Ministerstvo financí

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.

Ministerstvo financí chce mít návrh zákona o obnovení elektronické evidence tržeb (EET) hotový a schválený vládou v první polovině roku a nejpozději do léta by mělo následovat první čtení ve sněmovně. Obnovená povinnost evidovat tržby má platit od ledna 2027, bude se týkat obchodníků, restauratérů či řemeslníků. Má srovnat podmínky pro podnikatele, omezit šedou ekonomiku a také posílit příjmy státního rozpočtu, řekla na kongresu Samoška v Olomouci ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to bylo „maximum možného“. Kritizovala návrh z pera předchozího kabinetu. Člen sněmovního hospodářského výboru a předseda ODS Martin Kupka naopak vytknul vládě, že navýšení deficitu „zaplatí všechny budoucí generace“. Nesouhlasil ani se snížením výdajů na obranu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.

Výdaje na obranu minulý měsíc vzrostly oproti zbytku roku o více než 43 miliard, zjistila z nejnovějších dat ministerstev obrany a financí Česká televize. Za celý loňský rok Česko vykáže útraty ve výši 171,5 miliardy korun, čímž by podruhé za dvacet let mohlo splnit závazek vůči NATO vydávat minimálně dvě procenta HDP. Ke splnění aliančního cíle chce využít i 15,5 miliardy, které plánují vykázat jiné úřady než resort obrany.

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.

Část škol nevyplatila vánoční odměny. Ředitelé na ně buď nedostali dost peněz, nebo jim přišly až po výplatním termínu. Očekávají, že je zaměstnancům dají až po Novém roce. Ministerstvo školství potvrdilo, že peníze, které školám náleží, pošle příští týden. Ještě ve čtvrtek by ministerstva školství a financí měla jednat o další chybějící půlmiliardě korun. Některým školám by měly pomoct kraje.