Renáta Zajíčková

Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Dolní komora doplnila vládní předlohu o sporné úpravy o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace i o nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo hrozit v základní sazbě až pětileté vězení. Novelu dostane k posouzení Senát.

Tým expertů, politiků a zástupců resortů připravuje návrh opatření ke zmírnění pití alkoholu. Obsahovat by mohl omezení dostupnosti alkoholických nápojů, prodávat by se mohly například jen v určitých prodejnách či v daném čase. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil chce materiál předložit k připomínkám na začátku podzimu.

Poslanci se sešli z podnětu opozičního ANO na jednání o údajných korupčních případech koaličních stran. Zákonodárci ANO se chtěli opět zabývat zejména Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ), v níž měl v minulosti uložené peníze i premiér a předseda ODS Petr Fiala. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v úvodním vystoupení prohlásil, že vládní strany kryjí korupci a klientelismus. Na vystoupení zareagoval Fiala, podle nějž Babiš nedokáže unést reakci sněmovny na jeho praktiky. Poslanci odpoledne po více než čtyřhodinové debatě podle očekávání program mimořádné schůze neschválili.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

Dětské skupiny do dvanácti dětí budou pravděpodobně muset několik měsíců splňovat přísnější hygienická pravidla než školy. Důvodem je nová hygienická vyhláška pro školská zařízení, kterým pravidla zmírňuje. Platit má nejspíš už tento podzim. Malé dětské skupiny se řídí vlastní vyhláškou. Podle Asociace provozovatelů dětských skupin se na její novelizaci zapomnělo.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.

Návrhy rozpočtových úspor, o kterých aktuálně jednají vládní strany, se týkají také školství. Koalice mimo jiné zvažuje, jestli neušetřit peníze zrušením devátých tříd základních škol. Místo toho by mohlo vzniknout několik povinných ročníků na středních školách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné jednat o širší koncepci vzdělávacího systému. Politici nyní debatují také o možnostech zvýšení týdenního počtu hodin takzvané přímé pedagogické činnosti, tedy doby, po kterou kantor přímo vyučuje.

Ministerstvo zdravotnictví pracuje na úpravách hygienických norem pro školy. Současná pravidla podle obcí komplikují hledání nových prostor pro žáky, kterých kvůli silným ročníkům přibývá. Některé školy už jsou na hraně svých kapacit, k výuce užívají i místnosti, které předtím sloužily k jiným účelům.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

Úspěchem dosavadních starostů skončily komunální volby v mnoha pražských čtvrtích. Výrazného vítězství dosáhli Jan Čižinský s Prahou 7 sobě v sedmé městské části, Alexandra Udženija (ODS) s kandidátkou Společně pro Prahu 2 nebo David Vodrážka v čele kandidátky občanských demokratů v Praze 13. Dalším starostům ale voliči nejspíše zavřeli cestu k dalšímu období v čele radnice. Ohrožena je pozice starostů za Piráty v Praze 11 i 12. V Praze 1 zvítězila stejně jako před čtyřmi lety Praha 1 sobě v čele s bratrem holešovického starosty Pavlem Čižinským. Situace v historickém centru metropole bude však složitá, zastupitelstvo je rozdrobené.

Novou starostkou Prahy 5 je dosavadní první místostarostka Renáta Zajíčková (za ODS), která nahradila odvolaného Piráta Daniela Mazura. Podpořili ji zastupitelé ODS, ANO, TOP 09, STAN a SNOP 5, kteří vytvořili novou koalici. S Mazurem skončil i zbytek rady. Zastupitelé proto zvolili radní a místostarosty; většina z nich působila i v dosavadní radě.