Sýrie hlásí třináct mrtvých po útoku Izraele

Při izraelském útoku v obci Bajt Džin na jihozápadě Sýrie zahynulo třináct lidí, včetně dvou dětí. Na místě jsou desítky zraněných. S odvoláním na syrskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters. Izraelská armáda podle portálu The Times of Israel oznámila, že v noci v obci podnikla razii proti islámským radikálům, při které se její vojáci dostali pod palbu.

V Bajt Džinu, který leží na úpatí hory Hermon v blízkosti izraelských hranic, armáda židovského státu zadržela dva bratry, členy islamistické militantní organizace Džamáa Islámíja. Tato dvojice podle armády v minulosti odpalovala rakety na Izrael. Když vojáci odváděli bratry z jejich domu, dostali se pod palbu, kterou opětovali. Podle armády několik ozbrojenců zahynulo.

Zranění utrpělo šest izraelských vojáků, tři z nich jsou ve vážném stavu. Podle syrských médií byl izraelský útok jeden z nejkrvavějších incidentů od svržení prezidenta Bašára Asada v roce 2024. Syrské úřady odsoudily útok jako válečný zločin.

Izraelská armáda vtrhla podle agentury AP do vesnice, kde se při pokusu zadržet místní muže setkala s odporem obyvatel. Desítky rodin musely vesnici opustit. Palba, při které utrpělo zranění šest vojáků, mířila podle armády především na vojenské vozidlo Humvee. To ozbrojenci poškodili a vojáci ho proto zanechali v obci. Později armáda leteckým úderem toto vozidlo zničila. Místní představitel vesnice Valíd Okaša podle AP uvedl, že Izrael zabil řadu civilistů. Jeden z nich měl den předtím svatbu.

Protesty proti Izraeli

Tisíce demonstrantů se sešly v Damašku, aby odsoudily páteční izraelský útok na jihozápadě země. Na protestech se objevovaly transparenty jako „Zastavte izraelskou agresi“ nebo „Jsme hrdí na vesnici Bajt Džin“. Další shromáždění se konala ve městech jako Aleppo, Hamá či Homs.

Syřané si během manifestací také připomněli výročí boje proti režimu svrženého diktátora Bašára Asada, k upomínkové akci je vyzval prozatímní prezident Ahmad Šará. Účastnící shromáždění skandovali islamistická hesla a vyjadřovali mu podporu. „Poté, co jsme porazili Bašára, porazíme i Izrael,“ řekla AFP 29letá účastnice manifestace v hlavním městě.

Konec Asadova režimu začal 27. listopadu minulého roku, kdy koalice povstalců zahájila útokem u města Idlib na severozápadě země úspěšnou ofenzivu, při níž téměř bez odporu dobyli důležitá města včetně Damašku. Asadův režim pak definitivně padl 8. prosince.

Od svržení prezidenta Bašára Asada koalicí islamistických povstalců v prosinci 2024 provedl Izrael na Sýrii stovky vzdušných úderů. Židovský stát tvrdí, že chce v zájmu vlastní bezpečnosti zabránit tomu, aby se arzenál někdejší Asadovy armády dostal do rukou nových vládců v Damašku, s nimiž nicméně zároveň zahájil bezprecedentní dialog.

Izraelská armáda po Asadově pádu také obsadila demilitarizovanou zónu, která na syrsko-izraelské hranici vznikla v roce 1974 a byla dlouhodobě spravována mírovou misí OSN. Obsadila zároveň syrské území vně této zóny. Nové syrské vedení proti útokům protestuje a považuje je za vážné porušení mezinárodního práva a Charty OSN. Izrael a Sýrie nemají oficiální diplomatické vztahy a mezi oběma zeměmi od roku 1948 technicky stále panuje válečný stav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
11:01Aktualizovánopřed 14 mminutami

Americká armáda provedla údery napříč Sýrií, cílem byl Islámský stát

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát (IS nebo ISIS). Informovala o tom agentura Reuters. Armáda nesdělila, zda byl při úderech někdo zabit.
před 36 mminutami

Do americké operace ve Venezuele se zapojilo 150 armádních strojů

Do americké akce ve Venezuele, při které byl zadržen tamní autoritář Nicolás Maduro se svou manželkou, se zapojilo 150 strojů amerického letectva, námořnictva i námořní pěchoty. Krytí pro vrtulníky operující blíže nad zemí poskytovaly neviditelné stíhačky F-22 Raptor a F-35. Podporu zajišťovaly i letouny včasného varování E-2 Hawkeye nebo bombardér B-1B Lancer. Z vrtulníků se do operace zapojily bojové verze větších strojů MH-47, bitevní vrtulníky Apache, menší MH-6M zvané Little Bird nebo Černé jestřáby v různých variantách. Vojenskými stroji zapojenými do akce se zabývala Zóna ČT24.
před 1 hhodinou

Nobelova cena za mír je nepřenosná, upozornil Norský Nobelův institut

Nobelovu cenu za mír nelze převést na jinou osobu nebo ji s ní sdílet ani ji nelze nikomu odejmout, upozornily v sobotu Norský Nobelův institut a Norský Nobelův výbor. Uvedly to v souvislosti se záměrem loni oceněné venezuelské opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové přenechat cenu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
před 3 hhodinami

Kyjev byl dočasně bez vody a tepla. Výpadky hlásí i další části Ukrajiny a Ruska

Části Ukrajiny i Ruska jsou bez elektřiny, mezi nimi byla asi hodinu také celá ukrajinská metropole. Kyjevskou elektrickou soustavu podle úřadů odstavili kvůli nutným opravám po předchozích masivních útocích. Moskva během noci a v sobotu přes den útočila na několika místech uvnitř Ukrajiny, kde zabila či zranila několik obyvatel, informují ukrajinské zdroje. Trosky z ukrajinského dronu zase způsobily požár ve skladu pohonných hmot na jihu ruské Volgogradské oblasti.
před 11 hhodinami

„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami

Syrská armáda tvrdí, že dokončila boje ve čtvrti Aleppa. Kurdové to popřeli

Syrská armáda oznámila, že v jedné ze dvou čtvrtí Aleppa dokončila to, co označila za komplexní bezpečnostní operaci. Kurdské síly, proti nimž vládní jednotky v severosyrském městě od úterý bojují, však krátce nato podle agentury Reuters obsazení čtvrti Šajch Maksúd armádou popřely. V pátek armáda obyvatele čtvrti vyzvala, aby opustili několik pozic, které následně hodlala bombardovat.
před 14 hhodinami

Nevolit je nebezpečné. Junta v Myanmaru zvyšuje tlak

V Myanmaru se v neděli koná druhá fáze parlamentních „voleb“. Ze země sužované občanskou válkou přicházejí zprávy o zastrašování obyvatel vojenskou juntou, která zavedla až trest smrti za narušování hlasování. Myanmar čelí pět let od puče hluboké humanitární krizi, kterou umocnily škrty v zahraniční pomoci. Podle expertů ale „volby“ situaci nezlepší a režim je využije k upevnění moci a dalším represím.
před 16 hhodinami
Načítání...