Andreas Papadopulos

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

V Aleppu druhým dnem pokračují střety mezi vládními silami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF), píše agentura AFP. Syrská armáda ostřeluje kurdské čtvrti města, které dříve označila za vojenské zóny. Školy, univerzity a úřady ve městě jsou zavřené. Při úterních střetech zahynulo podle AFP devět lidí, převážně civilistů.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.

Izrael varoval před obnovením války s teroristickým hnutím Hizballáh. Proces jeho odzbrojení podle něj vázne. Bylo přitom jednou z podmínek loňského příměří. Podle zahraničních pozorovatelů Izrael klid zbraní už tak nerespektuje a dále podniká údery po celém jihu Libanonu. Zasažené vesnice se jen obtížně vracejí zpět k životu. Velká část místních se obává, že tři kilometry vzdálený Izrael chce celé pohraničí proměnit v neobývané nárazníkové pásmo.

Napětí mezi Izraelem a teroristy z Hizballáhu se stupňuje. Po čtvrtečních náletech na jihu Libanonu šíitské hnutí uvedlo, že odmítá odevzdat zbraně. To je přitom jedna z podmínek loňského příměří. K deeskalaci vyzvala Evropská unie. Strach z obnovení bojů ale sílí i v samotném Bejrútu.

Deset měsíců po pádu diktátora Bašára Asada se syrští váleční uprchlíci vracejí do vlasti. Domů jich zatím zamířilo kolem milionu. Nejvíc se jich vrátilo ze sousedního Turecka – přes 500 tisíc, celkem jich tam odešly přibližně tři miliony. Celkem od roku 2011 před konfliktem do zahraničí uteklo šest milionů Syřanů. Za léta v exilu jim propadly pasy, bez kterých se nemohou vrátit, což jim pomáhají vyřešit právní kanceláře. S řadou problémů se potýká i jejich domovina. V Sýrii zcela neskončilo násilí proti menšinám, ekonomika balancuje na hraně kolapsu, jih sužuje sucho a mezinárodní sankce brzdí obnovu země.

Turecko proměňuje svoji energetiku. Ankara uzavřela obří miliardový kontrakt na dovoz amerického zemního plynu během příštích dvaceti let. A podniká i další kroky, aby se zbavila své dosavadní závislosti na dodávkách surovin z Ruska.

Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Provoz na polské hranici s Německem už tři týdny komplikují zavedené policejní kontroly. Ty mají bránit ilegální migraci, zdržují však i řidiče a dopadají na podnikatele. Vlády v Berlíně i Varšavě přitom daly najevo, že kontroly prodlouží o další měsíc.

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.

Polského prezidenta Andrzeje Dudu v srpnu vystřídá Karol Nawrocki. Během deseti let v čele země se Duda stal jednou z nejvýraznějších současných politických osobností východní Evropy, které naslouchal Brusel i Washington. Za svůj pragmatický přístup ke kremelské hrozbě a aktivní pomoci Ukrajině čelící ruské agresi si vysloužil mezinárodní uznání. V domácí politice se nicméně nedokázal zbavit nálepky politika stranícího konzervativcům.

Nové reciproční hraniční kontroly, které Polsko zavádí od půlnoci, potrvají nejméně třicet dní. Pohraniční stráž doplní pět tisíc vojáků. Opatření se dotkne i hranic s Litvou. Vládu k němu vedou rostoucí obavy z nelegální migrace a napětí na domácí politické scéně.