Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Nahrávám video

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Šéf Bílého domu už dříve mluvil o případné americké intervenci na ochranu demonstrantů. V pondělí oznámil 25procentní dovozní cla na produkty ze všech zemí, které obchodují s Íránem. V úterý přes sociální sítě Íráncům vzkázal, aby pokračovali v protestech a zmocnili se institucí v zemi a že pomoc je na cestě, aniž by její formu specifikoval. V úterý večer pak na zprávy o trestech smrti pro některé zatčené protestující pohrozil velmi tvrdými kroky, jejichž podobu také nekonkretizoval.

Teherán později oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování prezidenta USA. Úřady zadržely zřejmě přes 18 100 lidí. Některé lidskoprávní organizace pak tvrdí, že zemřelo dokonce více než 3420 lidí, různé odhady se ale výrazně liší. Země zůstává kvůli výpadkům internetu v izolaci, získání a ověřování informací je tak velmi složité. „Pokud to odložíme o dva či tři měsíce, nebude to mít stejný účinek. Chceme-li něco udělat, musíme jednat rychle,“ uvedl šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií.

Stanice Iran International uvedla, že íránský ministr spravedlnosti Amírhosejn Rahímí ve středu varoval, že „každý, kdo byl po 8. lednu na ulicích a byl zatčen, je zločinec“.

Podle Trumpa nicméně zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu končí, skončilo, že končí,“ uvedl ve středu Trump. „A neplánují žádné popravy, nebo popravu, nebo popravy. Tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje,“ dodal Trump.

Opusťte Írán, vyzvaly USA své občany

Spojené státy také v úterý podle agentury Reuters vyzvaly své občany v Íránu, aby tuto zemi okamžitě opustili. „Občané USA by měli Írán okamžitě opustit. Zvažte odjezd z Íránu do Turecka nebo Arménie, pokud je to bezpečné,“ uvedla v oznámení americká virtuální ambasáda v Teheránu.

Itálie, Španělsko a Polsko ve středu důrazně vyzvaly své občany pobývající v Íránu, aby zemi kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. Informovaly o tom tiskové agentury. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu, zatímco Německo varovalo letecké společnosti před vstupem do vzdušného prostoru Íránu.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v dopise Radě bezpečnosti OSN napsal, že „Spojené státy a izraelský režim nesou přímou a nepopiratelnou právní odpovědnost za ztráty na životech nevinných civilistů, zejména mladých lidí“. Íránské úřady obvinily USA i Izrael z podněcování nepokojů už dříve.

„Výplod fantazie a politika Spojených států vůči Íránu jsou založeny na změně režimu, přičemž sankce, výhrůžky, organizované nepokoje a chaos slouží jako modus operandi k vytvoření záminky pro vojenskou intervenci,“ citovala z jeho prohlášení agentura AFP.

Teherán hrozí útoky na americké základny

Reuters ve středu s odvoláním na vysoce postaveného íránského činitele uvedla, že zástupci země po Trumpových slovech varovali okolní státy. „Teherán sdělil ostatním zemím v regionu od Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů až po Turecko, že zasáhne americké vojenské základny na jejich území, pokud se Spojené státy rozhodnou udeřit na Írán,“ řekl zdroj. Uvedl také, že Írán státy požádal, aby Washingtonu zabránily v útoku.

Kvůli možné hrozbě íránského útoku Američané preventivně stahují část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě. Informaci o doporučení stáhnout část personálu ze základny al-Udajd potvrdil Katar, na jehož území se tato největší americká základna v regionu nachází. K částečnému stažení personálu z této základny přistoupila i Británie, uvedl Reuters s odkazem na svůj zdroj.

Režimní činitel doplnil, že byla pozastavena přímá komunikace mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Hrozby USA podle něj podkopaly diplomatické úsilí a vedly ke zrušení potenciálních schůzek mezi oběma představiteli, jejichž cílem bylo najít diplomatické řešení jaderného sporu. Arakčí naopak hovořil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, který podle Reuters zdůraznil nutnost jednání k vyřešení napětí v regionu.

„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost.

Odkazovalo na červnové letecké údery Izraele proti íránské jaderné a vojenské infrastruktuře, k nimž se jednorázově přidaly i USA. Kreml s Teheránem spolupracuje v agresi na Ukrajině, k úderům v napadené zemi používá tamní drony Šáhed.

Tisíce obětí a zadržených

Íránem od 28. prosince zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech vyžádaly nejméně 2571 lidských životů. Z toho bylo 2403 protestujících, 147 lidí spojených s režimem a dvanáct dětí a devět civilistů, kteří se demonstrací neúčastnili. Podle ní bylo také zadrženo více než 18 100 lidí.

Organizace původně uváděla 2003 mrtvých a 16 784 zadržených. Některé odhady nicméně mluví o více než šesti tisících obětech. Údaje nelze nezávisle ověřit, neboť v zemi od minulého čtvrtka nefunguje internetové připojení.

Na protest proti represím si íránské velvyslance předvolaly Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Finsko či Belgie. Evropská unie debatuje o uvalení nových sankcí na Írán.

Íránský režim ztratil legitimitu, míní Wadephul

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru ve veřejnoprávní ARD uvedl, že íránský režim ztratil po brutálním zásahu proti demonstrantům jakoukoli legitimitu. Když nějaký režim dokáže demonstracím čelit už jen s pomocí zbraní, dospěl podle něj ke svému konci. „Ztrácí jakoukoli legitimitu. Ztrácí oprávnění vládnout zemi,“ uvedl ministr. I německý kancléř Friedrich Merz věří, že režim v řádu dnů či týdnů padne.

Podle Wadephula je třeba režim v Teheránu zcela izolovat. Vyzval také k zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, který vede Evropská unie. Podle něj totiž hrají rozhodující roli v brutálním postupu vůči demonstrantům. Shodu se ale podle něj zatím najít nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 47 mminutami

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 50 mminutami

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 1 hhodinou

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Turecko před deseti lety zažilo pokus o puč, zemřely stovky lidí

Nezdařený pokus o vojenský převrat v Turecku, za nímž stála část armády, si v noci z 15. na 16. července 2016 vyžádal 290 mrtvých, z toho kolem stovky pučistů a jejich přívrženců, a kolem dvou tisíc zraněných. Pokus o puč zahájili 15. července ve večerních hodinách povstalci hlavně z řad armádního letectva, četnictva a některých tankových divizí. Vzbouřenci ve večerním prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.