USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
Šéf íránského parlamentu podle webu stanice al-Džazíra zdůraznil, že Írán má potřebnou dobrou vůli a odhodlání, ale že vzhledem ke zkušenostem z předchozích vyjednávání a válek nemá v protistranu žádnou důvěru. „Mí kolegové předložili konstruktivní návrhy, ale nakonec se druhé straně nepodařilo získat v tomto kole jednání důvěru íránské delegace,“ řekl podle AFP Ghálíbáf, který byl její součástí.
Americká i íránská delegace už Islámábád opustily. Jednání podle Vance skončila bez mírové dohody kvůli tomu, že Íránci odmítli přijmout americké podmínky ohledně nevyvíjení jaderné zbraně. „Prostým faktem však je, že potřebujeme vidět pozitivní závazek, že nebudou usilovat o jadernou zbraň a nebudou usilovat o nástroje, které by jim umožnily jaderné zbraně rychle získat,“ řekl Vance podle agentury AP novinářům.
„To je hlavní cíl prezidenta Spojených států. A toho jsme se snažili dosáhnout prostřednictvím těchto jednání,“ dodal Vance. Řekl, že byl během rozhovorů v neustálém kontaktu s prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími lidmi z jeho administrativy.
Teherán předtím uvedl, že po Washingtonu chce, aby nevznášel přehnané a nezákonné požadavky. „Úspěch tohoto diplomatického procesu závisí na vážnosti a dobré vůli druhé strany, na vyhýbání se jakýmkoli excesům nebo nezákonným požadavkům a na akceptování legitimních práv a zájmů Íránu,“ uvedl na síti X mluvčí íránského ministerstva zahraničí.
Záleží na Washingtonu, tvrdí Írán
Pokrok v jednáních podle Teheránu závisí i na vážnosti a dobrých úmyslech ze strany USA. Agentura Tasním poté napsala, že dohodě zabránily právě údajně přehnané požadavky ze strany USA.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí podle íránských médií, na něž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že obě strany dosáhly shody na mnoha bodech, ale jejich názory se lišily ve dvou důležitých otázkách, což celkovou dohodu znemožnilo.
Mluvčí ujistil, že kontakty a konzultace mezi Íránem, Pákistánem „a našimi dalšími přáteli“ v regionu budou pokračovat. Mluvčí dodal, že nikdo nečekal dohodu už na prvních jednáních, která podle něj byla vedena v atmosféře nedůvěry.
Podle expertky Ireny Kalhousové jednání i tak mělo smysl. „Od islámské revoluce v roce 1979 to bylo první setkání nejvyšších představitelů Íránu a USA, které proběhlo napřímo. To, že si americký viceprezident potřásl pravicí s předsedou íránského parlamentu, je do určité míry úspěch, protože ještě před několika dny se zdálo, že takové setkání vůbec nebude možné,“ upozornila Kalhousová, jež působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
V sobotu a neděli se v Islámábádu uskutečnila první jednání mezi USA a Íránem o urovnání konfliktu, který v noci na středu zastavila dohoda o dvoutýdenním příměří. Válku proti Íránu USA spolu s Izraelem zahájily na konci února, od té doby si vyžádala tisíce obětí a otřásla globálními trhy. Jen v islámské republice má konflikt nejméně 3375 obětí, z nichž téměř pět set tvoří ženy, uvedly podle stanice al-Džazíra íránské úřady.
Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí byla předmětem jednání v Pákistánu hlavní témata, která se týkala například Hormuzského průlivu, jaderného programu, válečných reparací, zrušení sankcí a úplného ukončení války proti Íránu a v regionu. Íránská televize Press TV uvedla, že neshody panovaly v různých otázkách, včetně Hormuzského průlivu a jaderných práv.
Místopředseda íránského parlamentu Hadži Babaí v neděli řekl, že Hormuzský průliv je pro Teherán červenou linií, píše agentura Mehrs. Babaí tvrdí, že průliv je zcela v rukou Íránu a mýtné musí být hrazeno v rijálech. Trump později oznámil, že USA se nenechají vydírat a nařídil námořní blokádu Hormuzu.
Agentura Tasním s odvoláním na informovaný zdroj napsala, že Írán na další jednání nespěchá. Dokud Spojené státy nebudou souhlasit s rozumnou dohodou, nezmění se ani situace v Hormuzském průlivu, vyplývá z informací agentury.
Pákistán, který jednání zprostředkovává, naléhavě vyzval Spojené státy a Írán, aby i přes krach mírových rozhovorů v Islámábádu nadále dodržovaly dvoutýdenní dohodu o příměří. „Je nezbytné, aby strany i nadále dodržovaly svůj závazek k příměří,“ uvedl pákistánský ministr zahraničí Išak Dar. „Pákistán hrál a bude i v nadcházejících dnech hrát svou roli při usnadňování dialogu mezi Íránskou islámskou republikou a Spojenými státy americkými,“ dodal ministr.
Zklamání na Západě
Zklamání po krachu jednání v Islámábádu vyjádřily Británie či Austrálie, napsaly agentura AFP a web stanice al-Džazíra. „Je samozřejmě zklamáním, že jsme dosud nezaznamenali žádný průlom v jednáních ani trvalé ukončení války. Jak je v diplomacii obvyklé, selháváme, dokud neuspějeme. I když tyto rozhovory nedospěly k úspěchu, neznamená to, že nemá smysl v pokusech pokračovat,“ uvedl britský ministr zdravotnictví Wes Streeting pro Sky News.
Streeting také zkritizoval výrok Trumpa, který v úterý před oznámením dohody o příměří na své sociální síti Truth Social pohrozil Íránu zničením celé civilizace, pokud na dohodu nepřistoupí. „Nemyslím si, že by bylo kontroverzní říci, že zveřejnění výhrůžky o zničení íránské civilizace je opravdu mimořádné,“ řekl Streeting.
Britský premiér Keir Starmer naléhá na Írán i USA, aby po neúspěšných rozhovorech v Pákistánu „našly cestu k řešení“. Pokračování příměří je podle něj zásadní.
„Je zklamáním, že jednání mezi Spojenými státy a Íránem skončila bez dohody. Prioritou nyní musí být pokračování příměří a návrat k jednání,“ prohlásila pak australská ministryně zahraničí Penny Wongová.
Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl vládce Vladimir Putin podle Kremlu v telefonátu s íránským Masúdem Pezeškjánem.
