Středozemní moře je nejteplejší v historii, ukazují měření

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

„Byl překonán nový rekord (…) mediánové denní teploty na hladině Středozemního moře, a to 28,71 stupně Celsia,“ uvedli vědci z barcelonského výzkumného institutu na základě analýzy satelitních údajů evropské služby Copernicus. Předchozí rekord z 23. srpna 2003 činil 28,25 stupně.

Mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly lokálně zaznamenány teploty vody dokonce přesahující 30 stupňů, což je o čtyři stupně nad normálem.

Tyto údaje musí ještě potvrdit služba Copernicus. Španělští výzkumníci jsou však podle AFP přesvědčeni, že číslo je správné minimálně na jedno desetinné místo. Vědci dávají přednost teplotnímu mediánu před průměrem, který bývá příliš ovlivňován extrémními teplotními výkyvy v izolovaných částech Středomoří. 

ICM ve zprávě z poloviny července tvrdí, že se Středozemní moře otepluje celé – jak jeho povrch, tak i hlubší vody – a současně v něm stoupá slannost vody. Nejrychleji se ohřívá povrchová voda u Katalánska, kde se zvýšila od začátku měření o 3 stupně Celsia. 

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Vysoké teploty vody ohrožují mořské ekosystémy. Podle studie z července 2022 v časopise Global Change Biology se během vln veder ve Středozemním moři v letech 2015 až 2019 odehrál masivní úhyn přibližně padesáti druhů mořských živočichů, od korálů, přes ježovky po různé měkkýše. Mořští biologové se obávají, že k něčemu podobnému dojde i letos.

Jiná oblast zasažená vlnou teplé vody, Florida, už tyto problémy hlásí – týkají se zejména bělení korálů, na nichž umírají symbiotické řasy.

Oblast Středomoří, kterou tento měsíc zasáhly rekordní vedra a rozsáhlé lesní požáry, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu (IPCC) dlouhodobě hodnocena jako ohnisko projevu globálních klimatických změn.

„Od 80. let 20. století došlo k drastickým změnám v mořských ekosystémech Středozemního moře, a to jak s ohledem na pokles biologické rozmanitosti, tak s ohledem na příchod invazních druhů,“ uvádí IPCC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...