Mírové rozhovory

Americký prezident Donald Trump v sobotu zrušil cestu svých vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera do pákistánského Islámábádu, kde původně měli s Íránem vést patrně nepřímé mírové rozhovory. V Pákistánu, který tento měsíc zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, měla americká delegace navázat na bezvýsledné mírové rozhovory se zástupci Teheránu z předminulého víkendu. Zpráva přichází krátce poté, co agentury informovaly o odjezdu íránského ministra zahraničí Abbásse Arakčího z Pákistánu.

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.

Americký prezident Donald Trump v úterý večer SELČ na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení klidu zbraní. Írán v tom vidí trik, jak získat čas na překvapivý úder.

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.

Delegace Spojených států amerických, Ruska a Ukrajiny se dohodly na výměně dohromady 314 zajatců, oznámil ve čtvrtek vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. Jde podle něj o první takovou výměnu za posledních pět měsíců. Ruské ministerstvo obrany poté podle státní agentury TASS oznámilo, že Ukrajině předalo 157 zajatých osob a že stejný počet ruských vojáků se vrátil z ukrajinského zajetí. Výměnu potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Dvě třetiny členských států NATO se zavázaly poskytnout zbraně Ukrajině prostřednictvím iniciativy PURL, uvedl šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Norsko dá dalších pět set milionů eur (dvanáct miliard korun), Německo přispěje dalšími dvěma sty miliony eur (4,8 miliardy korun), uvedli ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním v Bruselu. Celkem podle Rutteho spojenci a partneři přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard korun).

Afghánistán a Pákistán se dohodly, že budou i nadále dodržovat příměří, oznámila večer podle agentur AP a Reuters turecká diplomacie, která rozhovory zprostředkovávala. Součástí dohody je podle tohoto prohlášení zavedení monitorovacího mechanismu. Afghánská vláda krátce předtím uvedla, že země se dohodly na pokračování rozhovorů. Boje mezi těmito dvěma zeměmi si v posledních týdnech vyžádaly desítky mrtvých.

Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby se mohla bránit proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Kyjevu.

Teroristické hnutí Hamás se nevzdá ozbrojeného odporu, dokud nebudou plně obnovena národní práva palestinského lidu a nevznikne nezávislý a suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení skupiny.

Ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj jednal ve Vatikánu s americkým viceprezidentem JD Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Podle ukrajinského zdroje agentury AFP spolu hovořili asi půl hodiny. Tématem byl chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zelenskyj se poté setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu mají začít v pátek. Uskutečnit by se měly také třístranné schůzky mezi Turky, Rusy a Američany, jakož i Turky, Američany a Ukrajinci. Není jisté, zda se uskuteční jednání ve čtyřstranném formátu mezi USA, Ruskem, Ukrajinou a Tureckem. Kyjev posílá do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní poté, co ruský vůdce nevyslyšel jeho apel k přímým jednáním.

Z chování Moskvy vyplývá, že se na příměří dohodnout nechce. Do čtvrtečních jednání v Istanbulu se toho navíc ještě může dost nepovést, uvedl v úterním Interview ČT24 ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). „Kdyby Vladimir Putin chtěl vše ukončit, tak zavelí a vojáci se stáhnou na území Ruska a bude po válce,“ poznamenal Dvořák. Pořad moderovala Tereza Kručinská.

Administrativa Donalda Trumpa už připouští, že rusko-ukrajinská válka nemusí mít rychlý konec. V posledních dnech dali američtí činitelé několikrát najevo, že Washingtonu dochází s Ruskem trpělivost. V Senátu USA má šanci projít nový republikánský návrh, který počítá se cly ve výši 500 procent na dovoz ze zemí, jež kupují ruskou ropu.

Jihoafrická republika považuje za jedinou cestu k míru diplomacii. Při setkání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v JAR to uvedl tamní prezident Cyril Ramaphosa. Zelenskyj, který vyzval k zesílenému tlaku na Moskvu, část programu zrušil kvůli masivnímu ruskému útoku na jeho zemi. Pretorie naoko zastává neutrální postoj v rusko-ukrajinské válce, současně ale prohlubuje vztahy s Moskvou a obdivuje šéfa Kremlu Vladimira Putina, říká afrikanista Otakar Hulec.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) poskytl rozhovor ruské televizi Rossija-1, kde mimo jiné prohlásil, že je připraven hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem a považoval by za čest zúčastnit se příští rok v Moskvě oslav konce druhé světové války. Předseda opozičního uskupení Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka vystoupení šéfa slovenské vlády v ruské propagandistické televizi označil za hanbu.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Ukrajinou šest nadzvukových balistických střel Kinžal a šest střel s plochou dráhou letu Kalibr, uvedly kolem poledne podle agentury Unian ukrajinské vzdušné síly. Letecký poplach byl kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Klyčko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra. Do Kyjevské oblasti dorazila delegace afrických lídrů, mezi nimiž jsou prezidenti Jihoafrické republiky, Senegalu a Zambie, a jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Súdánská armáda přerušila svou účast v mírových rozhovorech s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které spolu v Súdánu svádějí boje od poloviny dubna. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj, který jako důvod uvedl nedodržení dohody o dočasném klidu zbraní ze strany RSF. Obě strany spolu jednaly od počátku května v Saúdské Arábii, která společně se Spojenými státy rozhovory zprostředkovávala.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám zapojili dobrovolníci z Blízkého východu. Situace na Ukrajině je znepokojující a obě strany konfliktu, Rusko i Ukrajinu, je třeba podpořit, aby vedly mírové rozhovory, řekl předseda čínské vlády Li Kche-čchiang. Podle americké viceprezidentky Kamaly Harrisové však Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války. Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi, Ukrajině členství neslíbil. Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině.