Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.
Předseda vlády na čtvrteční tiskové konferenci zopakoval potřebu krátkodobých i dlouhodobých řešení problému. Tím krátkodobým pro příští školní rok je podle něj plné využívání maximální kapacity tříd, v nejžádanějších oborech by se pak mohly otevřít třídy nové – pokud to kapacita dovolí.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) odpoledne sdělila, že zákon umožňuje navýšení kapacit ve třídách už nyní a jednotlivé školy k tomu přistoupily, v Praze podle ní víc než ve středních Čechách. „Máme celou dobu následující opatření – automaticky se naplňuje na třicet žáků ve třídě. Ředitelé podle svého uvážení mohou na 32. Co je nad 32 (tedy 33 a 34), schvaluje rada kraje. Dnes (ve čtvrtek) ráno jsme dvě takové žádosti na radě kraje schvalovali,“ dodala Pecková.
Pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) řekl, že školský odbor magistrátu konzultuje se středními školami zvyšování kapacity tříd na maximálních 34 žáků a tam, kde je to možné, o něj školy žádají.
Podle platných vyhlášek o vzdělávání smí být v Česku ve třídě střední školy třicet žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Elektronizace přijímacího řízení
V dalších letech má pomoci elektronizace přijímacího řízení, propojení informačních systémů a diskuse mezi státem a kraji o tom, jak přistupovat k rozvíjení oborové nabídky. „Také musíme diskutovat o tom, jak vypadá oborová soustava v Česku a nabídka v jednotlivých regionech,“ nastínil Fiala. Účastníci jednání se podle premiéra shodli, že zástupci krajů se budou pravidelně setkávat s ministerskými úředníky.
Bek také slíbil rychlou práci na digitalizaci. I v případě, že by se do příštího roku podařila, změna v příštím roce by podle něj „nebyla úplnou revolucí“, konala by se totiž dvě kola přijímacího řízení, ale odpadla by lístečková forma zápisů. „Radikálně by se zkrátila ta doba nejistoty, zkrátila by se na hodiny, dny,“ uvedl ministr na tiskové konferenci.
Bek: Jasněji bude v září
Bek už před čtvrtečním jednáním řekl, že to, zda bude mít přijímací řízení na střední školy příští rok digitální podobu, bude jasnější v září. Nechce riskovat spuštění digitalizace v nedostatečně připraveném systému. Uvedl také, že změny musí projít legislativním procesem, výběrovým řízením a procesem zátěžových zkoušek. „Lze čekat, že v září, v říjnu budu s to říci závazněji, jestli se nám podaří už do roka ten systém změnit,“ uvedl následně na tiskové konferenci.
Ministra školství čeká kvůli přijímacím zkouškám ještě cesta na Hrad. Prezident chce slyšet například to, jak se co nejdříve zvýší kapacity škol. „A souběžně s tím musí běžet dlouhodobé řešení založené na poučení z toho, kde se staly chyby,“ uvedl Pavel.
Bek několikrát zdůraznil, že za strukturu oborů na středních školách jsou zodpovědné regiony. „Stát je v této situaci v roli toho, kdo má finální dohled, ale všechny nástroje jsou na straně krajů a Prahy,“ uvedl. Zároveň přiznal, že podoba přijímacího řízení je selháním na straně státu.
Hejtmanka Pecková řekla, že kraj se snaží upravit oborovou strukturu škol a rozšířit kapacity všeobecného vzdělávání tam, kde chybí. I v regionu jsou podle ní v počtu gymnaziálních míst velké rozdíly. Pomoci by mohla podle Peckové digitalizace přijímacího řízení. Poznamenala, že podle střednědobého plánu pro vzdělávání na roky 2019 až 2023 měla být první digitalizovaná přijímací řízení v roce 2022, ale nestalo se tak. „Změny se musí provést do prosince, aby přijímací řízení bylo jiné, a to je strašně málo času,“ konstatovala.
Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) po čtvrtečním jednání uvedl, že kraje chtějí spolupracovat na tom, jak dosáhnout co největší spravedlnosti tak, aby procento dětí v jednotlivých regionech, které dosáhnou na gymnaziální obory, bylo srovnatelné. „Deklarovali jsme jasnou připravenost se o tomto bavit. Budeme rádi, když na tom budeme s panem ministrem spolupracovat,“ podotkl.
Kuba chce najít koncepční řešení, které bude platit pro všechny kraje. „Digitalizaci přihlášek považujeme za klíčovou věc, byli bychom velmi rádi, aby proběhla co nejdříve,“ řekl s tím, že lístková metoda přihlašování a druhá kola přijímacích řízení situaci velmi komplikují.
Jen na „první“ školu
Detailní data o naplněnosti jednotlivých škol po letošních přijímacích řízeních budou podle Fialy k dispozici za několik týdnů. Potvrdilo se podle něj ale, že situace se velmi liší v závislosti na velikosti sídel. Někde je situace závažná, některých regionů se téměř netýká. Nedigitalizovaná forma řízení přitom prodlužuje podle premiéra nejistotu žáků a rodičů. Komunikaci také ztížilo, že některé školy vypsaly druhá kola před uzavřením prvních.
Možnou podobu úprav přijímacího řízení nyní řeší pracovníci ministerstva školství a Cermatu, sdělil ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. „Nyní to vypadá, že řešením je prioritizace přihlášek. To znamená, že žák určí na přihlášce dvě školy – školu první a školu druhou. Když se dostane na tu, kterou zvolil na prvním místě, tak už nebude mít právo následné volby, že už nechce jít na první, ale radši na druhou,“ vysvětlil. Zvažovaná změna by s sebou podle něj nesla zrušení stávajících zápisových lístků a systému odvolávání vůči nepřijetí na školu. Doplnil, že podmínkou pro změnu přijímacího řízení je změna školského zákona, kde je podoba přijímání včetně nynějších lhůt uvedená.
Otázka financování
Radní pro oblast vzdělávání a sportu Středočeského kraje Milan Vácha (STAN) považuje za nutné zajistit systém financování. „Protože ten výsledek, kterého jsme dnes svědky zejména v Praze, Středočeském kraji a nejbližším okolí, je, že nám tady přibylo zhruba 380 tisíc obyvatel, pro které se nebuduje infrastruktura. Ten systém financování není nastaven na to, aby se přiměřenou měrou stavěly mateřské, základní, ale i střední školy, které právě chybí,“ řekl v rozhovoru pro ČT před čtvrtečním jednáním.
To, zda by stát mohl krajům finančně pomoci, se řešilo i na schůzi. „Jestli vláda nebo stát uvolní nějaké množství finančních prostředků právě na navyšování kapacit i těch středních škol, nejen základních,“ řekla Pecková.
Podle Beka problém není ve financích. „Je logistický. Problém je kapacita škol, tříd, pokrýt výuku lidmi pro tyto třídy,“ míní. Čeká, že kraje budou „bleskově“ předávat data o volných kapacitách. Pro případy deváťáků, kteří se na střední školy nedostali letos, neexistuje podle ministra ze stran státu jiná cesta než se vstřícně postavit ke školám, které požádají o navýšení kapacit až na 34 dětí ve třídě. Řekl to už před jednáním.
Zástupci škol: Přijetí 34 žáků by mohlo vést ke snížení kvality výuky
Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové ale školy nemusí kapacitu tříd navýšit, přestože je k tomu zřizovatel, tedy v případě středních škol kraj, vyzve. Pokud by se nyní některý z ředitelů rozhodl nabrat do jedné třídy 34 žáků, mohl by podle předsedkyně asociace a ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou přijímat žáky, kteří v prvním kole přijímacích zkoušek neuspěli a odvolali se proti rozhodnutí o nepřijetí. Předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA Zajíček doplnil, že by bylo možné i konání dalších kol přijímacích zkoušek.
