Středozemní moře je nejteplejší v historii, ukazují měření

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

„Byl překonán nový rekord (…) mediánové denní teploty na hladině Středozemního moře, a to 28,71 stupně Celsia,“ uvedli vědci z barcelonského výzkumného institutu na základě analýzy satelitních údajů evropské služby Copernicus. Předchozí rekord z 23. srpna 2003 činil 28,25 stupně.

Mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly lokálně zaznamenány teploty vody dokonce přesahující 30 stupňů, což je o čtyři stupně nad normálem.

Tyto údaje musí ještě potvrdit služba Copernicus. Španělští výzkumníci jsou však podle AFP přesvědčeni, že číslo je správné minimálně na jedno desetinné místo. Vědci dávají přednost teplotnímu mediánu před průměrem, který bývá příliš ovlivňován extrémními teplotními výkyvy v izolovaných částech Středomoří. 

ICM ve zprávě z poloviny července tvrdí, že se Středozemní moře otepluje celé – jak jeho povrch, tak i hlubší vody – a současně v něm stoupá slannost vody. Nejrychleji se ohřívá povrchová voda u Katalánska, kde se zvýšila od začátku měření o 3 stupně Celsia. 

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Vysoké teploty vody ohrožují mořské ekosystémy. Podle studie z července 2022 v časopise Global Change Biology se během vln veder ve Středozemním moři v letech 2015 až 2019 odehrál masivní úhyn přibližně padesáti druhů mořských živočichů, od korálů, přes ježovky po různé měkkýše. Mořští biologové se obávají, že k něčemu podobnému dojde i letos.

Jiná oblast zasažená vlnou teplé vody, Florida, už tyto problémy hlásí – týkají se zejména bělení korálů, na nichž umírají symbiotické řasy.

Oblast Středomoří, kterou tento měsíc zasáhly rekordní vedra a rozsáhlé lesní požáry, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu (IPCC) dlouhodobě hodnocena jako ohnisko projevu globálních klimatických změn.

„Od 80. let 20. století došlo k drastickým změnám v mořských ekosystémech Středozemního moře, a to jak s ohledem na pokles biologické rozmanitosti, tak s ohledem na příchod invazních druhů,“ uvádí IPCC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 16 mminutami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 14 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 18 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 21 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 22 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.