Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v úterý vyjádřil zděšení nad rostoucím počtem obětí. „Tento koloběh hrůzného násilí nemůže pokračovat. Hlas íránského lidu a jeho požadavky na spravedlnost, rovnost a férové zacházení musí být vyslyšeny,“ uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v prohlášení, které přečetl mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva Jeremy Laurence.
Na dotaz ohledně rozsahu zabíjení Laurence s odkazem na vlastní zdroje OSN v Íránu odpověděl: „Podle informací, které máme k dispozici, jde o stovky obětí.“
Podle neověřených informací může být obětí mnohem více, některé odhady zmiňují přes šest tisíc mrtvých, uvedla IHR. Více než 10 700 lidí bezpečnostní orgány podle ní zadržely.
Stanice Iran International sídlící v Londýně a Washingtonu píše, že obětí protestů může být až 12 tisíc.
Současné protivládní protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.
