Scott Bessent

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.

Administrativa Donalda Trumpa poprvé od lednového nástupu k moci odsouhlasila prodej zbraní Kyjevu. Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Moskva se k vývoji zatím nevyjádřila.

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.

Ekonomické turbulence, zejména rychlý růst výnosů státních dluhopisů, amerického prezidenta Donalda Trumpa přiměly, aby ve středu na 90 dní pozastavil nová cla pro většinu zemí. Napsal to deník The New York Times (NYT) s odvoláním na čtyři zdroje, které jsou s prezidentovým rozhodnutím přímo obeznámeny. Bílý dům přitom tvrdí, že zavedení vysokých cel a jejich následné pozastavení ještě před vyjednáváním s jednotlivými zeměmi, bylo Trumpovým plánem od samého začátku.

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.

Americké akcie neměly dobrý den. Opět oslabují poté, co prezident Donald Trump oznámil zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z Kanady. Dow Jonesův index klesl zhruba o 0,9 procenta, přičemž v pondělí dokonce o 2,1 procenta, širší S&P 500 o 2,7 a technologický Nasdaq o čtyři procenta. Všechny tři hlavní indexy jsou pod úrovní, na které se nacházely před prezidentskými volbami loni v listopadu, podotkl list The Wall Street Journal (WSJ). Na trzích panují obavy z recese, které nepřímo podpořili svými vyjádřeními Trump či ministr financí Scott Bessent.

Spojené státy a Ukrajina se chystají podepsat dohodu o ukrajinských nerostných surovinách, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje. Brzké uzavření dohody v neděli popřel americký ministr financí Scott Bessent, Reuters ale tvrdila, že americký prezident Donald Trump měl dohodu oznámit v projevu v Kongresu v noci na středu středoevropského času. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, ale schůzka Trumpa a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě skončila roztržkou.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Kyjev a Moskvu k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Rusku výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. Trump naznačil, že Ukrajina by v budoucnu mohla být ruská, záleží podle něj na tom, zda Kyjev dospěje k dohodě.

Tým miliardáře Elona Muska, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě, má po ochromení agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) nový terč, informují americká i světová média. Je jím federální Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB), který dohlíží na banky a jiné finanční instituce. Musk naznačil, že chce jeho činnost ukončit, což je již delší dobu cílem republikánských zákonodárců.

Nastupující americký prezident Donald Trump v uplynulých měsících představil veřejnosti svou novou vládu. Některá jména jsou přitom kontroverzní. Podle agentury Reuters nemají své posty jisté třeba nominant na ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší či kandidátka na ředitelku tajných služeb Tulsi Gabbardová. Naopak Pete Hegseth, který dostane na starost resort obrany, má po slyšení v Senátu USA větší šance – navzdory obviněním ze sexuálního napadení a nadměrného pití alkoholu.

Zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že si za ministra financí vybral investora Scotta Bessenta, který je považován mimo jiné za zastánce politické kontroly nad Fedem a snižování deficitu. V minulosti pracoval jako finanční manažer pro Georga Sorose a je zakladatelem investiční společnosti Key Square Group. Trump oznámil také řadu dalších nominací.

Zvolený americký prezident Donald Trump nominoval do čela resortu spravedlnosti Pam Bondiovou, floridskou exministryni a poradkyni v jeho právních kauzách. Trump tak učinil poté, co se kandidatury vzdal bývalý republikánský kongresman Matt Gaetz. Spekuluje se také o financích. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) budoucí šéf Bílého domu uvažuje o variantě, že na klíčový post navrhne někdejšího člena Rady guvernérů Fedu a protiinflačního „jestřába“ Kevina Warshe. Ten by pak v roce 2026 mohl být nominován do čela centrální banky.