Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
Senát schválil školskou novelu
Školská novela má financování nepedagogických pracovníků převést na obce a kraje jako zřizovatele škol. Změna se týká platů školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si od převodu slibuje větší efektivitu ve správě škol. Kraje a obce na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů. Podle Beka je situace dlouhodobě neúnosná mimo jiné s ohledem na velký počet škol s malým počtem žáků. Novela kvůli tomu počítá také se slučováním škol s méně než 180 žáky do roku 2029.
Krajům a obcím by se příjmy z daňových výnosů měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze. Opozičnímu ANO se nepovedlo prosadit zrušení převodu financování nebo alespoň zvýšení podílu na výnosu z daní o 1,5 miliardy pro kraje a poměrnou částkou i pro obce.
Podle kritiků budou slíbená navýšení nedostatečná. Krajům bude podle předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové chybět v příštím roce na mzdy nepedagogických pracovníků ve školách 1,2 až 1,5 miliardy korun. Senát by měl podle ní převod zrušit, před čímž varoval jeho šéf Miloš Vystrčil (ODS), nebo zvýšit podíl krajů na daňových výnosech. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry není jasné, z čeho odhad nákladů jednotlivých krajů vychází.
Mezi pozitivně hodnocené změny v novele patří financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu a zakotvení funkce sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude pomáhat školám například s řešením šikany, nebo učitele pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Bek před senátory navrhovanou změnu systému financování regionálních škol hájil. Podle něj má pomoci i odstranit sociální nerovnosti a bariéry ve vzdělávacím systému. Místo rovnostářského přístupu bude možné více podpořit školy se sociálně znevýhodněnými žáky nebo větším počtem nadaných žáků, stejně tak zachovat školy z hlediska jejich dostupnosti, uvedl ministr.
Novela je podle Beka zároveň reakcí na demografický pokles. V příštích deseti letech podle něj poklesne populace ve věku do dvaceti let o patnáct procent, počet dětí v mateřských školách klesne o pětinu.
6 minut
Události: Senát rozhodl o školské novele
Odbory kritizují změnu placení nepedagogů
Školské odbory doufaly, že Senát vyjme z novely školského zákona převod financování nepedagogů na obce a kraje, uvedl jejich šéf František Dobšík. „Očekávali jsme, že tento sporný paragraf, který se do novely dostal dodatečně jako přílepek, senátoři vyjmou, a schválí tak zákon, který je pro školství v mnoha ohledech prospěšný. Naší snahou bylo zastavit tuto změnu financování školství a zahájit transparentní diskusi za účasti zástupců škol, obcí, krajů a veřejnosti,“ uvedl.
Obce s nižšími daňovými výnosy nebudou podle odborů schopné zajistit odpovídající podmínky, což povede k nežádoucím rozdílům mezi školami, sdělil.
Převod placení nepedagogů a takzvaných ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele kritizuje Sdružení místních samospráv (SMS ČR), řekla jeho mluvčí Šárka Kuželová. „Tento návrh neprošel standardním připomínkovým řízením, do současné doby není vyjasněno a není zřejmé, zda navýšení rozpočtového určení daní pokryje skutečné náklady na platy nepedagogických pracovníků,“ sdělila.
Převod takzvaných ostatních neinvestičních výdajů vnímá negativně i nezisková organizace EDUin. Tyto peníze používají školy třeba na nákup učebnic, školních pomůcek nebo další vzdělávání učitelů. „Dochází tím k principiálně velmi nebezpečnému prolomení zásady, že vše, co jde za výukou, hradí stát. To může být do budoucna velmi zneužitelným precedentem,“ míní programový ředitel organizace Miroslav Hřebecký.
SMS ČR vadí i spojování malých škol jedné obce. Změnu vnímá sdružení jako zásah do práva na samosprávu. Ministerstvo podle něj dostatečně nevysvětlilo dopady, jaké může změna přinést, zřejmá není podle sdružení ani finanční úspora.
