Mezivládní panel pro změny klimatu

Světu začíná docházet pitná voda. Tvrdí to nová zpráva, která uvádí, že už nyní trpí nedostatkem životadárné tekutiny asi čtvrtina lidí, přičemž do roku 2050 jich přibude nejméně další miliarda. Příčiny jsou dvě: rostoucí poptávka a klimatické změny.

Letošní červenec se zřejmě stane nejteplejším měsícem v historii měření, průměrná globální teplota bude zhruba o 1,5 stupně Celsia vyšší ve srovnání s předprůmyslovou érou. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na analýzu Lipské univerzity v Německu. K omezení růstu globální teploty a zabránění nejhorším dopadům změny klimatu jsou nutná „dramatická a okamžitá“ opatření, reagoval na oznámení vědců generální tajemník OSN António Guterres. Především rychlý konec vypouštění skleníkových plynů.

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

Podle nové studie by se část systému oceánského proudění napojená na Golfský proud mohla zhroutit již v roce 2025. Zastavení životně důležitých oceánských proudů, kterým vědci říkají Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by mělo katastrofální dopady na klima a život v severních částech Evropy. Tyto výsledky ovšem odporují závěrům nejnovější zprávy Mezivládního klimatického panelu (IPCC).

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.

Ledovce v pohořích Hindúkuš a Himálaj by do konce století mohly ztratit až 75 procent svého objemu, pokud nebudou výrazně omezeny emise skleníkových plynů. Tání může zvýšit pravděpodobnost nebezpečných záplav a sesuvů lavin a postupně omezit dostupnost pitné vody pro takřka dvě miliardy lidí, varuje zpráva Mezinárodního střediska pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD).

Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně. Uvedli to vědci v rozsáhlé mezinárodní studii zveřejněné v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD).

Zachránit letní led v Arktidě už nejde. Přibližně na konci tohoto desetiletí tam bude takové teplo, že mořské vody už nebudou v letních měsících zakryté ledovými krami. Experti se obávají, že to ještě více zhorší problémy související s klimatickými změnami i jejich negativní dopad na lidstvo.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje v pondělí publikovaná Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.

Ze dvaceti oblastí, které jsou na Zemi nejvíc ohrožené změnou klimatu, je jich hned šestnáct v Číně, včetně tří vůbec nejrizikovějších. Problémem je, že právě v těchto regionech se nacházejí některá z nejdůležitějších výrobních center na světě. Analýzu zveřejnil mezinárodní institut XDI specializovaný na vyhodnocování klimatických hrozeb.

Arktida se za posledních čtyřicet let oteplila téměř čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Vyplývá to z nové studie zveřejněné odborným časopisem Communications Earth & Environment. Rychlejší oteplování za severním polárním kruhem zjistily i předchozí studie, tempo však určily nižší, uvádějí vědci. Nové poznatky tedy vyvolávají obavy o závěry klimatických modelů na pólech, jejichž oteplování má zásadní vliv na zvyšování hladiny moří.

Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

Planeta se otepluje výrazně rychleji, než se lidstvo zavázalo. Cílem klimatických dohod bylo udržet oteplení do 1,5 stupně nad předprůmyslovou éru, ale podle nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zdá, že teploty vzrostou přibližně dvojnásobně.

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.

Je třeba zrychlit snižování emisí skleníkových plynů a urychlit adaptační opatření na změnu klimatu. Zároveň je však nutné provádět adaptační opatření dostatečně a správně. K obsahu v pondělí zveřejněné druhé části šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN to sdělili experti z akademické sféry, ekologických organizací a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na konferenci v Praze.

Mezivládní panel pro změny klimatu vydal novou zprávu, která se věnuje rizikům, jež přináší klimatická změna způsobená spalováním fosilních paliv. Analýza říká, že tato krize ohrožuje celé lidstvo.

Více než šest desítek expertů a vědců prohlásilo, že projekty planetárního rozsahu, které mají ochladit zemský povrch a zmírnit dopad globálního oteplování, jsou potenciálně nebezpečné, a vlády by je proto měly zakázat a do budoucna takový výzkum blokovat.

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, upozorňuje ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO). Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého, tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami před masovou industrializací.

Saúdská Arábie, Austrálie a další země se snaží otupit klíčovou vědeckou zprávu pro OSN, která se zabývá změnou klimatu. Podle BBC to ukazuje únik více než 32 tisíc dokumentů, z nichž je patrné, jak některé země apelují na pomalejší odklon od fosilních paliv či zpochybňují příspěvky na přechod k zelenějším technologiím pro chudší země. Lobbování přináší pochybnosti před klimatickým summitem v Glasgow, píše BBC.

Změny klimatu činí až devětkrát pravděpodobnějšími extrémní srážky podobné těm, které v červenci vedly k záplavám v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Ve studii, která se zaměřila na souvislost mezi změnami klimatu a záplavami, to uvedl mezinárodní tým klimatologů. Studie rovněž zjistila, že srážky v regionu jsou nyní o tři až 19 procent vydatnější v důsledku oteplování způsobeného člověkem. Studii zveřejnila klimatologická skupina World Weather Attribution a Evropská klimatická nadace (ECF).

Kvůli přetrvávajícím požárům v Řecku vyšli lidé do ulic. Vládě vyčítali nezvládnutí situace a nedostatečnou pomoc. A přestože se do hašení zapojilo přes dvacet států včetně Česka, oheň se stále nedaří dostat pod kontrolu. Plameny spálily za posledních deset dnů přes padesát tisíc hektarů porostu, celkově už však přes sedmdesát a tisíce obyvatel kvůli nim musely opustit své domovy. Řecký premiér se za situaci omluvil a slíbil finanční pomoc.

Změny klimatu postupují podle mezinárodního panelu vědců při OSN rychleji, než se předpokládalo, a nepochybně za to může člověk. Zpráva aktualizovaná po osmi letech uvádí, že je dál možné udržet růst teploty pod dvěma stupni, bude to ale vyžadovat globální a razantní omezení emisí už v této dekádě. Některé důsledky jako tání ledovců budou ovšem nevratné. V pořadu Události, komentáře toto téma řešili klimatolog Radim Tolasz a Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.