Andreas Papadopulos

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.

Izrael ve středu při prvním úderu na Bejrút od uzavření příměří s Libanonem minulý měsíc zabil velitele elitních jednotek Radván, které patří k Hizballáhu. Rozhovory o ukončení konfliktu probíhají na nižší úrovni a další kolo jednání vládních představitelů Izraele a Libanonu se zatím neplánuje. Šíitské militantní hnutí Hizballáh podporované Íránem jakoukoli dohodu se židovským státem odmítá. Ve městě Týros – jedné z klíčových bašt Hizballáhu na jihu Libanonu – natáčel zpravodaj ČT v Libanonu Andreas Papadopulos s týmem.

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Vjezd do libanonského města Nabatíja lemují žluté vlajky Hizballáhu a domy zničené izraelskými údery. Bašta šíitského hnutí patřila mezi nejčastější cíle 46 dnů trvající války, kterou minulý týden přerušilo křehké příměří.

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Později to potvrdil i prezident USA Donald Trump. Americká armáda nebude blokovat plavbu lodí Hormuzským průlivem, pokud nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem. Mluvčí velitelství íránských sil označil oznámenou blokádu za pirátství, Teherán podle něj odpoví rozhodně.

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.

Libanon čelí vnitřní uprchlické vlně. Kvůli válce, kterou tam minulý týden proti Izraeli rozpoutalo teroristické hnutí Hizballáh, už musel svůj domov opustit každý osmý obyvatel Libanonu. Několik set lidí se nyní tísní i v budově v centru historického města Saida. Nemocnice jsou přeplněné a úřady hovoří o krizi lékařské péče, zjistil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.

Kurdové s Damaškem uzavřeli novou dohodu o příměří, podle které se jejich síly postupně začlení do syrské armády a policie, oznámila v pátek Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF). Dohoda podle agentury AFP bere Kurdům naději, že se jim podaří obnovit autonomii na severovýchodě Sýrie, kterou vyhlásili během občanské války mezi lety 2011 a 2024 a kterou předchozí ani současná syrská vláda neuznaly.

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

V Aleppu druhým dnem pokračují střety mezi vládními silami a Kurdy vedenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF), píše agentura AFP. Syrská armáda ostřeluje kurdské čtvrti města, které dříve označila za vojenské zóny. Školy, univerzity a úřady ve městě jsou zavřené. Při úterních střetech zahynulo podle AFP devět lidí, převážně civilistů.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.

Do Sýrie se za rok od pádu diktátorského režimu Bašára Asada vrátila jen malá část z až sedmi milionů uprchlíků v zahraničí. Odkud se naopak lidé snaží co nejrychleji vrátit, mají-li kam, jsou uprchlické tábory. V nich skončila zhruba polovina ze třinácti milionů lidí, které čtrnáct let trvající občanská válka vyhnala z domovů. Podle dat OSN se domů vrátily už asi tři miliony Syřanů. Třetina ze zahraničí, zbytek z uprchlických center. Část expertů ale označuje počty za příliš optimistické. Země se podle OSN stále nachází ve stavu akutní humanitární krize, pomoc potřebuje až sedmdesát procent obyvatel.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Charita Roye Tohmého v Libanonu bojuje s chudobou a pomáhá v zemi se vším, na co tamní úřady samy nestačí. Potřebným například poskytuje bezplatné služby praktického lékaře. Její dobrovolníci zřídili vlastní charitativní kliniku a do země rovněž přivážejí léky od dárců ze zahraničí – často se jedná už o načatá balení. S povděkem si i pro ně přicházejí lidé, kteří ještě před pár lety žili na podobné úrovni jako průměrní Východoevropané. Poslední ranou v řadě krizí byla pro Libanon válka proti Izraeli, do které celou zemi svou agresí zatáhlo šíitské hnutí Hizballáh. Konflikt skončil v roce 2024 křehkým příměřím.