Spojené státy od začátku své blokády íránských přístavů přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů, uvedlo oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM). Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.
Íránský prezident Masúd Pezeškján americkou blokádu mezitím označil za jednu z hlavních překážek k upřímným jednáním s USA. Podobně také íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že zdrojem nestability v Hormuzském průlivu a Perském zálivu obecně je agrese ze strany USA a Izraele. Írán podle něj v souladu s mezinárodním právem učinil kroky na svou obranu a ochranu svých zájmů. Dodal, že za důsledky těchto kroků „mohou agresoři“.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová naopak sdělila, že americký prezident Donald Trump je s americkou blokádou spokojen a pokládá ji za úspěšnou a účinnou.
Izrael a USA zahájily 28. února vzdušné údery na Írán, který v odvetě mimo jiné od března blokuje Hormuzský průliv, jímž běžně prochází přibližně pětina světových zásob ropy a zhruba třetina zkapalněného zemního plynu.
Zástupci Íránu a USA 8. dubna uzavřeli příměří a následující víkend vedli mírové rozhovory. Ty ale nepřinesly žádný výsledek a Trump v důsledku toho oznámil blokádu íránských přístavů. Teherán minulý pátek průliv otevřel, necelý den poté jej ale opět uzavřel, a to právě kvůli blokádě, kterou označuje za porušení příměří.
Většina provozu v Hormuzském průlivu podle Borka utichla
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je nyní situace v Hormuzském průlivu taková, že naprostá většina provozu utichla. „Protože provoz touto úžinou je zatížen tak velkým rizikem, že to nemůže být běžný stav,“ podotkl Borek, podle něhož sice oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států oznámilo, že přimělo 31 lodí změnit kurz, avšak desítky dalších lodí vůbec nevypluly. „To samé platí z opačné strany. Mnohé tankery, které jsou v Perském zálivu, zůstávají tam, kde jsou, protože nechtějí riskovat,“ dodal.
Podle listu New York Post by se mohlo další kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem konat už v pátek. Borek ale poukázal na to, že z oficiálních míst v USA a z tamního tisku přicházejí často protichůdná vyjádření. Je podle něj ale evidentní, že se stále jedná. „Nevíme, jestli se jedná přímými a vysoce postavenými diplomatickými kanály, nebo nějakými bočními,“ sdělil s tím, že druhá možnost znamená, že jedná někdo níže postavený v mocenské hierarchii. „A zároveň to může být nepřímý kanál. To znamená, že nejednají Íránci a Američané, ale jednají přes prostředníky,“ nastínil další možnost Borek.
