Mezinárodní právo

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Americký prezident Donald Trump na společné tiskové konferenci s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy chtějí převzít Pásmo Gazy poté, co bude místní palestinské obyvatelstvo přesídleno jinam. Experti v této souvislosti mimo jiné upozorňují, že nucené přesuny civilistů jsou v rozporu s mezinárodním právem. Podle bývalého blízkovýchodního zpravodaje ČT Jakuba Szántó jde o návrh z říše fantazie.

Izraelská rukojmí, propuštěná ve čtvrtek v rámci dohody o příměří, strávila v zajetí Hamásu 482 dnů. Podle psychoterapeuta Daniela Štrobla u nich byla znát extrémní hrůza. Bývalý vojenský psycholog vysvětloval mentální zátěž, jakou rukojmí procházejí. Odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš (STAN) v 90' ČT24 uvedl, že zacházení s rukojmími z palestinské strany neproběhlo podle stanovených pravidel.

Ukrajinští vyšetřovatelé uvedli jméno ruského velitele, kterého podezírají, že vydal rozkaz zabíjet civilisty ve městě Buča u Kyjeva, okupovaném ruskými vojsky na počátku války proti Ukrajině. Uvedla to ukrajinská redakce britské stanice BBC.

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Cílem konfliktu na Blízkém východě by mělo být dostat strany ke stolu s výjimkou teroristické organizace Hamásu, protože ten zatím neprojevil jedinou snahu vzdát se svého způsobu vedení boje proti Izraeli. Výsledkem jednání by měla být nějaká forma státnosti pro Palestince. V rozhovoru to ČTK řekl prezident Petr Pavel. Vyjádřil se i k dění na Ukrajině, kde podle něj nebude možné dosáhnout mírového jednání bez Ruska a Číny u stolu. Čína by měla převzít větší odpovědnost za mírové uspořádání ve světě na základě pravidel, nikoli na základě toho, kdo má větší armádu, případně ekonomickou moc, míní Pavel.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Počet civilních obětí izraelské operace v Pásmu Gazy neustále roste. Po úderu v Rafahu Jeruzalém čelí kritice mezinárodního společenství. Nevinné oběti ozbrojených konfliktů mají v novodobé historii na svědomí i další země, například Spojené státy.

Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím ve východní části Rafahu a také dvou oblastí na severu Pásma Gazy, napsal deník Ha’arec. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že lídr teroristického Hamásu Jahjá Sinvár se pravděpodobně neskrývá v Rafahu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že bez operace v tomto městě nelze Hamás zcela zničit.

Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafahu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.

Ekvádorský soud rozhodl, že zatčení bývalého viceprezidenta Jorgeho Glase minulý týden bylo nezákonné. Zároveň ale uvedl, že Glas musí zůstat ve vězení kvůli svým předchozím odsouzením. Glas, který byl dvakrát odsouzen za korupci a nyní čelí novým obviněním, byl zatčen před týdnem při policejní razii na mexickém velvyslanectví v Quitu, kde od prosince pobýval.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Rusko za deset let okupace Krymu silně militarizovalo společnost a udělalo z poloostrova vojenskou základnu, prohlásila Marija Suljalina, výkonná ředitelka ukrajinské lidskoprávní organizace Centrum pro občanskou svobodu, která se zabývá dokumentováním zločinů Ruska proti dětem a ukrajinskému obyvatelstvu. Místní ale podle ní přesto čekají na návrat k Ukrajině, řekla v pořadu Události, komentáře.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

V Rusku začaly třídenní místní volby. V několika regionech mají obyvatelé podle úřadů rozhodovat o guvernérech nebo poslancích místních zákonodárných sborů. Významná nesystémová demokratická opozice se ale účastnit nesmí. Podobné pseudohlasování uspořádala Moskva také ve čtyřech okupovaných ukrajinských oblastech. Tyto „volby“ jsou nelegální, a jejich výsledky jsou proto už předem neplatné.

Zatím nelze říci, zda Ukrajinci protiofenzivu zvládnou, ale šanci mají, konstatoval v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Aktivitu ukrajinské armády přirovnal k tlaku na několik míst skleněné tabulky, která může ve slabších bodech povolit a roztříštit se. Protiofenzivu podle něj zpomaluje extrémní rozsah ruských minových polí i metodický postup Ukrajinců, kteří berou ohled na životy svých vojáků. Poměry na bojišti by kromě dodávek kazetové munice mohly změnit i střely dlouhého doletu, o které Kyjev opakovaně žádá, dodal Foltýn s tím, že základním předpokladem ukrajinského úspěchu jsou právě pokračující dodávky západních zbraní.

Spojené státy by se měly omluvit vězňům ze své základny v Guantánamu na Kubě a odškodnit je. Vyzvala k tomu irská zvláštní zpravodajka OSN pro protiteroristická opatření a lidská práva Fionnuala Ní Aoláinová, která zařízení navštívila. Zacházení s vězni na základně bylo podle ní kruté, nelidské a ponižující, napsala agentura Reuters.

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Generální tajemník OSN António Guterres je velmi znepokojen plány Izraele na stavbu mnoha dalších bytů na okupovaném Západním břehu. Výstavba osad, které označil na nelegální, je podle něj hrubým porušením mezinárodního práva. V prohlášení zveřejněném na internetu to uvedl Guterresův mluvčí Farhan Haq.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Nová koncepce zahraniční politiky České republiky by měla být hotova zhruba v polovině roku, sdělil poslancům na jednání zahraničního výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dosavadní strategie je z roku 2015. Podle šéfa diplomacie materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva. „Musíme si jednoznačně umět pojmenovat, že je třeba zadržovat vliv Ruska v Evropě,“ řekl Lipavský ČT24.