Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.
„Pokud blokáda potrvá déle než dva nebo tři měsíce, může Íránu způsobit větší škody,“ řekl agentuře AFP ekonomický analytik a univerzitní profesor z Teheránu Saíd Lajláz. Pokud ale Írán utrpí nějaké škody, ty, které utrpí země v jižní oblasti Perského zálivu, budou podle něj ještě větší.
Hlavní analytik společnosti Global Risk Management Arne Lohmann Rasmussen podle AFP řekl, že Írán by měl dle očekávání vyčerpat skladovací kapacitu přibližně do jednoho měsíce. „Ale už během několika týdnů může být nucen zastavit část své produkce ropy,“ dodal.
Trump v pondělí prohlásil, že Írán se v důsledku blokády „finančně hroutí“ a že země „hladoví po hotovosti“. Americký ministr financí Scott Bessent zase sdělil, že blokáda znamená, že skladovací kapacity na íránském ostrově Charg, který je hlavním exportním terminálem, přes nějž se přepravuje většina íránské ropy, „budou plné a křehké íránské ropné vrty budou uzavřeny“.
Vedoucí redaktor časopisu Middle East Economic Survey Jamie Ingram AFP ovšem řekl, že moment, kdy Írán dosáhne svých limitů skladování ropy, bude spíše v řádu týdnů než v řádu dnů. Je podle něj navíc pravděpodobné, že Teherán mírně sníží produkci, než se dostane do fáze, kdy mu omezení skladování ropy začnou přinášet problémy.
Íránská produkce ropy podle analýzy zpomalila
Podle analýzy, kterou sdílela energetická zpravodajská firma Kpler, se íránská produkce ropy od začátku války již zpomalila. V březnu klesla o zhruba dvě stě tisíc barelů denně na 3,68 milionu barelů denně a v dubnu se očekává pokles o dalších více než čtyři sta tisíc barelů. Lajláz nicméně poznamenal, že kromě psychologického dopadu blokády je skutečný materiální dopad zatím spíše malý.
Podle Ingrama se nicméně závislost Íránu na vývozu ropy přes Hormuzský průliv prohloubila, a to kvůli americkým a izraelským úderům na další oblasti tamní ekonomiky. „Írán však také prokázal svou schopnost odolat obrovskému poklesu příjmů z ropy během předchozích kol sankcí. V tomto ohledu bych odolnost režimu nepodceňoval,“ zdůraznil pro AFP vedoucí redaktor, podle něhož bude „trvat dlouho“ než americká blokáda donutí Írán ke kompromisu. Narušená ekonomická situace podle něj spíše donutí Čínu vyvíjet větší tlak na Teherán, aby vyjednával.
Odborník na Írán Alí Vaez z výzkumného ústavu International Crisis Group podle AFP podotkl, že íránská ekonomika byla poškozená už před válkou a i nyní čelí kombinaci sankcí, konfiskací a potenciálních úderů. Vedení země už ale podle něj dříve projevilo vysoký práh bolesti, i když tlak na obyčejné Íránce roste. „Pravděpodobně také kalkuluje s tím, že jeho vlastní úsilí o omezení provozu přes Hormuzský průliv funguje jako jakési vzájemně zaručené narušení,“ dodal.
Írán blokádu považuje za jednu z hlavních překážek pro příměří
Íránský prezident Masúd Pezeškján americkou blokádu označil za jednu z hlavních překážek k upřímným jednáním s USA. Podobně také íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že zdrojem nestability v Hormuzském průlivu a Perském zálivu obecně je agrese ze strany USA a Izraele. Írán podle něj v souladu s mezinárodním právem učinil kroky na svou obranu a ochranu svých zájmů. Dodal, že za důsledky těchto kroků „mohou agresoři“.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová naopak sdělila, že prezident Trump je s americkou blokádou spokojen a pokládá ji za úspěšnou a účinnou.
Americké ministerstvo obrany zároveň označilo za nepravdivou zprávu deníku The Washington Post (WP), podle níž Pentagon odhaduje, že odminování Hormuzského průlivu potrvá půl roku. Podle WP šestiměsíční odhad zazněl na brífinku za zavřenými dveřmi pro výbor americké Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly. Mluvčí Pentagonu Sean Parnell podle agentury AFP odsoudil „úniky informací – z nichž velká část je nepravdivá – pocházející z utajeného brífinku za zavřenými dveřmi“. Zprávu deníku označil za příklad nečestné žurnalistiky. Uzavření Hormuzského průlivu po dobu dalších šesti měsíců je podle Parnella „nemožné a zcela nepřijatelné“.
