Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Nahrávám video

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Šéf Bílého domu už dříve mluvil o případné americké intervenci na ochranu demonstrantů. V pondělí oznámil 25procentní dovozní cla na produkty ze všech zemí, které obchodují s Íránem. V úterý přes sociální sítě Íráncům vzkázal, aby pokračovali v protestech a zmocnili se institucí v zemi a že pomoc je na cestě, aniž by její formu specifikoval. V úterý večer pak na zprávy o trestech smrti pro některé zatčené protestující pohrozil velmi tvrdými kroky, jejichž podobu také nekonkretizoval.

Teherán později oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování prezidenta USA. Úřady zadržely zřejmě přes 18 100 lidí. Některé lidskoprávní organizace pak tvrdí, že zemřelo dokonce více než 3420 lidí, různé odhady se ale výrazně liší. Země zůstává kvůli výpadkům internetu v izolaci, získání a ověřování informací je tak velmi složité. „Pokud to odložíme o dva či tři měsíce, nebude to mít stejný účinek. Chceme-li něco udělat, musíme jednat rychle,“ uvedl šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií.

Stanice Iran International uvedla, že íránský ministr spravedlnosti Amírhosejn Rahímí ve středu varoval, že „každý, kdo byl po 8. lednu na ulicích a byl zatčen, je zločinec“.

Podle Trumpa nicméně zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu končí, skončilo, že končí,“ uvedl ve středu Trump. „A neplánují žádné popravy, nebo popravu, nebo popravy. Tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje,“ dodal Trump.

Opusťte Írán, vyzvaly USA své občany

Spojené státy také v úterý podle agentury Reuters vyzvaly své občany v Íránu, aby tuto zemi okamžitě opustili. „Občané USA by měli Írán okamžitě opustit. Zvažte odjezd z Íránu do Turecka nebo Arménie, pokud je to bezpečné,“ uvedla v oznámení americká virtuální ambasáda v Teheránu.

Itálie, Španělsko a Polsko ve středu důrazně vyzvaly své občany pobývající v Íránu, aby zemi kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. Informovaly o tom tiskové agentury. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu, zatímco Německo varovalo letecké společnosti před vstupem do vzdušného prostoru Íránu.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v dopise Radě bezpečnosti OSN napsal, že „Spojené státy a izraelský režim nesou přímou a nepopiratelnou právní odpovědnost za ztráty na životech nevinných civilistů, zejména mladých lidí“. Íránské úřady obvinily USA i Izrael z podněcování nepokojů už dříve.

„Výplod fantazie a politika Spojených států vůči Íránu jsou založeny na změně režimu, přičemž sankce, výhrůžky, organizované nepokoje a chaos slouží jako modus operandi k vytvoření záminky pro vojenskou intervenci,“ citovala z jeho prohlášení agentura AFP.

Teherán hrozí útoky na americké základny

Reuters ve středu s odvoláním na vysoce postaveného íránského činitele uvedla, že zástupci země po Trumpových slovech varovali okolní státy. „Teherán sdělil ostatním zemím v regionu od Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů až po Turecko, že zasáhne americké vojenské základny na jejich území, pokud se Spojené státy rozhodnou udeřit na Írán,“ řekl zdroj. Uvedl také, že Írán státy požádal, aby Washingtonu zabránily v útoku.

Kvůli možné hrozbě íránského útoku Američané preventivně stahují část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě. Informaci o doporučení stáhnout část personálu ze základny al-Udajd potvrdil Katar, na jehož území se tato největší americká základna v regionu nachází. K částečnému stažení personálu z této základny přistoupila i Británie, uvedl Reuters s odkazem na svůj zdroj.

Režimní činitel doplnil, že byla pozastavena přímá komunikace mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Hrozby USA podle něj podkopaly diplomatické úsilí a vedly ke zrušení potenciálních schůzek mezi oběma představiteli, jejichž cílem bylo najít diplomatické řešení jaderného sporu. Arakčí naopak hovořil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, který podle Reuters zdůraznil nutnost jednání k vyřešení napětí v regionu.

„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost.

Odkazovalo na červnové letecké údery Izraele proti íránské jaderné a vojenské infrastruktuře, k nimž se jednorázově přidaly i USA. Kreml s Teheránem spolupracuje v agresi na Ukrajině, k úderům v napadené zemi používá tamní drony Šáhed.

Tisíce obětí a zadržených

Íránem od 28. prosince zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech vyžádaly nejméně 2571 lidských životů. Z toho bylo 2403 protestujících, 147 lidí spojených s režimem a dvanáct dětí a devět civilistů, kteří se demonstrací neúčastnili. Podle ní bylo také zadrženo více než 18 100 lidí.

Organizace původně uváděla 2003 mrtvých a 16 784 zadržených. Některé odhady nicméně mluví o více než šesti tisících obětech. Údaje nelze nezávisle ověřit, neboť v zemi od minulého čtvrtka nefunguje internetové připojení.

Na protest proti represím si íránské velvyslance předvolaly Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Finsko či Belgie. Evropská unie debatuje o uvalení nových sankcí na Írán.

Íránský režim ztratil legitimitu, míní Wadephul

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru ve veřejnoprávní ARD uvedl, že íránský režim ztratil po brutálním zásahu proti demonstrantům jakoukoli legitimitu. Když nějaký režim dokáže demonstracím čelit už jen s pomocí zbraní, dospěl podle něj ke svému konci. „Ztrácí jakoukoli legitimitu. Ztrácí oprávnění vládnout zemi,“ uvedl ministr. I německý kancléř Friedrich Merz věří, že režim v řádu dnů či týdnů padne.

Podle Wadephula je třeba režim v Teheránu zcela izolovat. Vyzval také k zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, který vede Evropská unie. Podle něj totiž hrají rozhodující roli v brutálním postupu vůči demonstrantům. Shodu se ale podle něj zatím najít nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 1 hhodinou

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
07:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 1 hhodinou

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
20:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 4 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 5 hhodinami

Trump po setkání se Si Ťin-pchingem odletěl z Pekingu. Summit oba označili za úspěch

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
03:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...