Při plánování změn ve školství je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nutné zohledňovat nejen poptávku zaměstnavatelů a trhu práce, ale také zájmy školáků a jejich rodičů, jak řekl na konferenci Reforma vzdělávacího systému České republiky. Bek krátce po svém nástupu do funkce sdělil, že chce jednat o zrušení devátých tříd a prodloužení povinné školní docházky o dva středoškolské roky.
„Musíme najít podobu vzdělávacího systému, která nalezne rovnováhu mezi zájmy klíčových skupin. Mezi dětmi, rodiči, zaměstnavateli, a také mezi zájmy společnosti jako celku. Velkou chybou českého vzdělávacího systému je, že dostatečně nefunguje jako sociální výtah. Do vyšších pater nevtahuje děti, které nemají příznivé rodinné zázemí,“ prohlásil Bek.
Podle ministra je tak nutné opustit představu, že potřeby trhu práce jsou jediným faktorem, který by měl determinovat podobu struktury středního školství. „Myslím si, že nás čeká debata o tom, jak vyvážit zájmy, jak je dobře vyjadřovat, měřit, zjišťovat,“ sdělil.
Vzdělávání by se podle Beka mělo rovněž reformovat jako celek. Podle něj nelze úspěšně reformovat základní školství bez ohledu na to, jak bude vypadat střední školství a střední školství bez provázanosti na vysoké školství. Ministr rovněž uvedl, že změny ve vzdělávání se ale musí ohlížet na ekonomickou realitu státu. Doplnil, že podle něj je ale potřeba do školství a vzdělávání investovat i v ekonomicky náročných dobách.
Zrušení devátých tříd
Co se zrušení devátých tříd týče, ty by spolu s prodloužením povinné školní docházky chtěla prosadit poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Proti návrhu ODS se však už dříve vyslovili lidovci. Ministr Bek na konferenci podotkl, že zatím není rozhodnuto, zda by povinná školní docházka měla mít podobu osm let na základní a dva roky na střední škole, jak navrhuje Zajíčková, nebo jinou formu.
„Je potřeba, abychom o těchto tématech nalézali shodu také mimo vládní koalici, protože je jasné, že změny vzdělávacího systému, pokud je teď nastartujeme, budou implementovány v období nejméně deseti let,“ poznamenal ministr.
Nutnost podpory v odborné komunitě
Aby byla reforma vzdělávání úspěšná, je podle Beka zásadní, aby změny měly „přiměřenou míru podpory v odborné komunitě“. Proti zrušení devátých tříd se dříve vyjádřily mnohé školské asociace a organizace. Patří k nim například Unie školských asociací ČR CZESHA nebo spolek Učitelská platforma, řekli jejich zástupci Jiří Zajíček a Petra Mazancová již dříve.
Pro školy nyní Národní pedagogický institut (NPI) připravuje nové vzdělávací plány, které zatím počítají se zachováním devítiletého vzdělávání na základních školách, řekl za institut Kamil Ubr. Ředitel NPI Ivo Jupa sdělil, že možné zkrácení základní školy z devíti na osm let neohrožuje dosavadní práce na úpravách vzdělávacích plánů a není kvůli tomu zatím nutné ani měnit harmonogram revize učiva. První školy by podle schváleného harmonogramu mohly přizpůsobit výuku novým vzdělávacím plánům od září 2024.
Bek v pondělí řekl, že zástupci ministerstva se nyní seznamují s prvními výstupy, které pracovníci při NPI připravili a úřadu předložili na konci května. O dalším postupu se chce ministr rozhodnout do konce června. „Předpokládám, že během léta dojde k určitým úpravám organizačního zajištění procesu (revize). Dosavadní debata byla velmi široká a dosavadní pokrok z mého pohledu není dostatečný. Musíme postupovat dopředu trochu cílevědoměji,“ avizoval.
Nyní je školní vzdělávání i s posledním ročníkem školky povinné deset let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Povinný devátý ročník byl v Česku zavedený v roce 1995, roční předškolní vzdělávání je povinné od roku 2017.