Jedním z největších pozitiv novely je podle Hřebeckého naopak zavedení možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například víc dětí ze sociálně slabších rodin. Ocenil i to, že má novela zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga, což vítá i předsedkyně neziskové organizace SOFA Lenka Felcmanová. Organizace Učitel naživo ocenila i systémovou podporu provázejících učitelů, kterou novela přináší.
Asociace krajů vyzývá Pavla k vetu
„Asociace krajů České republiky (AKČR) dlouhodobě upozorňuje na zásadní rizika a negativní dopady plánované změny financování nepedagogických pracovníků ve školství, kterou připravilo ministerstvo prostřednictvím novely školského zákona. Změnu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně na obce a kraje, která vznikla na poslední chvíli, považuje AKČR za nesystémový krok, jenž může vážně destabilizovat chod škol a školských zařízení v regionech,“ uvedla asociace.
Její předseda a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) tvrdí, že stát se touto novelou fakticky zbavuje odpovědnosti za financování škol. „Zkušenosti s obdobnými zásahy do rozpočtů obcí a krajů, bez předchozí dohody a odpovídající kompenzace, byly opakovaně negativní. Tento návrh ohrožuje zejména platy a jistotu pracovníků, bez nichž školy nemohou fungovat,“ tvrdí.
Zástupci krajů připomněli, že i prezident Petr Pavel při únorovém jednání s hejtmany řekl, že změna financování nepedagogických pracovníků není dobře připravená, a přirovnal ji k digitalizaci stavebního řízení, která skončila fiaskem. „Apelujeme na pana prezidenta, aby zvážil nepodepsání těchto změn. Financování nepedagogů považujeme za krok špatným směrem,“ zdůraznil Holiš.
Asociace krajů je podle něj připravena hledat řešení, která zajistí stabilitu financování a jasná pravidla odpovědnosti mezi státem a územními samosprávami.
Zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů
Senát také schválil poslaneckou novelu o soudech a soudcích. Na jejím základě má vzrůst peněžitá pomoc obětem trestných činů. Odvíjet se má od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí ale podle předkladatelů postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které odvádějí do státního rozpočtu.
Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes deset let. Reálná hodnota této pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013.
Oběti sexuálního útoku nebo nátlaku budou také patřit mezi zvláště zranitelné. Zvýší se i objem peněz pro nevládní organizace, které obětem trestných činů pomáhají. Novela zvyšuje příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent. Podle původního návrhu mělo mít nově pětiprocentní podíl ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů, sněmovna tento podíl zdvojnásobila.
Novela nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Metodickou pomoc při tvorbě vzdělávacích plánů soudců bude podle sněmovních úprav novely poskytovat Justiční akademie. Původně měla akademie pravidla a obsah vzdělávání soudců přímo stanovovat. Část poslanců se ale obávala možné neústavnosti, neboť akademie je většinově pod kontrolou výkonné moci. Plány kvůli snížení administrativní zátěže navíc nebudou podléhat schválení předsedy soudů, soudci jim je budou jen předkládat.
Sněmovna předlohu doplnila také o prodloužení promlčecí lhůty u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let. Další změnou je úprava dočasného přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k ministerstvu spravedlnosti a postupu již dříve schváleného rušení přísedících u soudů. Novela také upravuje ochranu osobních dat při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy budou zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji, nikoli celé rozsudky.
Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.
Senát také schválil zmírnění pravidel pro soudní znalce. Cílem novely je stabilizovat situaci a zabránit odchodu znalců poté, co se podmínky před několika lety zpřísnily. Předloha má být účinná od příštího roku a předpokládá mimo jiné to, že znalci budou moci pokračovat v práci bez nové licence.
Horní komora se věnovala také zlepšení péče o válečné veterány. Schválila novelu, která mimo jiné obnovuje příspěvek na sociální služby ve výši až 25 tisíc korun měsíčně. Současně má rozšířit možnosti využití příspěvku válečného veterána ve výši až 25 tisíc korun ročně.
Zjednodušení rozvodu
Zjednodušení a zrychlení rozvodu i úpravy péče o děti z rozvedených manželství má od příštího roku zajistit novela občanského zákoníku, kterou Senát schválil. Část senátorů se pozastavovala zejména nad uzákoněním možnosti postoupení pohledávky na výživném.
