Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
Novela má rovněž posunout termín zápisu do první třídy základní školy z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Spoluautor předlohy Pavel Klíma (TOP 09) v návaznosti na to prosadil i změnu termínu zápisu do mateřských škol, a to z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Odklad, který se podle Klímy týká ročně 20 tisíc dětí, by do budoucna mohl být nově přípustný jen v odůvodněných případech. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
„Vžilo se mezi rodiči i učiteli mínění, že když dítěti dáme odklad, tak mu prodloužíme dětství – a to je potřeba změnit, protože se ukazuje, že odklady zpravidla brzdí akceleraci vývoje malého dítěte,“ uvedla jedna z předkladatelek návrhu a členka sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Renáta Zajíčková (ODS) s tím, že nová opatření směřují nejen do mateřských, ale také do základních škol. „Jde o komplexní návrh, který by měl celé prostředí ozdravit,“ dodala s tím, že odklady rovněž způsobují miliardové výdaje, které jsou zbytečné.
Poslankyně opozičního hnutí ANO a členka sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jana Berkovcová, která byla rovněž jednou z předkladatelek, upozornila, že jde pouze o eliminaci odkladů, nikoliv o jejich zrušení. „Do této doby bylo získávání odkladů nadužíváno a ani psychologické poradny neměly jednotnou metodiku, jak diagnostikovat školní zralost a nezralost a každá poradna si s tím poradila po svém,“ podotkla s tím, že diagnostika bude vycházet od odborného lékaře a poradenského zařízení.
Změnu podle ní doprovází celá řada opatření. „Nebude se známkovat, nebude tlak na výkon, nebude možné v 1. třídě propadnout, bude tam asistent pedagoga,“ vyjmenovala.
Prezident Asociace ředitelů: Stav byl neudržitelný
Prezident Asociace ředitelů ZŠ ČR Luboš Zajíc řekl, že dosavadní stav s odklady školní docházky byl neudržitelný. „Pokud šlo o čtvrtinu dětí, někde dokonce třetinu, tak je to samozřejmě nepřijatelné. Otázkou je, do jaké míry ty restrikce, které jsou nastavené, jsou nutné v plném rozsahu,“ uvedl s tím, že o některých věcech by se mělo diskutovat i po schválení, například o přípravných třídách.
Podotkl, že důvodů k odkladům je celá řada. Někdy jsou podle něj vážné, například když má dítě zdravotní důvody, ale také to, že dítě je nezralé pro školní docházku. „To je někdy diskutabilní, ale pak je tu celá řada důvodů, které jsou jiného charakteru, ale nemají souvislost se stavem dítěte, například to, že rodiče kalkulují s tím, že v příštím roce tam bude paní učitelka, kterou by si přáli, nebo mají pocit, že když dítě nastoupí do školy o rok později, tak bude mít náskok oproti svým vrstevníkům například při přijímačkách na víceletá gymnázia a podobně.“
Zmínil, že Česká školní inspekce dělala studii, zda děti, které mají odklad, jsou na tom lépe než ostatní. „Nepotvrdilo se to, naopak u některých dětí to spíš vede k tomu, že jejich dynamický vývoj, který mají ve věku mateřské školy, se tak zbrzdil a spíše to má negativní dopady.“
Také podle analytika PAQ Research Václava Korbela je Česko s odklady v Evropě unikátem a jejich omezení je krok dobrým směrem. „I Slovensko, které začalo na podobné pozici jako my, má dvakrát až třikrát méně odkladů,“ míní. Dodal, že v Česku je to způsobeno nejednotností poraden, ale také tím, že někteří rodiče se snaží například o to, aby jejich dítě nebylo nejmladší ve třídě.
Obavy rodičů jsou podle něj oprávněné, ale neměly by být nutně důvodem pro odklad. „Pokud je dítě dobře podpořeno v první třídě nebo diagnostikováno ve školce, je ve školce speciální pedagog, v první třídě asistent pedagoga a jsou implementovány všechny podpůrné nástroje, o kterých mluví novela zákona, tak by to mělo pomoci dětem efektivně a dobře přejít mezi mateřskou a základní školou,“ dodal Korbel s tím, že samozřejmě nelze zaručit, že všem dětem se přechod povede dobře. „A to je největší riziko navrhovaného zákona,“ dodal.
Postupné zavádění změn
Jednou z nezbytných podmínek pro bezproblémový přechod dětí z mateřské do základní školy je poskytnutí informací o dítěti ze školky pro školu, což je součástí návrhu. Změny v posuzování odkladů by měly podle návrhu začít platit od září 2025, zavádět by se měly postupně během tří let podle data narození dětí. Jedním z důvodů postupného zavádění je kapacita základních škol, aby jejich první třídy nebyly přeplněny dětmi s odkladem a aby se učitelé na změnu mohli dostatečně připravit.
U zápisu v roce 2027 by tomu tak mělo být u dětí narozených nejdříve 1. července 2021, vyplývá z pozměňovacího návrhu. Známkování žáků prvních dvou tříd by podle novely mělo být nahrazeno slovním hodnocením od září 2027 pro první třídu, o rok později pro druhou třídu.
Změna by měla podle Klímy pomoci tomu, aby se děti neučily kvůli známkám, ale kvůli znalostem a dovednostem. Zároveň má podle Berkovcové oslabit obavy rodičů ze školního neúspěchu jejich ratolestí, což patří k hlavním důvodům odkladů školní docházky.
