Středomoří

Známý mořeplavec Kryštof Kolumbus nepocházel z italského Janova, tvrdí dokumentární film odvysílaný v sobotu večer španělskou veřejnoprávní televizí TVE. Na základě rozborů DNA se badatelé domnívají, že Kolumbus byl Židem, který se narodil v západním Středomoří, pravděpodobně na území dnešního Španělska.

Na severu Izraele roste napětí kvůli útokům libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Židovský stát se tak obává otevření druhé fronty. Hizballáh podléhá velení Íránských revolučních gard a vznikl v 80. letech za účelem boje proti izraelské okupaci. Hnutí o sto tisíci členech chrání zájmy muslimů – a touží po pádu židovského státu.

Papež František v pátek odpoledne dorazil do jihofrancouzského města Marseille na dvoudenní návštěvu, kterou hodlá věnovat zejména tématu nové migrační vlny ve Středozemním moři. V největším francouzském přístavním městě Františka přivítala premiérka Elisabeth Borneová. Do města hlava katolické církve zamířila po pěti stech letech.

Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Požáry ve Středomoří zkomplikovaly dovolenou tisícům Čechů. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proto připravilo přehled práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o zájezdu pořádaného cestovní kanceláří i pro individuální turisty. Podle ministra Ivana Bartoše (Piráti) obsahuje dokument informace o tom, jaká mají lidé práva, jak je to se stornem či změnou zájezdu a s vrácením peněz.

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

Hasičská letadla a pozemní posádky z dalších zemí Evropské unie ve čtvrtek zamířily do Řecka, aby pomohly při boji s požáry. Plameny v blízkosti Atén zesílily v důsledku vlny veder, jež sužují většinu jižní Evropy s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia. Požáry v řeckém regionu Attika zasáhly od pondělka území o ploše téměř tři a půl tisíce hektarů, podle vyjádření řeckých hasičů se je už ale podařilo dostat pod kontrolu, uvedla agentura DPA.

Naše planeta zažívá nejteplejší týdny v moderní historii a zřejmě i v dějinách lidstva a zatím není jisté, kdy toto období skončí. Hlavním důvodem je lidská činnost spojená s produkcí skleníkových plynů. Aktuálně k tomu pak přispívají především teplé oceány, což je podporováno jevem El Niño. Rekordy se teď přepisují prakticky na denní bázi, o víkendu byla například naměřena absolutně nejvyšší teplota na území Číny (52,2 °C) a v Údolí smrti chyběl jen půlstupeň k vyrovnání celosvětového věrohodného rekordu, který činní 54,4 °C. Tento týden zasáhne spalující vlna veder jih Evropy.

Víkend a začátek příštího týdne přinesou extrémní teploty nejen v Česku, ale také ve Středomoří, USA a Asii.

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.

Blankytně modré nebe, teplota vody 26 °C a vzduch 28 °C. Tak by mohla vypadat ideální představa turistů plánujících dovolenou v Chorvatsku o tamním počasí, která bývá podpořena sluncem zalitými záběry chorvatské krajiny, pobřežních promenád i pláží. Jenže i na Jadranu se začíná stále výrazněji projevovat změna klimatu, a to ve všech ročních obdobích, léto nevyjímaje. S ohledem na rostoucí intenzitu této změny lze očekávat i zvyšující se dopady na turisty a cestovní ruch. I Chorvatsko čeká další oteplení a nárůst extrémních projevů počasí.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Řecká policie zatkla ve čtvrtek večer devět Egypťanů, které viní z podílu na středečním potopení lodi s několika stovkami migrantů jihozápadně od řeckého pobřeží. Podle agentury AMNA jsou zadržení obviněni z pašeráctví a zločinného spiknutí. V oblasti, kde se přeplněná loď s migranty asi 75 kilometrů od přístavu Pylos v noci na středu potopila, i v pátek pokračovalo pátrání po možných přeživších. Neštěstí si zatím vyžádalo 78 obětí, 104 lidí se zachránilo, napsal deník Kathimerini.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Nález zlomků nádoby lze označit v České republice za mimořádný. Podle vědců jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na našem území.

Policie v souvislosti s nepravdivými a štvavými informacemi na dezinformačních serverech zahájila 73 trestních stíhání, řekl senátorům její prezident Martin Vondrášek na jednání senátního podvýboru pro vnitřní bezpečnost při informování o vývoji kriminality a bezpečnostních hrozbách. Za jednu z nich označil fámu o další migrační vlně uprchlíků z Asie po balkánské trase a afrických běženců ze Středomoří.

Evropská pohraniční agentura Frontex loni zaznamenala 330 tisíc případů nelegálních přechodů vnějších hranic Evropské unie, což je nejvyšší počet od roku 2016 a o skoro dvě třetiny více oproti roku 2021. Frontex to uvedl v tiskové zprávě. Skoro polovina těchto případů byla na západním Balkánu.

Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.

Evropská komise přijde s akčním plánem, který pomůže řešit problémy spojené s rostoucím počtem migrantů mířících do Evropy přes západní Balkán. V pátek to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová, která se účastnila mimořádného jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie. Podle ní lze efektivněji bránit příchodům migrantů bez nároku na azyl. Český ministr Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že se musí EU zabývat novou migrační vlnou ve všech regionech a nikoli jen v centrálním Středomoří, na které se soustředila pozornost v minulých dnech.

Vláda ve čtvrtek schválila prodloužení kontrol na hranicích se Slovenskem o dalších 45 dní. Kvůli náporu hlavně syrských běženců je zavedla na konci září. Původně platily do 8. října, později je kabinet prodloužil do 28. října. Díky aktuálnímu prodloužení potrvají do 12. prosince. Premiér Petr Fiala (ODS) přitom nejprve na brífinku po jednání vlády oznámil prodloužení o 15 dní, tedy do 12. listopadu, jeho vyjádření následně korigovalo ministerstvo vnitra.

V Česku už počasí moc pobytům v přírodě nepřeje. Teplejší je zatím voda v evropských mořích. Ten, kdo hledá místo na podzimní dovolenou, si může vybrat z řady míst.

Francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps v roce 1869 nechal otevřít Suezský průplav mezi Rudým a Středozemním mořem. Tuto cestu otevřel nejen lodní dopravě, ale také mořským živočichům. O 150 let později vlivem globálního oteplování stoupá každoročně teplota vody ve Středozemním moři a do francouzských vod míří v hojném počtu invazivní druhy, které zásadně narušily místní ekosystém.

Opakované vlny veder, které letos zažívá především západní a jihozápadní Evropa, se mimo jiné projevují výrazným prohříváním mořské vody, hlavně v západním Středomoří. Turisty na plážích Španělska a Francouzské riviéry čeká voda s teplotou 27 až 29 stupňů Celsia, na Baleárských ostrovech se moře prohřálo dokonce až na 30 stupňů. Vysoké teploty mořské vody mohou vyvolat vznik silných bouřkových systémů a za jistých meteorologických podmínek může v oblasti vzniknout i medikán, tedy středomořský hurikán.

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.