Martin Šnajdr

Vznikající vláda chce opětovně zvýšit slevy na jízdném pro studenty a seniory na 75 procent. Od nového roku to ale nestihne. Co dál, tak řeší i kraje, které se rozhodly vyšší slevu hradit ze svého na místních linkách. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka by mělo osm krajů proplácet část jízdenek v této výši až do zavedení celostátní slevy, která bude stejně vysoká. Důležitý bude také postoj nového ministra dopravy, kterého má nominovat SPD.

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů budou od pondělí do pátku jednat o jednotlivých kapitolách programového prohlášení připravované vlády. Předseda ANO Andrej Babiš se účastnit nebude, protože si bere dovolenou, oznámil na Facebooku. Rozhovory tak za ANO povedou místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová. Debatu v pondělí začnou o resortech financí, průmyslu a obrany.

Koalice SPOLU, která má nejvíce zástupců v dosluhující vládě, by se po volbách mohla znovu rozdělit na jednotlivé strany, což naznačují někteří členové. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nejdřív potřeba výsledky vyhodnotit. Další fungování koalice ovšem politici řeší už od sečtení hlasů.

Většina stran a hnutí, které mají podle dat Kantar CZ reálnou šanci vstoupit do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), souhlasí s tím, aby Česko bylo nadále členem Evropské unie. Pro vystoupení se vyslovila jen hnutí SPD a Stačilo! A obdobné to je i u Severoatlantické aliance. Že by NATO nemělo garantovat bezpečnost Česka, si myslí jen SPD a Stačilo! Ostatní naopak v členství vidí záruku pro efektivní obranu. Momentálně třeba před ruskou agresí.

Většina stran a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, tedy ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo! a Motoristé, nesouhlasí s automatickým zdražováním dálniční známky. Teď její cena roste podle inflace a délky sítě – to ale akceptují jen koalice SPOLU a hnutí STAN. Většina subjektů si také myslí, že je vhodné zvýšit maximální povolenou rychlost až na 150 kilometrů za hodinu. Momentálně se takový krok připravuje na vybraných úsecích. Proti jsou ANO, SPD a Stačilo!. Moderních dopravních staveb ale musí rychle přibývat – v tom jsou politici zajedno.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Zavedení nového přísnějšího bodového systému, který platí od ledna minulého roku, přineslo méně přestupků i trestných činů. Zároveň ale mírně přibylo vybodovaných řidičů. Vyplývá to z analýzy ministerstva dopravy, kterou má ČT k dispozici. Politici se shodují na další úpravě, která by mohla zavést povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost.

Většina současných poslanců by byla pro zavedení takzvaného klouzavého mandátu – aby ministr po dobu své funkce přenechal poslanecký mandát náhradníkovi. Zastánci úpravy tím chtějí zamezit kumulování funkcí. Příslušný návrh byl v připomínkovém řízení, nakonec se ale nedostal ani na jednání vlády.

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.

Žádat o dávky na pobočkách pošty bude zřejmě možné na více místech. Už teď jich existují stovky. Rozhodnout o rozšíření systému má ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim, kdy začne fungovat takzvaná superdávka, která spojí několik podpor do jedné. Resort pak vyhodnotí, kolik lidí si žádá on-line a kolik na pobočkách Úřadu práce nebo České pošty. Opozice je však k samotnému zavedení superdávky skeptická, podle jejích zástupců totiž stále není připravená v digitální podobě.

Stát na slevy na jízdném pro studenty a seniory za první polovinu letošního roku zaplatil více než dvě miliardy korun. České televizi to sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stát vybraným skupinám cestujících přispívá padesát procent ceny jízdného. Část krajů k této slevě teď od července přidala ještě svou.

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.

Po zrušení takzvané karenční doby přibylo lidí na nemocenské, většina politiků ji ale obnovovat nechce. Už šest let zase zaměstnanci dostávají náhradu mzdy i za první tři dny choroby. Statistiky ale zpočátku ovlivňovala covidová pandemie.

Česko za přibližně tři měsíce čekají volby. Agentury zveřejňují předvolební průzkumy i volební modely. S každým hlasováním se mění grafika, ovšem postupy, jak průzkumy vznikají, už tolik ne. Redakce ČT porovnala data z průzkumů, které agentury zpracovaly přibližně tři až čtyři měsíce před volbami, s reálnými volebními výsledky. A to z minulých tří sněmovních voleb.

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.

Novou ministryní spravedlnosti se podle návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) stane poslankyně a místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Prezident Petr Pavel se s ní setká v pondělí a následně ji případně v úterý jmenuje. Dosavadní ministr Pavel Blažek (ODS) v pátek oznámil, že rezignuje kvůli spornému daru bitcoinů, který státu vynesl miliardu korun. Blažek také nebude kandidovat v podzimních volbách do sněmovny.

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.

Premiér Petr Fiala má kandidáta na post ministra spravedlnosti, jméno případného nástupce předseda vlády neuvedl. S dalším postupem po rezignaci Pavla Blažka chce seznámit veřejnost počátkem příštího týdne. „V kuloárech se mluví o jediném jméně, a to o Evě Decroix (všichni ODS), což je loni zvolená místopředsedkyně strany,“ informoval redaktor ČT Martin Šnajdr. Decroix odmítla spekulace komentovat.

Brněnský soud v úterý předběžným opatřením zablokoval středeční finální podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech. Učinil tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vláda rozhodnutí soudu bere na vědomí. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) však bude mít odklad ekonomické dopady. Ve hře je prý podání kasační stížnosti. Podle analytiků může škoda za zpoždění dosáhnout stovek milionů korun.