Ministerstvo financí

Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ podal žalobu na stát kvůli windfall tax. Mimořádná daň z neočekávaných zisků podle spolku menšinové akcionáře společnosti poškodila, uvedl ve čtvrtek server iRozhlas.cz.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijímá další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Po nominantovi na post ministra průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi na Pražský hrad dorazila dopoledne také kandidátka na ministryni financí Alena Schillerová. Ta debatu s prezidentem označila za konstruktivní. Pavlovi, který byl podle ní dobře připraven, Schillerová odpovídala na otázky. „Mám z toho velmi dobrý pocit,“ shrnula.

Česká bankovní asociace (ČBA) zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,5 procenta. V předchozí prognóze ze srpna předpokládala, že tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,1 procenta. Za zlepšením podle asociace stojí lepší výkon českého exportu, vyšší růst mezd a větší vládní spotřeba. Průměrná inflace by podle prognózy ČBA měla letos být 2,5 procenta, proti předchozí predikci se odhad nezměnil.

Strany končící vlády chtějí ve sněmovně znovu otevřít otázku dělení daňových výnosů mezi kraji. Lidovci už příslušnou novelu předložili, vychází z návrhu Asociace krajů. Plánují to i Starostové. Současným systémem se zabývá také Ústavní soud. Vzorec totiž napadla skupina senátorů, podle kterých některé regiony znevýhodňuje.

Školy zatím nedostaly část peněz na platy do konce kalendářního roku, protože ministerstvo školství čeká na převod necelých čtyř miliard, které by pak mohlo do regionů poslat. Původní rozpočet s částkou nepočítal. Předpokládal totiž, že financování pracovníků kuchyní nebo úklidu přejde na obce od září. Ty ho ale převezmou až od ledna.

Celkem skoro 118 miliard korun má stát vybrat na takzvané windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, kterou odcházející vláda uvalila na vybraná odvětví. Jde o celkové inkaso za tři roky fungování daně, která má letoškem skončit. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) pro ČT připustil, že daň by teď konstruoval jinak. Naprostou většinu jejích výnosů zaplatila společnost ČEZ, naopak třeba bankovní sektor odvedl minimum.

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.

Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Říjnový deficit je nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle státní kasy k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).

Současná vláda Petra Fialy (ODS) neplánuje předložit nově zvolené sněmovně státní rozpočet. „Andrej Babiš (ANO) prohlašuje, že ten rozpočet je nepoužitelný. V tom případě, ať nová vláda předloží svůj návrh,“ říká šéfka poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Podle znovuzvolené poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS) jsou sliby možné koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů „nesplnitelné“. Rozhodnutí nepředložit rozpočet sněmovně je dle předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olgy Richterové „překvapivé“. Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Barbora Kroužková.

Schodek státního rozpočtu v září klesl na 153,85 miliardy korun ze srpnových 165,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zářijový deficit je nejmenší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek 241 miliard korun.

Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,6 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících roku stoupl o 0,5 procenta.

Prostor k jednání o růstu platů ve veřejné sféře je omezen prostředky, které má státní rozpočet k dispozici. Před nadcházejícím jednáním s odbory o růstu platů to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera však vláda „nedodržuje zákon“, když nenavýšila platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. O problematice tvorby státního rozpočtu oba politici diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Na letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny půjde ze státního rozpočtu téměř 770 milionů korun. To je přes sto milionů více než při sněmovních volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to z údajů ministerstva financí. Jedním z důvodů navýšení je i zavedení korespondenční volby.

Ministerstvo financí uspělo u Nejvyššího správního soudu (NSS) se svou stížností ve sporu s ruským podnikatelem Alexandrem Pumpjanským. Jeho rodina patřila mezi první, na které po invazi na Ukrajinu v roce 2022 dopadly sankce EU. Poté Finanční analytický úřad (FAÚ) zmrazil majetek jeho firmy vlastnící hotel v Mariánských Lázních. Pumpjanskij pak u Městského soudu v Praze napadl skutečnost, že ho FAÚ vede jako účastníka řízení. Se žalobou uspěl. NSS teď ale rozhodnutí zrušil a vrátil soudu zpět.

„Jde pouze o návrh rozpočtu a budeme o tom jednat ještě zhruba tři týdny,“ řekl v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že o něm ještě nehlasují a komentáře by si tedy nechal, až se schválí. Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun, přičemž na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka. Informovalo o tom ministerstvo financí. Zároveň uvedlo, že vzhledem k dlouhodobě přebytkovému hospodaření obcí a schodkovému hospodaření státu by považovalo za vhodné změnit rozpočtové určení daní (RUD).

K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Ministerstvo spravedlnosti zadávalo pokyny k převodu darovaných bitcoinů jejich vydražitelům i poté, co se tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (pozastavené členství v ODS) dozvěděl o zajištění části dárcovy kryptoměny policií jako možného výnosu z trestné činnosti, konstatovaly závěry externího auditu. Blažek na síti X napsal, že k aukci by nedošlo, kdyby příslušné orgány o možném nelegálním původu kryptoměn informovaly vládu.