Český klimatolog Tolasz obdržel první Cenu za komunikaci změny klimatu

Prvním laureátem Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu se stal Radim Tolasz. Ten pracuje jako klimatolog v Českém hydrometeorologickém ústavu a Česko zastupuje v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ). Ocenění dostal v pražském sídle OSN.

Udělit cenu právě Tolaszovi rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou. Sešlo se celkem devět nominací. Cenu Tolaszovi předala youtuberka Anna Šulc, jako symbolický dar dostal sazenici javoru babyka s konvicí na zalévání.

Radim Tolasz dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Veřejně se také vyjadřuje k možným řešením ohledně adaptací a snižování emisí, uvádí se mimo jiné ve zdůvodnění ceny.

„Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace, a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě,“ uvedl Tolasz. Komunikace globální výzvy v ČR je podle něj složitá, mrzí ho, že se debata ještě více komplikuje.

Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2050. 

Odborníci na klimatickou změnu, jako Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu, řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder. „Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti,“ dodal.

OSN a změny klimatu

Iniciátorem ceny je Informační centrum OSN v Praze. To, co se příští týden odehraje v New Yorku, se podle šéfa pražského centra Michala Broži týká každého. Upozornil, že newyorský summit není jen věcí politiků, po celém světě se budou pořádat různé občanské akce. Klimatická změna nám bude přidělávat vrásky ještě několik desetiletí, řekl. Oficiálnímu summitu předchází setkání pro mladé lídry.

Nahrávám video

OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu. Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům majícím vliv na potravinovou bezpečnost.

Podle OSN je jedním z hlavních úkolů zastavit dotace do fosilních paliv a zemědělství s vysokým podílem emisí, přejít k obnovitelným zdrojům energie a urychlit uzavírání uhelných elektráren a zastavit stavbu nových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...