Markéta Gregorová

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Evropská komise chce během prvních sto dnů předložit návrhy k dekarbonizaci průmyslu, vizi pro zemědělství i plán, jak posílit obranu. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi hovoří o nutnosti investovat stovky miliard eur. Rozhodování bloku ale může komplikovat nejistá situace v Německu a ve Francii.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi (EK) vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Většina českých europoslanců novou Komisi nepodpořila. Europoslanci ve středu schválili také unijní rozpočet na rok 2025.

Piráti si za nového předsedu strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který ve druhém kole porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Celostátní fórum pokračovalo volbou místopředsedů. V druhém kole byla zvolena Hana Hajnová, Martin Šmíd a Michal Bláha. O čtvrtém místopředsedovi rozhodnou Piráti později on-line. Těsně prošla také změna pirátských stanov, kterou nový předseda prosazoval.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) pogratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Hlava státu očekává spolupráci u globálních výzev, podle Fialy je společným cílem zajistit, aby vztahy mezi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni. Trumpovo vítězství přinese USA prosperitu a světu mír, prohlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje bezcelní styk, a ekonomickou válku Peking nakonec vyhraje, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě). Za problémy evropského automobilového průmyslu vidí zákazy a regulace ze strany Bruselu. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) naopak zdůraznila, že zavedení cel přinese automobilkám pozitiva a možný přesun Číňanů do Evropy a vznik továren bude znamenat nová pracovní místa. Evropští výrobci podle Gregorové v otázce elektromobility oproti Číně a USA zaspali.

Zástupci vládní koalice řešili v debatě Událostí, komentářů situaci kolem odchodu Pirátů z kabinetu. Shodli se na tom, že Piráty z vlády nikdo nevyhazuje. Podle místopředsedy STAN Jana Laciny neměli tak snadno utíkat z boje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že ho situace trápí i kvůli tomu, že na resortech končí i náměstci, kteří odváděli skvělou práci. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) zopakovala, že odchod není dobrovolný, ale po způsobu Bartošova odvolání to nešlo jinak. Podotkla také, že se Bartoš nechal natlačit do uspěchanosti a že měl ve vládě více „dupat“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po rezignaci vedení Pirátů řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že si nemyslí, že by byl vhodným kandidátem na předsedu strany. Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová si myslí, že vést stranu z Bruselu by v současnosti bylo nezodpovědné. Bude-li ale cítit podporu, kandidaturu zváží, řekla ČT. Pirátům krajské volby nesvědčí, neúspěch byl ale výrazně větší, než si kdo dokázal představit, sdělil k rezignaci ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Předsednictvo tak reagovalo právě na výsledky víkendových voleb.

Premiér Petr Fiala (ODS) se sejde s vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti) v úterý ráno. Proberou aktuální stav digitalizace stavebního řízení i situaci u pirátské strany po neúspěšných volbách. Fiala to oznámil na síti X. Bartoš na Facebooku uvedl, že na schůzku půjde se seznamem věcí, které musí fungovat jinak, aby vládní spolupráce dávala smysl i pirátským voličům. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) očekává, že situace u Pirátů se bude týkat i některé koaliční jednání, nechce však Bartošovi nic vzkazovat přes média.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rezignoval na post v čele strany, oznámil v neděli večer. Spolu s ním končí i celé republikové předsednictvo. Jde o reakci na špatný výsledek v krajských a senátních volbách. V sobotu již dalo předsednictvo své funkce k dispozici. Stranu povedou do výběru nového vedení, který by se měl odehrát 9. listopadu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Jednání europoslanců s premiérem Petrem Fialou (ODS) v pražské Kramářově vile se v pátek nezúčastnili zástupci opozičního ANO kvůli slovům premiéra, že jejich unijní frakce slouží zájmům Ruska. Předseda vlády na síti X napsal, že europoslancům ANO patrně účast zakázal šéf hnutí Andrej Babiš.

ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE, oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo. Podle šéfky frakce Valérie Hayerové je odchod ANO z Renew Europe „dlouho očekávaným rozvodem“.

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Do letošních voleb kandidovala z druhého místa kandidátní listiny strany Piráti. Poprvé se úspěšně o funkci europoslankyně ucházela v roce 2019. V europarlamentu byla součástí frakce Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA), místopředsedkyní Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest, členkou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE). V rámci svého působení se věnovala omezení vývozu zbraní, dezinformacím, kyberbezpečnosti a lidským právům pod útlakem autoritářů.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Bez vstupu do Evropské unie bychom byli osamoceným ostrovem a naše konkurenceschopnost by šla velmi dolů, uvedl ve speciálním vysílání pořadu Událostí, komentářů ke dvaceti letům Česka v Unii poslanec za ANO Jaroslav Bžoch. Mimo Unii bychom byli výrazně chudší, dodala poslankyně za ODS Eva Decroix. Výhody členství vidí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), zatímco europoslanec Ivan David (SPD) proti tomu argumentoval současnou stagnací Česka.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.