Ministerstvo financí strana 3 z 5

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného bude stát příští rok na zdravotním pojištění platit měsíčně 2085 korun, letos je to 1900 korun. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda. Na takzvané státní pojištěnce půjde podle odhadu ministerstva financí příští rok z rozpočtu 151 miliard korun, téměř o jedenáct miliard víc než letos. Podle aktuálního odhadu stát letos zaplatí 140,1 miliardy, zhruba o 1,7 miliardy méně, než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Průměrná mzda v tuzemsku se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Schodek státního rozpočtu činil ke konci srpna 194,6 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. Je to lepší výsledek než v červenci i než v minulých letech. Státnímu hospodaření podle ministerstva pomohla dividenda ČEZu ve výši 54 miliard korun. Meziročně rostly v rozpočtu příjmy i výdaje.

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

Ministerstvo financí v aktuální prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na hodnotě 10,9 procenta.

Zpětně od května chce ministerstvo spravedlnosti zvýšit platy nesoudcovským profesím v justici. Berou totiž v průměru téměř o pět tisíc méně než zbytek státní správy. Dorovnání platů do roku 2025 přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jeho úřad ale zatím konkrétní návrh neodsouhlasil. Jednání budou pokračovat po vládních prázdninách.

Obě komory českého parlamentu čeká snižování odměn a propouštění. Poslanecká sněmovna i Senát musejí šetřit stejně jako jiné státní instituce. V úsporném balíčku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhl, aby úřady srazily výdaje na provoz o pět procent a na platy minimálně o dvě procenta.

Státní rozpočet je ve schodku 214 miliard korun. Celkovému výsledku letošního rozpočtu má pomoci i rekordní dividenda, kterou stát dostane tento měsíc od energetické firmy ČEZ. Jako největší akcionář by měl obdržet 54 miliard korun. Šéf pražské burzy Petr Koblic si myslí, že firma tímto krokem nijak neztratí důvěru investorů vzhledem k jejímu dlouholetému působení na trhu. Koblic byl hostem Interview ČT24.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Stát uspěl v mezinárodní arbitráži s kyperskými firmami z české skupiny Synot o 3,6 miliardy korun kvůli omezení hazardních her. Uvedlo to na svém webu ministerstvo financí. Firmám WCV Capital Ventures Cyprus Limited a Channel Crossings Limited vadilo zrušení povolení pro provozování videoloterijních terminálů. Se státem kvůli tomu vedly arbitráž od roku 2015. Majitel Synotu Ivo Valenta řekl, že rozhodnutí zatím nechce komentovat.

Český státní dluh překonal před koncem prvního pololetí tři biliony korun. Výsledek oznámilo ministerstvo financí, konkrétně dosáhl 3,044 bilionu, od začátku roku vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu.

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Existuje dost velká šance, že ministerstvo financí udrží letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Poslancům z rozpočtového výboru to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). Je přesvědčený, že se podaří dodržet plánované příjmy, byť v jiné struktuře. Ministr navrhne další miliardové škrty. Podle opozice Stanjura některé příjmy zařadil do rozpočtu účelově.

Osm pracovišť celní správy od začátku příštího roku nejspíše zavře. Šest z nich chce ministerstvo financí zrušit bez náhrady, dvě další se přestěhují. Úřad si od zrušení části pracovišť celníků slibuje roční úsporu 6,6 milionu korun. Navrhovaná vyhláška ještě musí projít připomínkovým řízením, poté ji projedná vláda.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Průměrný důchod v lednu přesáhne 20 600 korun. Ministerstvo financí to předpovídá při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Oproti současnosti by se tak penze zvedly zhruba o čtyři stovky. Jasněji o lednové valorizaci bude během prázdnin.

Vláda ve středu schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, počítá se schodkem 235 miliard korun. Příjmy by měly být 1,899 bilionu a výdaje 2,134 bilionu korun, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že tato dohodnutá výše schodku není konečná, bude se pohybovat mezi ve středu schválenými 235 miliardami a 270 miliardami korun, které vláda minulý týden stanovila jako strop pro výši deficitu. S rekordním rozpočtem má hospodařit obrana, v jiných resortech se ale poměrně výrazně škrtalo, což se některým ministrům nelíbí.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Částka 270 miliard, o níž hovořil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jako o rámcovém deficitu rozpočtu na příští rok, je podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) maximální přípustná suma a vláda se vynasnaží, aby byl v konečném návrhu schodek nižší. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde se proti postupu kabinetu postavil místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček. Práci ministrů označil za obzvláště chaotickou.

Stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedokáže účinně dohlížet na hazard. Kontroloři zjistili, že ve čtyřletém období, na které se zaměřili, vzrostl objem přijatých sázek více než dvojnásobně, ale výběr daně z hazardu se zvýšil jen o necelou čtvrtinu. Ministerstvo financí přitom nerušilo základní povolení provozovatelům her, kteří opakovaně porušovali zákon. Problém je údajně i v tom, že se hazard rychle přesouvá na internet a stát na to nedokáže účinně reagovat. Ministerstvo financí reagovalo ujištěním, že právě dokončuje novelu zákona, která má dohled zefektivnit.