Podle Zajíce je důležité, aby se i školy na legislativní úpravu mohly dostatečně připravit. „Ono se to řekne poměrně snadno, že se nebude známkovat, ale znamená to změnu celého systému výuky a pedagogové na to musí být připraveni, stejně tak rodiče, kteří musí výrazně spolupracovat. Musí být připravena poradenská pracoviště,“ podotkl s tím, že je rovněž otázkou, jestli budou školy schopné personálně zajistit, aby ve třídách nad 15 dětí, jak požaduje novela, byli kvalitní asistenti pedagogů.
„Známkování je proces, který je u nás zažitý velice dlouho a i rodičovská veřejnost je na to u nás zvyklá. (...) Musíme se to hlavně pořádně naučit. Nekvalitní slovní hodnocení může být horší než hodnocení klasifikační,“ dodal Zajíc s tím, že to nebude jednoduché.
„Pokud je slovní hodnocení podané dobře, tak je efektivnější (než známka) jak pro dítě, tak pro rodiče, protože se prostě napíše, co to znamená. Například v jakých oblastech zaznamenalo dítě pokrok, kde naopak má rezervy. A dá se pro dítě formulovat velmi motivačně,“ míní analytik Korbel s tím, že u známek víme zejména z vyšších ročníků, že žáci dostanou dvojku či trojku a nejsou si jistí proč.
„Někdy jim to učitel ani nevysvětlí – je to jen nástroj. I slovní hodnocení může fungovat formálně a je potřeba, aby se s tím učitelé naučili pracovat. Zároveň s tím už spousta škol pracuje, takže věřím, že to nebude tak velký přechod,“ dodal Korbel.
První třídu by neměli žáci opakovat
První třídu by podle novely neměli žáci opakovat, postoupit do druhého ročníku by měli bez ohledu na prospěch. Ředitel by pouze výjimečně mohl opakování povolit na žádost rodičů, potřeba by mělo být opět doporučení lékaře či klinického psychologa a poradny. Tato úprava by měla podle novely platit od září 2026. Přípravné třídy by měly být zrušeny od roku 2029.
Dětský psycholog Václav Mertin zmínil, že přechod z mateřské školy na základní je mezi dětmi rozdílný. „Některé děti to ani nepoznají a pro jiné je to trauma, které nekončí první třídou, ale přetrvává více let během docházky do školy, takže jsou v tom velké rozdíly,“ dodal.
Mertin zmínil, že dnes už je někde mateřská škola velmi úzce propojená se školou základní, kde se učitelky navzájem znají a vědí o dětech, takže „ten přechod je hladký pro naprostou většinu dětí. Ale nezapomínejme, že děti se vyvíjejí různým způsobem“. Podle analytika Korbela je potřeba, aby se během tří let, kdy bude platnost novely nabíhat, pečlivě vyhodnocovalo, jak se školám i žákům daří a jestli se daří shánět i dostatek asistentů, kteří jsou kvalitní.
Sněmovna jen těsným poměrem hlasování nepodpořila návrh opoziční SPD, podle něhož by pedagogičtí pracovníci měli ze zákona právo na „využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně-pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti“. Tuto úpravu, která podle SPD vychází z mezinárodní Charty učitelů UNESCO a pedagogická veřejnost ji podporuje, podpořilo vedle SPD také opoziční ANO a většina Pirátů.
Sněmovna také v pátek znovu nedokončila schvalování převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, které chtěla uspíšit vládní koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
Předsedkyně jeho poslanců Alena Schillerová ale poukázala na to, že příslušná novela je na programu mimořádné schůze dolní parlamentní komory, která má pokračovat až 7. května, což ve čtvrtek potvrdil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Vzala si kvůli tomu přestávku na jednání své frakce až do konce termínu pro schvalování zákonů. Sněmovna s ohledem na to svou dubnovou schůzi ukončila.
Další novely
Sněmovna měla na programu i další novely. Schválila například novelu, podle níž bude vláda zřejmě moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu.
Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Pro pozměňovací návrh hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož 16 přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu. Stejně vypadalo i hlasování o zákonu jako o celku.
Sněmovna také schválila v rámci novely o předávání informací v EU snadnější přístup policie do rejstříku trestů. Doplnění novely prosadila čtveřice vládních poslanců kolem Petra Letochy (STAN). Podle nich by policie měla mít přístup do rejstříku trestů a evidence přestupků, které vede ministerstvo spravedlnosti, a to ve stejném režimu, jaký využívají vojenská policie a celní správa.
Sněmovna rovněž přijala nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Má modernizovat a zlepšit kontrolu veřejných peněz a majetku. Předloha má nahradit dosavadní zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, který už podle vlády nezohledňuje vývoj veřejné správy od vstupu Česka do EU.
Poslanci rovněž přijali novelu související se zákonem o volebních kampaních. Koalice politických stran či hnutí patrně budou dostávat podle svého výsledku ve sněmovních volbách vyšší stálý státní příspěvek na činnost. Schválili také novou předlohu o kybernetické bezpečnosti. Některé navrhované pravomoci Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) v něm přenesli podle doporučení výborů na vládu.
Sněmovna také rozhodla, že zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Z vládního návrhu zákona o volebních kampaních sporné ustanovení vyškrtla.
