Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Nahrávám video
Události: Situace v Íránu
Zdroj: ČT24

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Šéf Bílého domu už dříve mluvil o případné americké intervenci na ochranu demonstrantů. V pondělí oznámil 25procentní dovozní cla na produkty ze všech zemí, které obchodují s Íránem. V úterý přes sociální sítě Íráncům vzkázal, aby pokračovali v protestech a zmocnili se institucí v zemi a že pomoc je na cestě, aniž by její formu specifikoval. V úterý večer pak na zprávy o trestech smrti pro některé zatčené protestující pohrozil velmi tvrdými kroky, jejichž podobu také nekonkretizoval.

Teherán později oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování prezidenta USA. Úřady zadržely zřejmě přes 18 100 lidí. Některé lidskoprávní organizace pak tvrdí, že zemřelo dokonce více než 3420 lidí, různé odhady se ale výrazně liší. Země zůstává kvůli výpadkům internetu v izolaci, získání a ověřování informací je tak velmi složité. „Pokud to odložíme o dva či tři měsíce, nebude to mít stejný účinek. Chceme-li něco udělat, musíme jednat rychle,“ uvedl šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií.

Stanice Iran International uvedla, že íránský ministr spravedlnosti Amírhosejn Rahímí ve středu varoval, že „každý, kdo byl po 8. lednu na ulicích a byl zatčen, je zločinec“.

Podle Trumpa nicméně zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu končí, skončilo, že končí,“ uvedl ve středu Trump. „A neplánují žádné popravy, nebo popravu, nebo popravy. Tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje,“ dodal Trump.

Opusťte Írán, vyzvaly USA své občany

Spojené státy také v úterý podle agentury Reuters vyzvaly své občany v Íránu, aby tuto zemi okamžitě opustili. „Občané USA by měli Írán okamžitě opustit. Zvažte odjezd z Íránu do Turecka nebo Arménie, pokud je to bezpečné,“ uvedla v oznámení americká virtuální ambasáda v Teheránu.

Itálie, Španělsko a Polsko ve středu důrazně vyzvaly své občany pobývající v Íránu, aby zemi kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. Informovaly o tom tiskové agentury. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu, zatímco Německo varovalo letecké společnosti před vstupem do vzdušného prostoru Íránu.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v dopise Radě bezpečnosti OSN napsal, že „Spojené státy a izraelský režim nesou přímou a nepopiratelnou právní odpovědnost za ztráty na životech nevinných civilistů, zejména mladých lidí“. Íránské úřady obvinily USA i Izrael z podněcování nepokojů už dříve.

„Výplod fantazie a politika Spojených států vůči Íránu jsou založeny na změně režimu, přičemž sankce, výhrůžky, organizované nepokoje a chaos slouží jako modus operandi k vytvoření záminky pro vojenskou intervenci,“ citovala z jeho prohlášení agentura AFP.

Teherán hrozí útoky na americké základny

Reuters ve středu s odvoláním na vysoce postaveného íránského činitele uvedla, že zástupci země po Trumpových slovech varovali okolní státy. „Teherán sdělil ostatním zemím v regionu od Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů až po Turecko, že zasáhne americké vojenské základny na jejich území, pokud se Spojené státy rozhodnou udeřit na Írán,“ řekl zdroj. Uvedl také, že Írán státy požádal, aby Washingtonu zabránily v útoku.

Kvůli možné hrozbě íránského útoku Američané preventivně stahují část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě. Informaci o doporučení stáhnout část personálu ze základny al-Udajd potvrdil Katar, na jehož území se tato největší americká základna v regionu nachází. K částečnému stažení personálu z této základny přistoupila i Británie, uvedl Reuters s odkazem na svůj zdroj.

Režimní činitel doplnil, že byla pozastavena přímá komunikace mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Hrozby USA podle něj podkopaly diplomatické úsilí a vedly ke zrušení potenciálních schůzek mezi oběma představiteli, jejichž cílem bylo najít diplomatické řešení jaderného sporu. Arakčí naopak hovořil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, který podle Reuters zdůraznil nutnost jednání k vyřešení napětí v regionu.

„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost.

Odkazovalo na červnové letecké údery Izraele proti íránské jaderné a vojenské infrastruktuře, k nimž se jednorázově přidaly i USA. Kreml s Teheránem spolupracuje v agresi na Ukrajině, k úderům v napadené zemi používá tamní drony Šáhed.

