Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Nahrávám video

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.

Šéf Bílého domu už dříve mluvil o případné americké intervenci na ochranu demonstrantů. V pondělí oznámil 25procentní dovozní cla na produkty ze všech zemí, které obchodují s Íránem. V úterý přes sociální sítě Íráncům vzkázal, aby pokračovali v protestech a zmocnili se institucí v zemi a že pomoc je na cestě, aniž by její formu specifikoval. V úterý večer pak na zprávy o trestech smrti pro některé zatčené protestující pohrozil velmi tvrdými kroky, jejichž podobu také nekonkretizoval.

Teherán později oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování prezidenta USA. Úřady zadržely zřejmě přes 18 100 lidí. Některé lidskoprávní organizace pak tvrdí, že zemřelo dokonce více než 3420 lidí, různé odhady se ale výrazně liší. Země zůstává kvůli výpadkům internetu v izolaci, získání a ověřování informací je tak velmi složité. „Pokud to odložíme o dva či tři měsíce, nebude to mít stejný účinek. Chceme-li něco udělat, musíme jednat rychle,“ uvedl šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií.

Stanice Iran International uvedla, že íránský ministr spravedlnosti Amírhosejn Rahímí ve středu varoval, že „každý, kdo byl po 8. lednu na ulicích a byl zatčen, je zločinec“.

Podle Trumpa nicméně zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo a neplánují se tam žádné popravy. „Bylo nám řečeno, že zabíjení v Íránu končí, skončilo, že končí,“ uvedl ve středu Trump. „A neplánují žádné popravy, nebo popravu, nebo popravy. Tak mi to bylo řečeno z důvěryhodného zdroje,“ dodal Trump.

Opusťte Írán, vyzvaly USA své občany

Spojené státy také v úterý podle agentury Reuters vyzvaly své občany v Íránu, aby tuto zemi okamžitě opustili. „Občané USA by měli Írán okamžitě opustit. Zvažte odjezd z Íránu do Turecka nebo Arménie, pokud je to bezpečné,“ uvedla v oznámení americká virtuální ambasáda v Teheránu.

Itálie, Španělsko a Polsko ve středu důrazně vyzvaly své občany pobývající v Íránu, aby zemi kvůli bezpečnostní situaci okamžitě opustili. Informovaly o tom tiskové agentury. České ministerstvo zahraničí k podobnému kroku přistoupilo už v pondělí. Británie podle serveru Politico dočasně uzavřela své velvyslanectví v Teheránu, zatímco Německo varovalo letecké společnosti před vstupem do vzdušného prostoru Íránu.

Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v dopise Radě bezpečnosti OSN napsal, že „Spojené státy a izraelský režim nesou přímou a nepopiratelnou právní odpovědnost za ztráty na životech nevinných civilistů, zejména mladých lidí“. Íránské úřady obvinily USA i Izrael z podněcování nepokojů už dříve.

„Výplod fantazie a politika Spojených států vůči Íránu jsou založeny na změně režimu, přičemž sankce, výhrůžky, organizované nepokoje a chaos slouží jako modus operandi k vytvoření záminky pro vojenskou intervenci,“ citovala z jeho prohlášení agentura AFP.

Teherán hrozí útoky na americké základny

Reuters ve středu s odvoláním na vysoce postaveného íránského činitele uvedla, že zástupci země po Trumpových slovech varovali okolní státy. „Teherán sdělil ostatním zemím v regionu od Saudské Arábie a Spojených Arabských Emirátů až po Turecko, že zasáhne americké vojenské základny na jejich území, pokud se Spojené státy rozhodnou udeřit na Írán,“ řekl zdroj. Uvedl také, že Írán státy požádal, aby Washingtonu zabránily v útoku.

Kvůli možné hrozbě íránského útoku Američané preventivně stahují část personálu ze svých vojenských základen na Blízkém východě. Informaci o doporučení stáhnout část personálu ze základny al-Udajd potvrdil Katar, na jehož území se tato největší americká základna v regionu nachází. K částečnému stažení personálu z této základny přistoupila i Británie, uvedl Reuters s odkazem na svůj zdroj.

Režimní činitel doplnil, že byla pozastavena přímá komunikace mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem. Hrozby USA podle něj podkopaly diplomatické úsilí a vedly ke zrušení potenciálních schůzek mezi oběma představiteli, jejichž cílem bylo najít diplomatické řešení jaderného sporu. Arakčí naopak hovořil se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem, který podle Reuters zdůraznil nutnost jednání k vyřešení napětí v regionu.

„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost.

Odkazovalo na červnové letecké údery Izraele proti íránské jaderné a vojenské infrastruktuře, k nimž se jednorázově přidaly i USA. Kreml s Teheránem spolupracuje v agresi na Ukrajině, k úderům v napadené zemi používá tamní drony Šáhed.

Tisíce obětí a zadržených

Íránem od 28. prosince zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech vyžádaly nejméně 2571 lidských životů. Z toho bylo 2403 protestujících, 147 lidí spojených s režimem a dvanáct dětí a devět civilistů, kteří se demonstrací neúčastnili. Podle ní bylo také zadrženo více než 18 100 lidí.

Organizace původně uváděla 2003 mrtvých a 16 784 zadržených. Některé odhady nicméně mluví o více než šesti tisících obětech. Údaje nelze nezávisle ověřit, neboť v zemi od minulého čtvrtka nefunguje internetové připojení.

Na protest proti represím si íránské velvyslance předvolaly Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Finsko či Belgie. Evropská unie debatuje o uvalení nových sankcí na Írán.

Íránský režim ztratil legitimitu, míní Wadephul

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v rozhovoru ve veřejnoprávní ARD uvedl, že íránský režim ztratil po brutálním zásahu proti demonstrantům jakoukoli legitimitu. Když nějaký režim dokáže demonstracím čelit už jen s pomocí zbraní, dospěl podle něj ke svému konci. „Ztrácí jakoukoli legitimitu. Ztrácí oprávnění vládnout zemi,“ uvedl ministr. I německý kancléř Friedrich Merz věří, že režim v řádu dnů či týdnů padne.

Podle Wadephula je třeba režim v Teheránu zcela izolovat. Vyzval také k zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, který vede Evropská unie. Podle něj totiž hrají rozhodující roli v brutálním postupu vůči demonstrantům. Shodu se ale podle něj zatím najít nepodařilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 43 mminutami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 11 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 14 hhodinami
Načítání...