Trump ve čtvrtek na sociální síti Truth Social v souvislosti s plavidly rozmisťujícími miny v Hormuzském průlivu napsal, že námořnictvu nařídil „střílet a zabíjet“ bez váhání nehledě na to, zda se bude jednat o malou, či velkou loď. Dodal také, že nařídil ztrojnásobení snah o odminování úžiny. V souvislosti s Íránem v příspěvku rovněž tvrdí, že „všech 159 lodí jejich námořnictva se nachází na dně moře“. Trump a představitelé jeho administrativy opakovaně uvádějí, že USA zničily íránské námořní síly.
Šéf Bílého domu později napsal další příspěvek věnující se Íránu. „Žádná loď nemůže vplout či odplout bez povolení námořnictva Spojených států. Je pečlivě zapečetěn, dokud Írán nebude schopen uzavřít dohodu,“ uvedl s odkazem na Hormuzský průliv. Dodal, že Íránci nevědí, kdo jim vládne. Za šílené označil to, co jsou podle něj „vnitřní spory mezi ‚zastánci tvrdé linie‘, kteří na bojišti utrpěli velké ztráty, a ‚umírněnými‘, kteří nejsou vůbec umírnění, (ale získávají si respekt)“.
USA se podle Pentagonu zmocnily dalšího ropného tankeru spojeného s Íránem
Agentura AP s odkazem na americké ministerstvo obrany napsala, že se ozbrojené síly USA ve čtvrtek zmocnily dalšího tankeru spojeného s pašováním íránské ropy. Ministerstvo zveřejnilo video zachycující americké vojáky na palubě ropného tankeru Majestic X plujícího pod guinejskou vlajkou, který byl zadržen v Indickém oceánu. „Budeme pokračovat v globálním námořním dohledu s cílem narušit nelegální sítě a zadržet plavidla poskytující hmotnou podporu Íránu, ať už operují kdekoli,“ zdůraznil Pentagon.
Údaje o sledování lodí ukázaly, že se tanker Majestic X nacházel v Indickém oceánu mezi Srí Lankou a Indonésií, přibližně na stejném místě jako ropný tanker Tifani, který síly USA obsadily dříve. Plavidlo mířilo do Číny. Írán na zprávu o obsazení Majestic X dosud nereagoval. Loď se původně jmenovala Phonix a od roku 2024 byla na sankčním seznamu amerického ministerstva financí kvůli pašování íránské ropy navzdory americkým sankcím vůči Íránu. K zadržení lodi došlo den poté, co Írán zaútočil na tři nákladní lodě v Hormuzském průlivu a dvě z nich obsadil.
Izrael a USA zahájily 28. února vzdušné údery na Írán, který v odvetě mimo jiné od března blokuje Hormuzský průliv, jímž běžně prochází přibližně pětina světových zásob ropy a zhruba třetina zkapalněného zemního plynu.
Zástupci Íránu a USA 8. dubna uzavřeli příměří a následující víkend vedli mírové rozhovory. Ty ale nepřinesly žádný výsledek a Trump v důsledku toho oznámil blokádu íránských přístavů. Teherán minulý pátek průliv otevřel, necelý den poté jej ale opět uzavřel, a to právě kvůli blokádě, kterou označuje za porušení příměří. Trump v úterý příměří prodloužil, přičemž americkou blokádu íránských přístavů zachoval. Zda budou obnoveny mírové rozhovory, které hostil Pákistán, není v tuto chvíli jasné.
Většina provozu v Hormuzském průlivu podle Borka utichla
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je nyní situace v Hormuzském průlivu taková, že naprostá většina provozu utichla. „Protože provoz touto úžinou je zatížen tak velkým rizikem, že to nemůže být běžný stav,“ podotkl Borek, podle něhož sice oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států oznámilo, že přimělo 31 lodí změnit kurz, avšak desítky dalších lodí vůbec nevypluly. „To samé platí z opačné strany. Mnohé tankery, které jsou v Perském zálivu, zůstávají tam, kde jsou, protože nechtějí riskovat,“ dodal.
Podle listu New York Post by se mohlo další kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem konat už v pátek. Borek ale poukázal na to, že z oficiálních míst v USA a z tamního tisku přicházejí často protichůdná vyjádření. Je podle něj ale evidentní, že se stále jedná. „Nevíme, jestli se jedná přímými a vysoce postavenými diplomatickými kanály, nebo nějakými bočními,“ sdělil s tím, že druhá možnost znamená, že jedná někdo níže postavený v mocenské hierarchii. „A zároveň to může být nepřímý kanál. To znamená, že nejednají Íránci a Američané, ale jednají přes prostředníky,“ nastínil další možnost Borek.
