Mezinárodní právo

Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti poslal na třináct let do vězení česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Informovala o tom ruská agentura TASS s odvoláním na okupační úřady v takzvané Luhanské lidové republice na východě Ukrajiny. Ruská média původně uváděla, že Hoangu Tranovi hrozí až patnáct let za mřížemi. České ministerstvo zahraničí proti postupu Ruska v tomto případu zásadně protestuje.

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo třináct lidí, včetně dvou dětí. Na místě jsou desítky zraněných. S odvoláním na syrskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

K žádnému míru to cesta není, Rusko dostane to, co chtělo, a nedává za to žádné záruky, řekl k americko-ruskému plánu na ukončení ruské války na Ukrajině v pátečních Událostech, komentářích europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Senátor David Smoljak (STAN) v debatě moderované Barborou Kroužkovou uvedl, že se mu plán jeví, jako by byl vytvořený v Kremlu. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je plán „realistický“ a „nadějný z hlediska jeho přijetí a tím i naděje na ukončení válečného konfliktu na Ukrajině“.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Síť více než dvou stovek zařízení, kam Moskva umisťuje odvlečené ukrajinské děti, identifikovali výzkumníci z Yaleovy univerzity. Unesené děti jsou terčem převýchovy a indoktrinace, jejímž cílem je zničit jejich ukrajinskou identitu. Mnohé také podstupují vojenský výcvik či montují drony pro ruskou armádu. Podle Kyjeva odvleklo Rusko nejméně dvacet tisíc dětí, podle jiných údajů ale může být skutečný počet výrazně vyšší.

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Spojené státy stojí při svém spojenci z NATO a budou bránit každou píď aliančního území, řekla v pátek členům Rady bezpečnosti americká zástupkyně při OSN Dorothy Sheaová. O mimořádné zasedání Rady požádalo Polsko poté, co jeho vzdušný prostor v noci na středu narušily ruské drony. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na jednání odmítl tvrzení, že Rusko cílilo na Polsko.

Poslanci Evropského parlamentu ve čtvrtek schválili rezoluci, v níž odsuzují izraelskou humanitární blokádu Pásma Gazy, která tam podle nich způsobila hladomor. Právo Izraele na sebeobranu podle nich nemůže ospravedlnit vojenské akce, které nerozlišují mezi cíli a vedou k nesnesitelnému utrpení civilního obyvatelstva. Rezoluce odsuzuje též „barbarské zločiny“ spáchané teroristickým hnutím Hamás a žádá okamžité propuštění všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu Hamásem a jeho spojenci.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Čtvrteční masivní vzdušný útok na Kyjev označil ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou za „další teroristický čin“ Ruska. Dle něj to jasně ukazuje, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho režim jsou překážkou na cestě k míru na Ukrajině. V reakci na pokračující agresi Kremlu, a to i vůči ukrajinským civilistům, by podle Zvaryče měl „demokratický svět demonstrovat sílu a nátlak“.

Izraelská armáda ve středu provedla několik leteckých úderů na areál bývalé vojenské základny u města Kisva v těsné blízkosti Damašku, píší agentury AFP a Reuters s odkazem na dva zdroje ze syrské armády a tamní státní televizi. Izraelské drony v oblasti útočily již v úterý a zabily tam šest syrských vojáků. Židovský stát se k útokům zatím nevyjádřil.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Nové židovské osady, které by měly vzniknout na okupovaném Západním břehu Jordánu nedaleko východního Jeruzaléma, by znamenaly porušení mezinárodního práva. Izraelská vláda by měla rozhodnutí, které povoluje jejich výstavbu, zvrátit. Uvedla to ve společném prohlášení dvacítka zemí, mezi kterými jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko či Austrálie. Dokument podepsala i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Česko mezi signatáři nefiguruje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Pobaltí a Skandinávie hlásí výrazný nárůst počtu incidentů, při kterých Rusko narušovalo satelitní systémy v oblasti. Jen Estonsko vyčíslilo škody způsobené v lodní a letecké dopravě za poslední tři měsíce na více než půl milionu eur (12,3 milionu korun).

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.

Svědci obviňují syrské vládní síly z masakru v nemocnici ve městě Suvajda. Dojít k němu mělo během střetů mezi beduíny a drúzy, které vypukly v polovině července na jihu blízkovýchodní země, a do nichž se posléze vládní jednotky zapojily. BBC navštívila Národní nemocnici v Suvajdě a přinesla z místa znepokojivá svědectví. Příslušníci vládních sil dle nich měli vraždit bezbranné pacienty uvnitř zdravotnického zařízení.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxy se úroveň politické a právní kultury neustále zhoršuje. Političtí aktéři o sobě mluví jako o lhářích či zločincích. Podobnými výroky chtějí v rámci politické soutěže oslovit co největší část společnosti, otázkou ale je, co bude potom, uvažoval Baxa v Otázkách Václava Moravce. Ostré výroky vůči konkrétním projevům pravomocí demokratických institucí jsou podle něj velmi nebezpečné a mohou se „škaredě vrátit“.