česka.

To, co se vědcům při ochraně klimatu nepodařilo za třicet let, se možná teď podaří aktivistům nebo důsledkům koronaviru, který veřejnosti ukázal, že může omezit svou spotřebu a její dopady na životní prostředí. Myslí si to klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz, který byl hostem Událostí, komentářů. Za prioritní považuje teď to, aby politici při ochraně klimatu konali v souladu s odborníky.

Že je potřeba reagovat na klimatické změny, a to jednak snahou přizpůsobit se novému klimatu a jednak snižováním emisí, se shodují experti s politiky a zřejmě i s veřejností. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) český stát již nyní dělá maximum možného. Domnívá se však, že tak nečiní jiné, zejména mimoevropské země. Klimatolog Radim Tolasz ale doufá, že reakce na neúspěch letošního madridského klimatického summitu by mohla i politiky z těchto států dovést k porozumění, „že to tak dál už opravdu nejde“. Klimatické změny byly tématem posledních letošních Událostí, komentářů.

Prvním laureátem Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu se stal Radim Tolasz. Ten pracuje jako klimatolog v Českém hydrometeorologickém ústavu a Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ). Ocenění dostal v pražském sídle OSN.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Nedávné studentské stávky proti změnám klimatu a jejich tlak na globální politiky s sebou nesou i nebezpečí rychlých a nepromyšlených řešení, uvedl v pořadu Fokus Václava Moravce nazvaném Recyklace světa klimatolog Radim Tolasz. Jako konkrétní příklad z minulosti uvedl solární byznys v Česku, kdy šlo o dobrou myšlenku, ale špatně pojatou.