Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
Izraelské síly na telegramu uvedly, že odpalovací zařízení zasáhly a zničily dříve, než mohlo provést útok. K prohlášení připojily také videozáznam úderu.
Izraelský útok na vesnici Kana na jihu Libanonu v neděli zabil pět lidí a další zranil, napsal posléze web stanice al-Džazíra s odkazem na libanonskou agenturu NNA. Nálet na město Maarúb ve stejné oblasti zabil dalších šest lidí.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Do té se 2. března vzdušnými údery na židovský stát zapojil i libanonský Hizballáh jako hlavní spojenec Teheránu. Jeruzalém na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižní části sousední země.
Nejasnosti kolem dohody o klidu zbraní
Zástupci USA a Íránu v noci na středu uzavřeli dvoutýdenní příměří a v sobotu v pákistánském Islámábádu vedli mírové rozhovory, které ale skončily bez dohody. Pákistán, jenž klid zbraní zprostředkoval, i Írán tvrdí, že příměří se vztahuje také na Libanon, což ale odmítají Jeruzalém se Spojenými státy.
Izrael podnikl ve středu, kdy začalo příměří platit, mohutnou vlnu útoků na cíle v Bejrútu, na jihu Libanonu a v údolí Bikáa. O život při nich přišlo skoro 360 lidí. Jen v sobotu bylo podle al-Džazíry zabito 97 lidí a dalších 133 zraněno.
Celkem si izraelské útoky od začátku března vyžádaly nejméně 2020 mrtvých a přes 6,4 tisíce zraněných. Představitelé židovského státu a Libanonu by měli příští úterý ve Washingtonu jednat o klidu zbraní.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že má několik podmínek – zejména odzbrojení Hizballáhu, k čemuž se libanonská vláda zavázala už během dřívějšího příměří zprostředkovaného USA. „Samozřejmě to vůbec není jednoduché. Hizballáh s ničím takovým nesouhlasí a je to natolik silný aktér, že libanonská armáda není schopná takového zásahu proti Hizballáhu, aby opravdu došlo k jeho odzbrojení,“ podotkla Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle Kalhousové to nejspíš nebude možné bez souhlasu Hizballáhu, který by kupříkladu mohl dál fungovat jen jako politická strana. „Izrael na tom (odzbrojení) trvá, protože jde o zásadní hrozbu pro jeho severní hranici,“ konstatovala Kalhousová.
Plánovaná okupace
Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac nedávno sdělil, že Izrael plánuje i po skončení války okupovat část Libanonu a být v zemi trvale vojensky přítomen. Plánované „ochranné pásmo“ má sahat až po řeku Lítání, jež leží asi třicet kilometrů od hranic.
Kac uvedl, že Jeruzalém v Libanonu postupuje „po vzoru Rafahu a Bejt Hanúnu“. Odkázal tak na dvě města v Pásmu Gazy, které izraelské síly téměř úplně zničily a vylidnily, podotýká agentura Reuters.
Arabská média mluví o „gazafikaci“ jižního Libanonu ve smyslu masivního vysídlování a demolic. Rozšiřování „nárazníkové zóny“ vyvolává mezi Libanonci obavy z dlouhodobé okupace ze strany Izraele, jež by mohla prohloubit nestabilitu už tak křehkého státu.
