Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
„Bylo by to chvályhodné, pokud by tak moc zcela zjevně nešlo o nějakou vnitropolitickou PR akci spíš než něco pro Ukrajinu,“ komentovala Macinkovu návštěvu Ukrajiny Gregorová. Připustila však, že ministr zahraničí ji některými výroky pozitivně překvapil.
„Myslím si, že se snažili trochu odlišit od koaličního partnera SPD, protože jsou označováni za proruské. Ale zároveň myslím, že to, že si (Macinka) s sebou vzal Filipa Turka, znamená, že se mu snaží odpracovat pozici ministra, aby si ji tak v očích (prezidenta) Petra Pavla zasloužil,“ sdělila Gregorová, podle které však Macinkův záměr narušily některé výroky Filipa Turka.
Turek mluvil o špatné zahraniční politice supervelmocí. Zmínil i rozšiřování NATO
Turek v Kyjevě uvedl, že považuje za velkou tragédii, že na Ukrajině umírají lidé a „že někdo posílá rakety nebo drony na obyvatelstvo“. „To, že k tomu (válečnému konfliktu – pozn. red.) vedla ale špatná zahraniční politika, to je něco, na čem já trvám, a opakoval jsem to mnohokrát,“ řekl. „To, že Ukrajina přijde o nějaké území, je něco, za co jsme byli všichni nazýváni proruskými, Ukrajinci sami to samozřejmě přiznávají,“ sdělil také mimo jiné poslanec za Motoristy.
„Mě mrzí nejen to, co se tady děje, ale i jak odporně k tomu přistupovalo mnoho médií a mnoho lidí a mnoho politiků bývalé pětikoalice, kteří byli schopni každého, kdo má realistický pohled na tuto situaci, nazvat proruským,“ řekl dále.
Posléze Turek upřesnil, že měl na mysli špatnou zahraniční politiku supervelmocí, nikoli českou zahraniční politiku. „Jedním z těch argumentů je samozřejmě nějaké rozšiřování NATO a hlavním argumentem určitě je, že ty předešlé vlády měly mnoho byznysů s Ruskem a dejme tomu ten východ Ukrajiny mohli Rusové a někteří oligarchové a možná i režim určitým způsobem ekonomicky drancovat,“ uvedl dále Turek v Kyjevě. „Ten konflikt má samozřejmě mnoho důvodů. A pak to jsou samozřejmě nějaké etnické důvody,“ uzavřel.
Gregorová se pozastavila nad Turkovou tezí, že k rozpoutání války přispěla politika NATO
„Já to vnímám jako slova přímo z ruské propagandy,“ reagovala na Turkovy výroky z páteční návštěvy Ukrajiny Gregorová. Pozastavila se zejména u teze, že jedním z faktorů, který přispěl k rozpoutání ruské války na Ukrajině, byla politika NATO. „To, o čem mluví pan Turek, jsou já bych řekla až dojmologie, že to je celé nějaký globalistický plán USA, což tvrdí i Rusko,“ uvedla europoslankyně.
Podle ní je realita taková, že Rusko ohrožovalo Ukrajinu, v roce 2014 ji napadlo, NATO je dobrovolná obranná organizace a je logické, že Ukrajina do ní chtěla vstoupit.
„Já myslím, že (prezident USA) Donald Trump a jeho viceprezident (JD Vance) určitě nejsou proruští, nicméně tyto výroky zazněly právě od americké administrativy,“ reagoval na dotaz ohledně Turkových výroků Koten. „Co se týká mezinárodního práva, to v podstatě přestalo platit v roce 1999, kdy právě letouny NATO bombardovaly Svazovou republiku Jugoslávii,“ uvedl poslanec z SPD.
Politika „všech azimutů“
Koten připomněl, že návštěva Ukrajiny byla v pořadí druhou státní návštěvou ministra zahraničí Macinky. Země bránící se ruské agresi byla dle něj zvolena z několika důvodů. „Podle mého soudu také pan ministr zahraničních věcí chtěl vědět, v jakém stadiu jsou ta vyjednávání, protože mnohdy ty informace, které se dozvídáme, jsou v podstatě zprostředkované z médií,“ uvedl.
Zmínil také takzvanou protidronovou iniciativu. „Ta protidronová iniciativa, kde tedy Ukrajina má poměrně dobré know-how, by mohla pomoci České republice v tom, abychom si taky udělali takový protidronový štít, protože ten způsob vedení konfliktů je v dnešní době poněkud jiný,“ podotkl Koten.
Zdůraznil také, že stojí o zahraniční politiku „všech azimutů“. „My jsme slibovali, že budeme dělat politiku všech azimutů, samozřejmě nemůžeme vynechávat jakoukoli zemi a vždy tedy je nutné spolupracovat naprosto se všemi partnery, ať je to Ukrajina, Slovensko, Maďarsko, Německo, Rakousko a další státy,“ řekl.
Podle Gregorové však vláda není v otázkách zahraniční politiky jednotná a hlavní slovo má premiér Andrej Babiš (ANO). „Pan (předseda Poslanecké sněmovny Tomio) Okamura (SPD) řekl, že v programovém prohlášení vlády zmínka o Ukrajině jako spojenecké zemi není a on se tím bude řídit. Pan (poslanec SPD Jaroslav) Foldyna dokonce navrhuje vyhostit ukrajinského velvyslance a následně, a to je důležité, pan Babiš reaguje s tím, že Okamura jen mluví ke svým voličům a on se tím řídit nebude,“ připomněla některé výroky členů vládní koalice, které podle ní naznačují neshody.
„Pokud si to takhle rozdělíme, tak tady máme tři strany, každá říká skoro něco úplně jiného a někdy i v rámci té strany v případě Motoristů opačné věci,“ dodala.
Koten nicméně zmínil některé postoje v oblasti zahraniční politiky, které jsou dle něj sdíleny napříč vládnoucí koalicí. „Když jsme sledovali novoroční projev jak pana prezidenta, tak pana premiéra, tak pan premiér tam dával poměrně silný akcent na mír a mírová jednání. My máme také v programu mírová jednání a ukončení toho konfliktu,“ zmínil jeden z takovýchto konkrétních bodů. „Zahraniční politika bude politika všech azimutů, ale hlavně mírová politika s akcentem na to, aby mír nastal co nejdříve,“ uvedl.
Koten by chtěl konec muniční iniciativy
Koten naznačil, že jedním ze zahraničněpolitických projektů, kde byl nutný kompromis a mezi členy vlády nepanovala shoda na všech aspektech, je muniční iniciativa. „My bychom ten konflikt nejraději nesaturovali další a další municí, protože to samozřejmě odkládá mír a mírová jednání, protože dokud v podstatě potečou peníze evropských daňových poplatníků směrem do toho konfliktu, tak konflikt bude samozřejmě saturován,“ řekl poslanec s tím, že on osobně by byl nejradši, kdyby byla muniční iniciativa ukončena.
Babiš ve středu potvrdil, že muniční iniciativa bude pokračovat. Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.
Gregorová premisy, že když se na Ukrajinu budou dodávat zbraně, bude prodlužován konflikt, odmítá. Jsou podle ní chybné. „Zbraně jsou dodávány pouze Ukrajině, nikoli Rusku, tudíž Ukrajina se může bránit, proto Ukrajina jednoho dne bude schopna zasednout k jednacímu stolu, který nebude rozbombardován na třísky, právě proto, že má díky nám sílu se bránit. Kdybychom jim nedodávali nic, tak Ukrajina je komplet ruská,“ míní europoslankyně.
