Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
Rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila minulý týden sněmovna, k jeho konečnému přijetí zbývá právě podpis hlavy státu. Po podpisu prezidenta a vydání zákona ve Sbírce zákonů skončí provizorium, které od začátku roku omezovalo měsíční státní výdaje na jednu dvanáctinu těch loňských.
Pavla na pondělním jednání podle Schillerové nejvíce zajímala kapitola ministerstva obrany. „Pan prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají nízké,“ uvedla Schillerová.
„Hlavní část jednání se věnovala výdajům určeným na bezpečnost země a jejích občanů. V této souvislosti prezident návrh kritizoval, a to jak v kapitole ministerstva obrany, tak v celkových výdajích na bezpečnostní složky a instituce státu,“ potvrdila později prezidentská kancelář.
„Nezpochybňujeme dvě procenta HDP,“ tvrdila Schillerová s odkazem na zákonem stanovené minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), ke kterým se Česko zavázalo také v NATO. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Národní rozpočtová rada (NRR) ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.
Státy NATO včetně tuzemska se navíc loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalšího procenta a půl na související nevojenské investice. Schillerová neuvedla, zda se výdaje na obranu budou odpovídajícím způsobem zvyšovat. Příprava rozpočtu na příští rok podle ní ještě nezačala, a proto nemůže říct, jak vysoké obranné výdaje budou.
Prezidentská kancelář dodala, že v době rostoucích bezpečnostních hrozeb Pavel nepovažuje za zdůvodnitelné, aby obranné výdaje stagnovaly nebo se dokonce snižovaly. „Prezident v tomto ohledu požádal vicepremiérku a ministryni financí, aby vláda předkládala státní rozpočet, který obsahuje výhled na následující roky, jak to požaduje zákon,“ uvedl Hrad.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. „Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl Deníku.cz. K dodržení závazků ohledně financování obrany tuzemsko opakovaně vyzvala i americká diplomacie.
Nižší výdaje na obranu, než Česko slíbilo, Schillerová zdůvodňuje nedostatkem peněz v dalších rozpočtových kapitolách.
Spor o zákonnost rozpočtu
Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a NRR o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla. Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu, a ne na situaci, kdy sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování.
Ministryně v pondělí řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.
Pavel podle Hradu na schůzce zároveň ocenil snahu vlády sestavit rozpočet odpovídající realitě s ohledem na očekávané příjmy a výdaje.
V úterý na schůzku se Schillerovou naváže Pavel už zmíněným jednáním s Babišem. Také jeho chce prezident upozornit na problémy, které u státního rozpočtu vidí.
