Ministerstvo financí

Nezpochybňujeme, že výdaje na obranu musí růst, ale chceme vědět, kam se peníze vynaloží, řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích oponoval, že tyto informace poslancům ANO vláda poskytla, a dodal, že rozhodovat o investicích do konkrétních zbraňových systémů by měla spíše armáda než politici.

V Poslanecké sněmovně se přiblížilo schvalování novely, která má od července převést část exekucí pod Celní správu. Ta by vymáhala i vybírala mimo jiné nezaplacené pokuty od státních institucí. Podle Exekutorské komory hrozí státu miliardové ztráty. Ministerstvo financí argumentuje tím, že bude proces pro dlužníky přehlednější a levnější.

Praha i přes investice do vnějšího okruhu a stavby metra D hospodařila s přebytkem. Podobně jsou na tom i další města, obce i kraje. Dohromady na jejich finančních kontech za rok 2024 přibylo více než padesát miliard korun. Vyplývá to ze souhrnných čísel, která má Česká televize k dispozici. Někteří politici volají po změně rozdělování peněz mezi státní rozpočet a samosprávy.

Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Změnu schválila vláda. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Kabinet rovněž rozhodl, že zásoby lithia v oblasti Cínovce na Teplicku a Horního Slavkova na Sokolovsku se staly ložiskem strategického významu. Vláda také schválila povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Část inovativních léků, které se používají k léčbě onkologických nebo neurologických onemocnění, by mohly místo nemocnic nakupovat pojišťovny. Jde o rozpracovaný návrh ministra financí, který by měl uspořit až miliardy korun. Výrobci, distributoři i část lékařů se změnami nesouhlasí – obávají se problémů s výpadky i omezení spektra léčiv.

Zdražování potravin inflaci dlouhodobě nezvýší, ale je jejím nejviditelnějším rizikem. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce. Ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek míní, že inflace je stabilizovaná, a vyzval Českou národní banku (ČNB), aby rychleji snižovala úrokové sazby. Náměstek ministra financí Tomáš Holub doplnil, že pokud stabilita není ohrožená, ČNB by měla brát v potaz vývoj reálné ekonomiky.

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.

Nebezpečná skládka chemikálií v Nelahozevsi na Mělnicku se musí zlikvidovat. Podle Krajského soudu v Praze dosud Středočeský kraj a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) nedělaly dost a musí bezodkladně zahájit kroky k nápravě.

Tým miliardáře Elona Muska, kterého americký prezident Donald Trump pověřil škrty ve státní správě, má po ochromení agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) nový terč, informují americká i světová média. Je jím federální Úřad pro ochranu finančních zájmů spotřebitelů (CFPB), který dohlíží na banky a jiné finanční instituce. Musk naznačil, že chce jeho činnost ukončit, což je již delší dobu cílem republikánských zákonodárců.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Koncem března statistici páteční odhad HDP zpřesní.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Na financování nepedagogických pracovníků a na takzvané ostatní neinvestiční výdaje dostanou obce a kraje letos jedenáct miliard korun. Peníze, které by za třetinu roku vydával na placení nepedagogů stát, převede v plné výši do rozpočtů měst, obcí a krajů. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zřizovatelé by měli nepedagogy, například školníky, uklízečky či kuchařky, platit od září 2025. Záměr převést financování na zřizovatele kritizovaly v minulém týdnu školské odbory, proti se postavilo dříve i Sdružení místních samospráv.

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.

Vládní strany by mohly úpravu, která zavede příspěvky firem rizikovým profesím ze třetí kategorie, projednat příští týden. Tyto příspěvky mají být náhradou za to, že 109 tisíc lidí s náročným povoláním nakonec nezískalo v důchodové reformě nárok na dřívější penze. Původně chtělo ministerstvo financí úpravu připravit do konce loňského roku.

Vláda upustila od dalšího slibu. Nakonec neprosadí automatické zvyšování měsíční daňové slevy na poplatníka, kterou využívají miliony zaměstnanců a podnikatelů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) říká, že v době vysokého rozpočtového schodku si stát nemůže dovolit plošné snižování daně z příjmu o miliardy ročně. Zároveň podle něj už na změny s ohledem na volby není dost času.

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. Nedělalo se mu to lehce, dlouho podpis zvažoval, uvedl na sociálních sítích. Návrh počítá se schodkem 241 miliard korun. V minulých týdnech prezident i opozice vyjádřili nad některými body návrhu pochybnosti, týkaly se třeba příjmů z emisních povolenek nebo platů nepedagogických pracovníků.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Česko ve středu odeslalo žádost Evropské komisi o vyplacení příspěvku z fondu solidarity na náhradu za povodňové škody. Může získat až 2,85 miliardy korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Výplatu peněz podle něj lze očekávat koncem příštího roku nebo v roce 2026. Rozpočet na příští rok s těmito příjmy nepočítá.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Stát by mohl odškodnit lidi, které komunistický režim nutil k opuštění země nebo je šikanoval prostřednictvím takzvaného ochranného dohledu. Kabinet schválil dva zákony, podle nichž by se takto perzekvovaní lidé měli dočkat jednorázového odškodnění částkou sto tisíc korun. Odhady dopadů na rozpočet se pohybují v rozmezí 17 až 283 milionů korun. Ministři se naopak neshodli na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro.