Český klimatolog Tolasz obdržel první Cenu za komunikaci změny klimatu

Prvním laureátem Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu se stal Radim Tolasz. Ten pracuje jako klimatolog v Českém hydrometeorologickém ústavu a Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ). Ocenění dostal v pražském sídle OSN.

Udělit cenu právě Tolaszovi rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou. Sešlo se celkem devět nominací. Cenu Tolaszovi předala youtuberka Anna Šulc, jako symbolický dar dostal sazenici javoru babyka s konvicí na zalévání.

Radim Tolasz dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Veřejně se také vyjadřuje k možným řešením ohledně adaptací a snižování emisí, uvádí se mimo jiné ve zdůvodnění ceny.

„Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace, a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě,“ uvedl Tolasz. Komunikace globální výzvy v ČR je podle něj složitá, mrzí ho, že se debata ještě více komplikuje.

Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2050. 

Odborníci na klimatickou změnu, jako Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu, řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. „Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti,“ dodal.

OSN a změny klimatu

Iniciátorem ceny je Informační centrum OSN v Praze. To, co se příští týden odehraje v New Yorku, se podle šéfa pražského centra Michala Broži týká každého. Upozornil, že newyorský summit není jen věcí politiků, po celém světě se budou pořádat různé občanské akce. Klimatická změna nám bude přidělávat vrásky ještě několik desetiletí, řekl. Oficiálnímu summitu předchází setkání pro mladé lídry.

Nahrávám video

OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu. Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům majícím vliv na potravinovou bezpečnost.

Podle OSN je jedním z hlavních úkolů zastavit dotace do fosilních paliv a zemědělství s vysokým podílem emisí, přejít k obnovitelným zdrojům energie a urychlit uzavírání uhelných elektráren a zastavit stavbu nových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 9 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.