Středozemní moře je nejteplejší v historii, ukazují měření

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

„Byl překonán nový rekord (…) mediánové denní teploty na hladině Středozemního moře, a to 28,71 stupně Celsia,“ uvedli vědci z barcelonského výzkumného institutu na základě analýzy satelitních údajů evropské služby Copernicus. Předchozí rekord z 23. srpna 2003 činil 28,25 stupně.

Mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly lokálně zaznamenány teploty vody dokonce přesahující 30 stupňů, což je o čtyři stupně nad normálem.

Tyto údaje musí ještě potvrdit služba Copernicus. Španělští výzkumníci jsou však podle AFP přesvědčeni, že číslo je správné minimálně na jedno desetinné místo. Vědci dávají přednost teplotnímu mediánu před průměrem, který bývá příliš ovlivňován extrémními teplotními výkyvy v izolovaných částech Středomoří. 

ICM ve zprávě z poloviny července tvrdí, že se Středozemní moře otepluje celé – jak jeho povrch, tak i hlubší vody – a současně v něm stoupá slannost vody. Nejrychleji se ohřívá povrchová voda u Katalánska, kde se zvýšila od začátku měření o 3 stupně Celsia. 

  • Průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem. 
  • Medián je prostřední hodnota. To znamená, že polovina všech hodnot je větší než medián a druhá polovina menší než medián.
  • Například u řady čísel 1, 2, 3, 4, 40 je průměr 10, ale její medián je pouze 3. Z podobných důvodů se může stát, že má většina lidí mzdu nižší, než je mzda průměrná.

Vysoké teploty vody ohrožují mořské ekosystémy. Podle studie z července 2022 v časopise Global Change Biology se během vln veder ve Středozemním moři v letech 2015 až 2019 odehrál masivní úhyn přibližně padesáti druhů mořských živočichů, od korálů, přes ježovky po různé měkkýše. Mořští biologové se obávají, že k něčemu podobnému dojde i letos.

Jiná oblast zasažená vlnou teplé vody, Florida, už tyto problémy hlásí – týkají se zejména bělení korálů, na nichž umírají symbiotické řasy.

Oblast Středomoří, kterou tento měsíc zasáhly rekordní vedra a rozsáhlé lesní požáry, je mezivládním panelem OSN pro změny klimatu (IPCC) dlouhodobě hodnocena jako ohnisko projevu globálních klimatických změn.

„Od 80. let 20. století došlo k drastickým změnám v mořských ekosystémech Středozemního moře, a to jak s ohledem na pokles biologické rozmanitosti, tak s ohledem na příchod invazních druhů,“ uvádí IPCC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 12 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 15 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 16 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
včera v 12:46

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
včera v 11:30

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...