Uchazeči o studium na gymnáziích v Praze musí mít často o desítky bodů víc než jinde v Česku

Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí získat zpravidla víc bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně, vyplývá z informací na webech škol. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.

Všeobecné vzdělávání nabízí v Praze podle statistiky ministerstva školství 79 středních škol, odborné vzdělání s maturitou 105 škol. Gymnázia a všeobecná lycea tak zabírají v nabídce pražského středoškolského školství s maturitou 43 procent. V celém Česku je jich 370 a tvoří zhruba 32 procent škol zakončených maturitní zkouškou.

Například Gymnázium Nad Štolou v Praze 7 přijalo letos k čtyřletému studiu podle zveřejněných výsledků zkoušek 70 studentů z 217. Poslední přijatý získal v testech z češtiny a matematiky, které centrálně zadává a vyhodnocuje státní organizace Cermat, 82 bodů ze 100 možných.

Zájemci o studium přírodních věd na Gymnáziu Arabská v Praze 6 museli získat nejméně 88 bodů, pro studium programování 82 bodů a na humanitní vědy 81 bodů. K přijetí do prvního ročníku na Gymnáziu Opatov v Praze 11 bylo z jednotných testů potřeba alespoň 77 bodů.

V krajích stačí méně bodů

Na mnohých gymnáziích v krajích naproti tomu stačil pro přijetí často nižší počet bodů než v Praze. Například na Gymnáziu Písek uspělo 59 ze 138 zájemců, minimum k přijetí bylo 71 bodů. Na Gymnáziu Žďár nad Sázavou byli úspěšní zájemci s výsledkem od 69 bodů výše a na Gymnáziu Chomutov od 41 bodů. Uchazeči o čtyřleté studium na Gymnáziu Rakovník museli mít pro přijetí aspoň 57 bodů a na Gymnáziu Mělník 65.

Mnozí odborníci na školství vybízejí ke zrušení jednotných přijímacích zkoušek. Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy. To je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz nebo se o vzdělávání tolik nezajímají.

Svou roli hraje rovněž nutnost dojíždění na kurzy, které může být časově náročné. Nejvíce přípravných kurzů nabízí organizace a školy v Praze, obvykle jsou placené a stojí stovky až vyšší tisíce korun. Zdarma si školáci mohou procvičovat testová zadání z minulých let, která na svém webu zveřejňuje Cermat.

K přijímačkám se přihlásilo 116 tisíc dětí

Například ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký už dříve upozornil, že pro úspěšné zvládnutí zkoušek je třeba, aby děti zvládly i správné vyplňování testových formulářů, což se podle něj nejlépe naučí právě na přípravných kurzech. Šance na vzdělávání tak podle některých odborníků výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů dítěte.

K jednotným přijímacím zkouškám na maturitní obory středních škol, víceletá gymnázia a nástavby se letos podle Cermatu přihlásilo 116 031 dětí, tedy o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Žáci základních škol podali k jednotným zkouškám 212 344 přihlášek, tedy o třináct procent více než loni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 17 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

VideoPlzní hýbe spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky

V Plzni pokračuje spor o žulovou dlažbu na náměstí Republiky. Město nechalo některé původní kameny opracovat, což část obyvatel a odborné veřejnosti vidí jako znehodnocení historického materiálu. Třeba podle architekta Jana Tomana ztrácí dlažba kompletním přeformátováním historickou hodnotu. Spolku Pěstuj prostor zase scházela před zahájením projektu hlubší veřejná diskuze. Radnice naopak argumentuje mimo jiné větším pohodlím pro handicapované. „V dnešní době, kdy se tam musí pohybovat vozíčkáři či nevidomí, tak dlažba musí splňovat parametry,“ zdůraznil technický náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Podle radnice si navíc patinu dlažba zachová. Zpátky na náměstí, kde jsou nyní místo žulové dlažby bagry a další stavební technika, by se dlažba mohla vrátit do konce léta.
před 10 hhodinami

Brno má další tunel. Pod sídlištěm Kamechy a budou v něm jezdit tramvaje

Stavbaři po čtyřech měsících dokončili ražbu tunelu pro budoucí tramvajovou trať na brněnské sídliště Kamechy. Práce v tunelu budou pokračovat, dopravní podnik v dalších týdnech začne také s pokládkou kolejí. Projekt za více než dvě miliardy korun z velké části financují evropské dotace. Provoz na nové trati by měl být zahájen na konci příštího roku.
před 10 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 19 hhodinami

Záchranné stanici, kterou poničil požár, poslali lidé miliony

Přes 18 milionů korun poslali lidé záchranné stanici pro zvířata na okraji Brna, jejíž část před měsícem zničil požár. V plamenech uhynuli tři psi, ostatním zvířatům se naštěstí nic nestalo. Provozovatel stanice Zdeněk Machař nyní plánuje opravu a rozšíření areálu.
před 23 hhodinami

Psi uhynuli po procházce u vody. Vědci mají podezření na toxické sinice

Podezřelé úhyny psů po procházkách u přírodních koupališť řeší na Olomoucku i v jižních Čechách. Policie vyšetřuje případ dvou psů, kteří uhynuli po pohybu v okolí Lipenské přehrady. Vědci zároveň prověřují, zda se v Česku nerozšířil druh sinic, který by mohl být pro zvířata toxický.
8. 6. 2026
Načítání...