Martin Šnajdr

Zatímco řidiči aut se spalovacími motory za dálniční známku platit musí, vlastnící elektromobilů ne. Vláda chce ale pravidla pro oba typy vozidel srovnat. Ministerstva financí a průmyslu a dopravy však varují, že Česko za takový krok může být potrestáno, protože čerpá evropské dotace na podporu elektromobility. Změnu zatím kabinet plánuje od nového roku, kdy se má zrušit i zvyšování ceny dálničních známek. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) však připustil, že v případě pochybností Evropské komise by se krok mohl zpozdit.

Zatím není možné říct, zda Severoatlantická aliance český způsob financování obrany v letošním roce uzná jako splnění závazku dvou procent HDP, je potřeba počkat na oficiální výpočet, sdělil v rozhovoru pro ČT ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Člen sněmovních výborů pro bezpečnost a pro obranu Pavel Žáček (ODS) v 90' ČT24 přístup kritizoval, neplnění je podle něj zřejmé už nyní. Podobně se vyjádřil jeho kolega z výboru pro bezpečnost Samuel Volpe (Piráti), podle něhož koalice šetří na obraně v nejhorší možnou dobu.

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.

Poslanci zrychleně v prvním čtení schválili návrh na odložení vyplácení superdávky dosavadním příjemcům sociálních podpor o čtvrt roku. Změní se zřejmě také částky životního minima od července místo od května. Sněmovna podpořila v úvodním kole i návrh koalice a ODS na změny pravidel svého jednání s cílem snížit možnost obstrukcí. Opozice ani posedmé neprosadila projednání návrhu na odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela sněmovny.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.

Tento týden začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které mají trvat do poloviny února. Konkrétní termín si ale stanovují školy samy, většinou to bývají dva dny. Kromě posunutí termínu zápisu se letos také zpřísňují pravidla pro udělení odkladu povinné školní docházky. K zápisům by mohlo letos přijít kolem 140 500 dětí, vyplývá z odhadu ministerstva školství. Bylo by to méně než loni.

V pondělí skončili ve funkcích po téměř čtyřech letech jak nyní už expremiér Petr Fiala (ODS), tak i členové jeho vlády. Pro řadu z nich tím ale jejich působení v politice nekončí, často setrvají v Poslanecké sněmovně. Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si rozmyslí svou budoucnost během pár týdnů volna.

Vznikající vláda chce opětovně zvýšit slevy na jízdném pro studenty a seniory na 75 procent. Od nového roku to ale nestihne. Co dál, tak řeší i kraje, které se rozhodly vyšší slevu hradit ze svého na místních linkách. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka by mělo osm krajů proplácet část jízdenek v této výši až do zavedení celostátní slevy, která bude stejně vysoká. Důležitý bude také postoj nového ministra dopravy, kterého má nominovat SPD.

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.

Nově zvolení poslanci se poprvé po říjnových volbách sešli na ustavující schůzi. Sněmovna tím ve 14:00 obnovila činnost. Zákonodárci na schůzi složili ústavou předepsaný poslanecký slib a oficiálně se tak ujali mandátu. Dolní komora v pondělí také zřídila mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování. Poslanci se sejdou v 9:00.

Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů budou od pondělí do pátku jednat o jednotlivých kapitolách programového prohlášení připravované vlády. Předseda ANO Andrej Babiš se účastnit nebude, protože si bere dovolenou, oznámil na Facebooku. Rozhovory tak za ANO povedou místopředsedové hnutí Karel Havlíček a Alena Schillerová. Debatu v pondělí začnou o resortech financí, průmyslu a obrany.

Koalice SPOLU, která má nejvíce zástupců v dosluhující vládě, by se po volbách mohla znovu rozdělit na jednotlivé strany, což naznačují někteří členové. Podle končícího premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nejdřív potřeba výsledky vyhodnotit. Další fungování koalice ovšem politici řeší už od sečtení hlasů.

Většina stran a hnutí, které mají podle dat Kantar CZ reálnou šanci vstoupit do sněmovny (ANO, SPOLU, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé), souhlasí s tím, aby Česko bylo nadále členem Evropské unie. Pro vystoupení se vyslovila jen hnutí SPD a Stačilo! A obdobné to je i u Severoatlantické aliance. Že by NATO nemělo garantovat bezpečnost Česka, si myslí jen SPD a Stačilo! Ostatní naopak v členství vidí záruku pro efektivní obranu. Momentálně třeba před ruskou agresí.

Většina stran a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci vstoupit do sněmovny, tedy ANO, SPOLU, STAN, Piráti, SPD, Stačilo! a Motoristé, nesouhlasí s automatickým zdražováním dálniční známky. Teď její cena roste podle inflace a délky sítě – to ale akceptují jen koalice SPOLU a hnutí STAN. Většina subjektů si také myslí, že je vhodné zvýšit maximální povolenou rychlost až na 150 kilometrů za hodinu. Momentálně se takový krok připravuje na vybraných úsecích. Proti jsou ANO, SPD a Stačilo!. Moderních dopravních staveb ale musí rychle přibývat – v tom jsou politici zajedno.

Do výdajů na obranu stát příští rok započítá také tři desítky dopravních staveb. Mezi nimi třeba úseky Pražského okruhu nebo dálnice D11. Vyplývá to ze seznamu ministerstva vedeného Martinem Kupkou (ODS). Pro obrannou kapitolu počítá rozpočet s výdaji převyšujícími dvě procenta HDP. Část peněz ale má jít i mimo tento resort, nejvíc právě přes dopravu.

Poslanci se připravují na poprázdninovou schůzi dolní komory. Organizační výbor naplánuje jednání končící Poslanecké sněmovny na druhý zářijový týden. Poslanci mají projednat hlavně zákony vrácené Senátem – například novelu o civilním letectví nebo doprovodnou úpravu k jednotnému měsíčnímu hlášení.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Zavedení nového přísnějšího bodového systému, který platí od ledna minulého roku, přineslo méně přestupků i trestných činů. Zároveň ale mírně přibylo vybodovaných řidičů. Vyplývá to z analýzy ministerstva dopravy, kterou má ČT k dispozici. Politici se shodují na další úpravě, která by mohla zavést povinnost dodržovat bezpečnou vzdálenost.