Tisíce obětí a zadržených

Íránem od 28. prosince zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech vyžádaly nejméně 2571 lidských životů. Z toho bylo 2403 protestujících, 147 lidí spojených s režimem a dvanáct dětí a devět civilistů, kteří se demonstrací neúčastnili. Podle ní bylo také zadrženo více než 18 100 lidí.

Organizace původně uváděla 2003 mrtvých a 16 784 zadržených. Některé odhady nicméně mluví o více než šesti tisících obětech. Údaje nelze nezávisle ověřit, neboť v zemi od minulého čtvrtka nefunguje internetové připojení.

Na protest proti represím si íránské velvyslance předvolaly Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Finsko či Belgie. Evropská unie debatuje o uvalení nových sankcí na Írán.

Íránský režim ztratil legitimitu, míní Wadephul

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru ve veřejnoprávní ARD uvedl, že íránský režim ztratil po brutálním zásahu proti demonstrantům jakoukoli legitimitu. Když nějaký režim dokáže demonstracím čelit už jen s pomocí zbraní, dospěl podle něj ke svému konci. „Ztrácí jakoukoli legitimitu. Ztrácí oprávnění vládnout zemi,“ uvedl ministr. I německý kancléř Friedrich Merz věří, že režim v řádu dnů či týdnů padne.

Podle Wadephula je třeba režim v Teheránu zcela izolovat. Vyzval také k zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, který vede Evropská unie. Podle něj totiž hrají rozhodující roli v brutálním postupu vůči demonstrantům. Shodu se ale podle něj zatím najít nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch v ukrajinském Mykolajivu zranil sedm policistů, exploze byla i v Dnipru

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil podle agentur ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer následně agentura Reuters informovala o tom, že další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie.
před 50 mminutami

Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Při zatýkání šéfa kartelu a následných střetech zahynulo v Mexiku 74 lidí

Při nedělním zatýkání šéfa drogového kartelu a následných střetech mezi bezpečnostními složkami a podezřelými bylo v Mexiku zabito nejméně 74 lidí, uvedla agentura DPA. Mezi mrtvými je i 25 členů mexické Národní gardy, oznámil předtím mexický ministr bezpečnosti Omar García Harfuch. Šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes zemřel v neděli poté, co jej zraněného zajala armáda.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Británii zadrželi bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein

Britská policie zadržela bývalého ministra a někdejšího velvyslance v USA Petera Mandelsona. Ten figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, píší tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce. Mandelson v souvislosti s Epsteinovou kauzou oznámil rezignaci na mandát ve Sněmovně lordů, pochybení odmítá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zabíjelo v Oděské oblasti a Záporoží, v Tatarstánu vypukl požár v ropné čerpací stanici

Nejméně tři lidi zabily a několik dalších zranily noční ruské útoky na Ukrajinu, informují úřady. Dva lidé nepřežili útok na Oděskou oblast, jeden člověk zemřel při úderu na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Nálet hlásí v pondělí ráno i Charkov na východě země. Ukrajinské síly zasáhly podle zpráv na sociálních sítích důležitou ropnou čerpací stanici v Tatarstánu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V New Yorku byla kvůli sněhové bouři patnáct hodin uzavřena doprava

Sněhová bouře uvěznila v neděli večer a v pondělí dopoledne doma miliony Newyorčanů a dalších obyvatel severovýchodu Spojených států. Do pondělního poledne místního času (18:00 SEČ) platilo ve městě uzavření všech ulic, dálnic a mostů pro veškerou dopravu mimo vozidel potřebných pro zajištění kritických služeb. Starosta New Yorku Zohran Mamdani o tom rozhodl v neděli, zákaz platil od 21 hodin místního času (3:00 SEČ).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nizozemsko má novou vládu s nejmladším premiérem v historii země

Nová nizozemská menšinová koaliční vláda se ujala úřadu poté, co její zástupci formálně složili přísahu před králem Willemem-Alexanderem. Liberální politik Rob Jetten se tak stal nejmladším a také prvním otevřeně homosexuálním premiérem v historii země. Jeho progresivní proevropská strana D66 loni v říjnu překvapivě vyhrála volby. Spolu s D66 tvoří novou nizozemskou vládu křesťanští demokraté (CDA) a středopravá liberální strana VVD.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...