Ministerstvo financí

Český státní dluh vzrostl v letošním prvním pololetí o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh ve výši 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Alternativní a smluvní taxislužby nebudou od ledna 2025 podléhat cenové regulaci. Ta se bude nadále vztahovat pouze na klasické taxi s taxametry, u kterých zákazníci před zahájením cesty neznají konečnou cenu. Ministerstvo financí uvedlo, že rozhodlo na základě sledování trhu, kdy alternativní i smluvní taxislužby nabízejí nižší než regulované ceny.

Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Nejvyšší kontrolní úřad to uvedl ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos EET je navíc podle resortu sporný.

Skupina Moravia Steel se seriózně zabývá možností provozování některých provozů druhovýroby Liberty Ostrava. Konkrétně jde o rourovnu, uvedla mluvčí skupiny Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že se k tomu zatím nechce vyjadřovat. Liberty Ostrava je od června v úpadku a většina jejích provozů od loňského prosince stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po čtvrtečním jednání s odbory řekl, že žádný investor zatím nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren. Sdělil také, že vláda nechystá žádnou větší podporu pro Liberty.

Z návrhů k růstu české ekonomiky, které Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v lednu, se chce kabinet přednostně zabývat čtyřmi oblastmi. Jsou jimi investice do dopravní infrastruktury, dále modernizace a reforma trhu práce, rychlejší výstavba například bytů a zkvalitnění regionálního školství. Po středečním jednání to avizoval premiér Petr Fiala (ODS). Projednávání zákona o kyberbezpečnosti vláda přesunula. Kabinet také podpořil vznik rady vlády pro paměťovou agendu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce s koaličními partnery vyjednávat o zrušení takzvané windfall tax, daně z neočekávaných zisků. České televizi řekl, že příjmy státu z mimořádných výdělků bank a energetických firem už jsou vyšší než výdaje, které si vyžádala krize uplynulých let. Tři vládní strany jsou však k rušení této daně zdrženlivé.

Státní rozpočet v červnu skončil se schodkem 178 miliard a 600 milionů korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardy korun. Výsledek je klíčový mimo jiné pro vyjednávání o navýšení platů ve veřejném sektoru. Výsledek hospodaření je nejlepší v posledních pěti letech, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší v dějinách Česka. Loni na konci června byl rozpočtový deficit 215,4 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) výsledky ukazují, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun.

Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) dokončil návrh na zářijové zvýšení platů statisíců zaměstnanců veřejné sféry. V úterý odpoledne s ním seznámil na jednání koaliční rady lídry vládních stran. Konkrétní parametry návrhu ale zatím vládní koalice tají. Jurečka chce, aby se plánované zvýšení platů pohybovalo mezi pěti procenty, které navrhují zástupci zaměstnavatelů, a patnácti procenty, které požadují odbory. Požadavek na patnáctiprocentní plošný růst platů však vláda považuje za nereálný. Právě odborům přitom ministr slíbil zaslat konkrétní návrh do konce minulého týdne.

Členové vlády požadují pro příští rok do rozpočtů svých ministerstev o zhruba 250 miliard korun více, než mohou podle plánovaného schodku státního rozpočtu dostat. Informaci potvrdili nezávisle na sobě tři členové kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvá na dodržení plánovaného deficitu 235 miliard korun, s nímž návrh státního rozpočtu počítá.

Opoziční ANO podalo ve čtvrtek Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení části zákona, kterým se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro spořící důchodce, uvedla předsedkyně sněmovního klubu Alena Schillerová. Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořicích penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

Po jednání s ministry financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu nadále upřednostňují jednání před protesty. Stanjura zemědělcům navrhl, že by od příštího roku dostávali podporu zelené nafty dvakrát místo jednou ročně. Výborný pak farmářům přislíbil podporu pojištění přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zástupci zemědělců návrhy předloží svým členům. Další společná schůzka by podle nich mohla být za měsíc. Dramatickou situací v českém zemědělství a požadavky farmářů se bude zabývat ve středu od 21:35 na ČT1 pořad Bilance.

Státní rozpočet skončil na konci května s deficitem 210,4 miliardy korun. Oproti dubnu se schodek prohloubil o více než pětapadesát miliard korun. Přesto je letošní manko o jedenašedesát miliard nižší než ve stejném období loni. Schválený schodek pro celý letošní rok je 252 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) k meziročnímu zlepšení přispěly silnější daňové příjmy a nižší výdaje v energetice. Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová výsledek rozpočtu kritizovala.

Vláda představila program na podporu dostupného bydlení. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) tak chce kabinet pomoci třeba střední třídě i dalším skupinám, kterých se problémy s bydlením týkají. Předsedkyně sněmovního podvýboru pro veřejnou správu Marie Pošarová (SPD) však říká, že ve vládních plánech chybějí třeba investice do startovacích bytů pro mladé rodiny či seniory. Naopak vedoucí dluhového poradenství z organizace Člověk v tísni Daniel Hůle aktivitu vlády ocenil. Uvedl však, že Česko se poměrem lidí, kteří bydlí ve vlastním bytě, odlišuje od západoevropských standardů. O dostupnosti bydlení v tuzemsku debatovali v pořadu Události, komentáře.

Vláda zahájila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Projekt v pondělí představili premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech podle katastrálního území.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě předložit návrh rozpočtu na příští rok se schodkem maximálně 235 miliard korun. Řekl to České televizi. Plánovaný deficit by tak měl oproti letošku klesnout nejméně o sedmnáct miliard. V příštích měsících tak čekají kabinet debaty, kam dát peněz víc a kde naopak škrtat. Většina jeho členů se netají tím, že ve volebním roce budou pro své resorty žádat miliardy navíc. Se snižováním schodku ale souhlasí většina vládních stran, ačkoliv jejich konkrétní představy jsou odlišné. Například TOP 09 požaduje ještě výraznější úspory než ministr financí. Prioritami mají podle koalice zůstat investice do bezpečnosti, obrany a dopravní infrastruktury.

Místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se starosta pražských Řeporyj Pavel Novotný rozhodl sám odejít z ODS. Důvodem jsou jeho výroky na adresu nemocné dcery hudebníka Felixe Slováčka. Stanjura to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Novotný serveru iDnes.cz pouze řekl, že děkuje za názor. Zda odchod ze strany zvažuje, neuvedl.

Členové vlády navrhují zvýšit celkové výdaje ministerstev až o 40 miliard korun. Podle zjištění ČT více peněz požadují ministři pro oblast školství, sociální dávky nebo na investice do méně rozvinutých regionů. O více peněz pro své resorty usilují hlavně ministři z hnutí STAN a Pirátské strany. S žádnými výraznějšími přesuny ve státní kase ovšem nesouhlasí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

Dvě pětiny firem od začátku roku omezily zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi jejími členy. Učinily tak kvůli lednovému zavedení stropu na daňové zvýhodnění benefitů. Vláda ho nastavila na polovinu průměrné mzdy ročně, tedy asi na 22 tisíc korun. Zástupci firem nyní po státu chtějí, aby část benefitů z daňového stropu od příštího roku vyňal.

Někdejší náměstek ministra financí Ondřej Závodský neuspěl s žalobou, kterou napadl své odvolání z funkce po nástupu ministryně Aleny Schillerové (ANO). Pražský městský soud v pátek konstatoval, že právník a whistleblower byl odvolaný v souladu se zákonem. Napoprvé přitom rozhodl opačně a dal Závodskému zapravdu, nyní se ale musel řídit názorem Nejvyššího správního soudu (NSS), který původní rozsudek zrušil. Páteční verdikt je pravomocný, lze se proti němu bránit kasační stížností.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.