Předloha mimo jiné ruší obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství a také slučuje rozvodové a opatrovnické řízení. Zakotví i povinnost rodičů zajistit dětem výchovu bez tělesného trestání a duševního strádání. Novelu dostane k podpisu prezident.
ČNB zřejmě získá víc pravomocí nad bankami
Horní komora rovněž schválila větší kontrolu České národní banky nad trhy s komoditními deriváty. Zákon převádí do tuzemského práva předpisy Evropské unie. Podle ministerstva financí, které normu předložilo, jsou úpravy převážně technického rázu.
Novela ukládá organizátorům příslušných finančních trhů povinnost zastavit obchodování v případě mimořádné situace, kdy se výrazně mění ceny. V případě nečinnosti těchto organizátorů by měla mít právo zastavit obchodování ČNB.
Provozovatelé obchodních systémů s komoditními deriváty také budou muset pravidelně informovat ČNB o dodržování pozic všech obchodníků v systému. Informace by měly umožnit ČNB dostatečný dohled nad trhem a dát jí možnost včas zasáhnout, pokud bude nutné obchodování pozastavit.
Informace o firmách
Povinně zveřejňované informace firem bude nově shromažďovat Jednotné evropské přístupové místo (ESAP) a bude je bezplatně zpřístupňovat. Zřídí ho Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA). Příslušný návrh zákona, který mění zákony upravující kapitálový trh a na tuto novinku reaguje, senátoři podpořili. Hlasovalo pro něj všech 62 přítomných. Nyní ho dostane k podpisu prezident. Přístupové místo má sloužit nejen investorům, ale celé široké veřejnosti.
Shromažďovacím místem informací bude v tuzemsku podle schválené předlohy Česká národní banka. Náklady na sběr informací ponese sama bez úhrady ze státního rozpočtu. Předloha obsahuje další technické změny pro první fázi náběhu ESAP. „Je to čistá implementace,“ ujistil senátory ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Přístup k informacím v ESAP má být zajištěn všem bez omezení a má být bezplatný. Pouze v odůvodněných případech, jako je třeba vyhledávání velkých objemů informací, bude ESMA vybírat poplatek.
Uznání kvalifikace ze zahraničí
Senát zároveň podpořil změny v uznávání kvalifikací ze zahraničí. Novela odráží loňský nález Soudního dvora Evropské unie a nyní ji dostane k podpisu prezident. Předloha o kvalifikacích stanoví lhůtu, v níž uznávací úřad informuje o přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace a informuje o chybějících dokumentech. Uznávací úřady také budou muset informovat žadatele, kterému uloží takzvané kompenzační opatření, o jeho právním postavení. Kompenzační opatření představuje rozdílová zkouška nebo adaptační období, které obecně nesmí přesáhnout tři roky.
Zákon o uznávání odborné kvalifikace zavedl do českého práva evropskou směrnici z roku 2005. Navzdory několika novelám se podle ministerstva školství dosud neprovedla jeho celková revize, která by odstranila problémy z praxe a technické problémy. Evropská komise navíc Česku vytýkala nedostatky v převedení směrnice do legislativy a Soudní dvůr EU loni v květnu uvedl, že Česko některá opatření směrnice nepřijalo.
Pokud by Česko předlohu urychleně nepřijalo, hrozilo by mu podle vlády řízení o uložení pokuty ve výši nejméně čtyřiceti milionů korun.
Bezpečí provozovatelů kritické infrastruktury
Senát ve čtvrtek také schválil zákon, který má přinést změnu v určování provozovatelů kritické infrastruktury a posílení jejich bezpečnosti. Předloha předpokládá lepší sdílení informací a ověřování pracovníků a zavádí také portál kritické infrastruktury.
O záležitostech kritické infrastruktury v současnosti pojednává krizový zákon. Nově získají samostatný zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury i vzhledem k rozsahu požadavků evropské směrnice z prosince 2022, z níž předloha vychází. Problém spočívá podle zdůvodnění například v tom, jak se určují stavby, zařízení a prostředky, které do kritické infrastruktury patří. Existují jiné postupy pro prvky patřící státu a pro ty, které státní nejsou. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.