Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo. Tokio si předvolalo ruského velvyslance.
Putin návštěvou Kurilských ostrovů pokračuje v pracovní cestě po Sibiři a Dálném východě, napsala ruská státní agentura TASS. Po středeční návštěvě města Južno-Sachalinsk na tichomořském ostrově Sachalin, kde si prohlédl vlajkovou loď ruské tichomořské flotily, šéf Kremlu ve čtvrtek přicestoval na Iturup, kde mimo jiné navštívil závod na zpracování ryb, dodala státní agentura.
Záběry televizní stanice Vesti zachytily Putina v tmavém obleku, jak stojí v místnosti a prohlíží si dva velké tuňáky a halibuta na stole, zatímco dva místní představitelé hovoří o rybolovu a migračním chování ryb. Šéf Kremlu také ochutnal místní jikry a hovořil s obyvateli ostrova, poznamenala agentura Reuters.
Putinův krok ostře odsoudil japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi. „Severní území, včetně ostrova Iturup, jsou nedílným japonským územím, a to jak z historického hlediska, tak podle mezinárodního práva, a japonská vláda proti této návštěvě důrazně protestuje,“ napsal ministr na síti X s odkazem na japonské označení sporných ostrovů.
Motegi si podle AP vzápětí předvolal ruského velvyslance Nikolaje Nozdreva a jeho prostřednictvím Moskvě předal důrazný protest.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová podle AP uvedla, že Putinova cesta je v rozporu s japonským postojem k Severním teritoriím a je zcela nepřijatelná. Návštěvu také považuje za další ránu pro už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a někdejší ruský prezident Dmitrij Medvěděv na premiérku reagoval, že „toto žvanění nic nezmění“ a že Kurily „byly, jsou a zůstanou ruským územím a každý, kdo to nepochopí, bude čelit strašlivým důsledkům svého klamu“.
„Myslím, že to je jednoznačný vzkaz všem protivníkům Ruska, že Moskva nebude dělat žádné územní ústupky, jak vůči Japonsku, tak vůči Ukrajině, se kterou vede pátým rokem ozbrojený konflikt, že si chce ponechat části okupovaných oblastí na Ukrajině a nebude o tom nijak vyjednávat,“ komentoval Putinovu návštěvu Kuril zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Jde podle něj nejspíš také o symboliku a snahu odvést pozornost od problémů doma. Vojenskou eskalaci v Tichém oceánu ale Moskva nechystá, věří Rožánek. „Všechny své zdroje směřuje na Ukrajinu, kde se snaží dobýt celá území, která si nárokuje, a chce si samozřejmě ponechat i anektovaný Krym,“ poznamenal zpravodaj.
Ani analytik Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy neočekává, že by Putin zaútočil na Japonsko. „Spor o Kurily se vleče už od druhé světové války a nemyslím si, že by Rusko chtělo začínat válku ještě někde jinde, má plné ruce práce s ukrajinskou válkou,“ soudí Svoboda.
Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa může jít o součást kampaně před blížícími se parlamentními „volbami“ v Rusku. „Putin najednou zhruba před měsícem začal cestovat po Rusku a Kurilské ostrovy jsou v tomto ohledu velmi symbolické. Je to prostě symbol vítězství ve druhé světové válce, toho, že kam vstoupila noha ruského vojáka, tak to zůstane ruské, nehledě na vztahy s Japonskem nebo jinou zemí,“ podotkl Soukup ke kremelskému vidění.
Mírová smlouva v nedohlednu
Vzhledem k tomu, že se Tokio připojilo k USA a dalším západním zemím a uvalilo na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sankce, jsou vyhlídky na obnovení jednání o podpisu mírové smlouvy s Moskvou mizivé, podotkla Kjódó.
Neshody ohledně jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvku Habomaj, které leží nejblíže Japonsku, představují od konce druhé světové války hlavní překážku pro uzavření mírové smlouvy mezi Moskvou a Tokiem.
Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a deportovali přibližně 17 tisíc japonských obyvatel. Souostroví se tak stalo součástí tehdejšího Sovětského svazu. Japonsko si činí nárok na jeho jižní část, kterou nazývá Severním územím. Rusové naopak tvrdí, že jde o nedílnou a legitimní součást Ruské federace a že postoj Tokia zpochybňuje výsledky druhé světové války.
Vzájemné vztahy tak zůstávají chladné. Vyřešení sporu patří k prioritám japonské premiérky Takaičiové. Na Iturupu, největším ze čtyř Ruskem okupovaných ostrovů, žije sedm tisíc lidí a nachází se tam vojenská základna, kterou Rusko využívá k manévrům.
Dřív země umožňovaly bezvízový vstup. Tokio opakovaně žádá Kreml, aby bývalým obyvatelům povolil aspoň navštěvovat hroby předků. „Posledních zhruba pět let Rusko nereaguje. Navíc změnilo ústavu, což návrat území Japonsku prakticky znemožňuje nebo minimálně výrazně ztěžuje,“ uvedl analytik z Hokkaidské univerzity Ičiro Ueda. Moskva navíc v posledním roce hrozí, že rozmístí na okupovaném území nové zbraňové systémy.
Japonsko protestovalo i proti předchozím návštěvám ruských představitelů na sporných ostrovech, včetně ruského premiéra Michaila Mišustina a jeho předchůdce Medvěděva, připomíná server BBC News.
Minulý měsíc propluly čínské a ruské válečné lodě průlivem na Kurilských ostrovech během společné hlídky. Rusko také pořádá poblíž ostrovů pravidelná vojenská cvičení, což Japonsko odsuzuje.