Vyučování 34 studentů ve třídě by podle Schejbalové ohrožovalo kvalitu výuky. V takovém počtu podle ní nelze s dětmi pracovat individuálně či zadávat skupinové práce. Problémem pro přijetí vyššího počtu dětí mohou podle Zajíčka být i prostorové možnosti budov. Do některých tříd nelze umístit víc lavic, nesnáze by mohly vznikat i s množstvím potřebné techniky například pro výuku informatiky a jazyků.
Komplikací by mohlo být také to, pokud by se některý ze starších žáků musel přesunout do zcela naplněné nižší třídy. „Takové dítě, které na škole studuje dva nebo tři roky a pak musí ze zdravotních důvodů studium přerušit, by do nižší třídy nebylo možné zařadit a žák by musel ze školy odejít. Takových případů by pravděpodobně nebylo moc, ale mohou nastat,“ míní Zajíček.
Zástupci školských organizací se zároveň shodli na tom, že kvůli vysokému počtu uchazečů je letos potřeba přijmout vyšší počty budoucích prváků. Ředitelé škol, které k tomu mají podmínky, to podle nich také už dělají. Mnozí berou 32 dětí do třídy, přestože dříve brali dětí méně, řekli.
Dodali, že školy v těchto dnech pokračují v přijímání uchazečů, které odmítly v prvním kole přijímacího řízení a pro které nyní mají volné místo, protože úspěšnější adept ke studiu se rozhodl nastoupit na jinou školu. Problémy s přetlakem zájemců o středoškolské vzdělání jsou tak podle nich způsobeny podobou zápisu ke studiu a formou přijímacího řízení na středoškolské obory s maturitou.
Česká středoškolská unie považuje za vhodné řešení navýšení počtu tříd. Řekl to člen jejího představenstva Ondřej Kruťa. „Navýšení počtu tříd, pokud je to možno, v tomto smyslu se potřebuje komunikovat s kraji, tedy se zřizovateli středních škol. A za nás je také důležité, aby se to negativně nepromítlo do kvality výuky,“ uvedl.
„To, co my zažíváme, je extrémní stres, který už trvá vlastně skoro rok,“ poznamenala zástupkyně rodičů deváťáků Kateřina Jirová. Podle ní je současná situace jen špičkou ledovce celého problému. Upozornila, že potíže se týkají zejména rodin, které nemají tolik zdrojů nebo přístup k informacím.
Někteří rodiče školáků sepsali petici a obrátili se na ministra Beka a další politiky otevřeným dopisem. Požadují změnu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou. Chtějí digitalizaci přijímacího řízení a zrušení povinnosti pro školy přijímat studenty podle výsledků didaktických testů od státní organizace Cermat.
Silné ročníky
Ke zkouškám na maturitní středoškolské obory se letos přihlásilo rekordních 116 031 dětí. To je o čtvrtinu více než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Místy kvůli tomu navýšili počet míst, jenže ani to někde nestačilo. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých regionech enormní a mnoho žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.
Například v Praze v prvním kole zkoušek často neuspěli ani uchazeči, kteří by se se stejným počtem bodů v jiném regionu na požadovanou školu bez potíží dostali. Právě hlavní město situaci ve čtvrtek také řešilo. Opozice na jednání zastupitelstva prosadila speciální bod. „Součástí toho usnesení je digitalizace, jednání s ministerstvem školství, změna školského zákona,“ nastínil Patrik Nacher (za ANO).
Mnozí nepřijatí uchazeči měli ještě šanci se dostat na vybranou školu na odvolání, další vkládají naději do druhých kol přijímacího řízení, která školy s volnými místy postupně vyhlašují.
„V oblasti školství teď čelíme něčemu, co jsme věděli dlouho – že se teď dostávají silnější populační ročníky na rozhraní deváté třídy a střední školy. A to najednou vyvolává šok. Stejně jako třeba za čtyři roky bude možná vyvolávat šok to, že ty stejné ročníky se chtějí hlásit na vysoké školy,“ poznamenal sociolog a ředitel výzkumného ústavu STEM Martin Buchtík. Upozornil, že stejně populačně silné nebo i silnější jsou následující tři až čtyři ročníky.
