Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.

Starmer souhlasil s tím, aby britské ozbrojené síly mohly blokovat plavidla, na která Spojené království uvalilo sankce a která proplouvají britskými vodami, stojí v prohlášení kabinetu. Britská vláda uvádí, že souběžně se spojenci uvalila sankce na 544 plavidel, o nichž předpokládá, že jsou součástí ruské stínové flotily. Ta podle Londýna přepravuje přibližně 75 procent ruské ropy.

Kabinet poznamenal, že tento krok navazuje na podporu, kterou britské námořnictvo poskytlo v posledních týdnech svým spojencům. Paříž před několika dny oznámila, že její námořnictvo ve Středomoří vstoupilo na loď patřící do ruské stínové flotily a britský ministr obrany John Healey později uvedl, že Británie se zabavením tankeru Francii pomáhala.

Plavidla porušující západní sankce, u nichž panovalo přesvědčení, že patří do ruské stínové flotily, v poslední době zabavily kromě Francie také Belgie, Finsko a další evropské země, podotkla AFP. Řada spojenců ve Společných expedičních silách zasáhla proti podezřelým lodím v Baltském moři a uzavřela tak pro škodlivé ruské operace důležité námořní trasy, uvedl britský kabinet.

Společné expediční síly sdružují kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Londýn čeká vytvoření tlaku

Londýn si slibuje, že vytvoří další tlak na ruskou stínovou flotilu. „Donutí to provozovatele se buď přesunout na delší a finančně náročnější trasy, nebo riskovat zadržení britskými silami,“ uvedl kabinet.

„(Ruský vládce Vladimir) Putin si mne ruce nad válkou na Blízkém východě, protože si myslí, že vyšší ceny ropy mu umožní naplnit si kapsy. Proto půjdeme po jeho stínové flotile ještě intenzivněji,“ prohlásil premiér Starmer, který se ve čtvrtek podle agentur zúčastní summitu Společných expedičních sil v Helsinkách.

Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází západní sankce. Evropské země dlouho nedokázaly dodržování sankcí vynucovat, v posledních měsících ale několik takových plavidel obsadily. Na nezbytnost důsledného zabavování lodí ruské stínové flotily dlouhodobě upozorňuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se přes čtyři roky brání ruské agresi.

Spojené státy nicméně tento měsíc povolily na 30 dní kupovat ruskou ropu už naloženou na tankerech na moři. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta tak chtějí pomoci stabilizovat světové trhy s energiemi. Ceny ropy vzrostly kvůli válce na Blízkém východě, kterou vyvolaly americko-izraelské údery proti Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěProjev amerického prezidenta Donalda Trumpa k národu

Americký prezident Donald Trump má projev k národu. Tématem mají být nadcházející volby do Kongresu.
před 1 mminutou

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.