Markéta Gregorová

Piráti si za nového předsedu strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který ve druhém kole porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Celostátní fórum pokračovalo volbou místopředsedů. V druhém kole byla zvolena Hana Hajnová, Martin Šmíd a Michal Bláha. O čtvrtém místopředsedovi rozhodnou Piráti později on-line. Těsně prošla také změna pirátských stanov, kterou nový předseda prosazoval.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) pogratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Hlava státu očekává spolupráci u globálních výzev, podle Fialy je společným cílem zajistit, aby vztahy mezi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni. Trumpovo vítězství přinese USA prosperitu a světu mír, prohlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje bezcelní styk, a ekonomickou válku Peking nakonec vyhraje, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě). Za problémy evropského automobilového průmyslu vidí zákazy a regulace ze strany Bruselu. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) naopak zdůraznila, že zavedení cel přinese automobilkám pozitiva a možný přesun Číňanů do Evropy a vznik továren bude znamenat nová pracovní místa. Evropští výrobci podle Gregorové v otázce elektromobility oproti Číně a USA zaspali.

Zástupci vládní koalice řešili v debatě Událostí, komentářů situaci kolem odchodu Pirátů z kabinetu. Shodli se na tom, že Piráty z vlády nikdo nevyhazuje. Podle místopředsedy STAN Jana Laciny neměli tak snadno utíkat z boje. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že ho situace trápí i kvůli tomu, že na resortech končí i náměstci, kteří odváděli skvělou práci. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) zopakovala, že odchod není dobrovolný, ale po způsobu Bartošova odvolání to nešlo jinak. Podotkla také, že se Bartoš nechal natlačit do uspěchanosti a že měl ve vládě více „dupat“.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) po rezignaci vedení Pirátů řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu, že si nemyslí, že by byl vhodným kandidátem na předsedu strany. Jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová si myslí, že vést stranu z Bruselu by v současnosti bylo nezodpovědné. Bude-li ale cítit podporu, kandidaturu zváží, řekla ČT. Pirátům krajské volby nesvědčí, neúspěch byl ale výrazně větší, než si kdo dokázal představit, sdělil k rezignaci ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner. Předsednictvo tak reagovalo právě na výsledky víkendových voleb.

Premiér Petr Fiala (ODS) se sejde s vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti) v úterý ráno. Proberou aktuální stav digitalizace stavebního řízení i situaci u pirátské strany po neúspěšných volbách. Fiala to oznámil na síti X. Bartoš na Facebooku uvedl, že na schůzku půjde se seznamem věcí, které musí fungovat jinak, aby vládní spolupráce dávala smysl i pirátským voličům. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) očekává, že situace u Pirátů se bude týkat i některé koaliční jednání, nechce však Bartošovi nic vzkazovat přes média.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš rezignoval na post v čele strany, oznámil v neděli večer. Spolu s ním končí i celé republikové předsednictvo. Jde o reakci na špatný výsledek v krajských a senátních volbách. V sobotu již dalo předsednictvo své funkce k dispozici. Stranu povedou do výběru nového vedení, který by se měl odehrát 9. listopadu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

Jednání europoslanců s premiérem Petrem Fialou (ODS) v pražské Kramářově vile se v pátek nezúčastnili zástupci opozičního ANO kvůli slovům premiéra, že jejich unijní frakce slouží zájmům Ruska. Předseda vlády na síti X napsal, že europoslancům ANO patrně účast zakázal šéf hnutí Andrej Babiš.

ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu (EP) i z evropské strany ALDE, oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program. O postoji hnutí rozhodlo ve čtvrtek předsednictvo. Podle šéfky frakce Valérie Hayerové je odchod ANO z Renew Europe „dlouho očekávaným rozvodem“.

Vznik krajně pravicové frakce, v níž by působil maďarský Fidesz a italští Bratři, je nepravděpodobný, protože Fidesz je mezi frakcemi v europarlamentu neoblíbený, a italská premiérka by tak mohla ohrozit svou pozici. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý europoslanec Pavel Telička. V eurovolbách podle něj není jeden jasně poražený, posílení pravice je nicméně znát. Europoslankyně Markéta Gregorová pak soudí, že populisté, kteří se do Štrasburku nově dostali, mohou být nakonec ti, co sice štěkají, ale reálně nekoušou. Pokud ze svých radikálních pozic nesleví, zůstanou podle ní na okraji vyjednávání.

Do letošních voleb kandidovala z druhého místa kandidátní listiny strany Piráti. Poprvé se úspěšně o funkci europoslankyně ucházela v roce 2019. V europarlamentu byla součástí frakce Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA), místopředsedkyní Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest, členkou Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) a Podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE). V rámci svého působení se věnovala omezení vývozu zbraní, dezinformacím, kyberbezpečnosti a lidským právům pod útlakem autoritářů.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Do evropských voleb zbývají dva týdny. Druhé tematické debaty České televize o bezpečnostních tématech se účastnil Jaroslav Bžoch (ANO), Jan Farský (Starostové a osobnosti pro Evropu), Markéta Gregorová (Piráti), Zuzana Majerová (SPD a Trikolora), Libor Rouček (SOCDEM), Robert Šlachta (Přísaha a Motoristé), Jana Turoňová (Stačilo!) a Tomáš Zdechovský (SPOLU). Hovořili o rozdělené společnosti, rusko-ukrajinské válce, uprchlících či zahraničním vlivu.

Bez vstupu do Evropské unie bychom byli osamoceným ostrovem a naše konkurenceschopnost by šla velmi dolů, uvedl ve speciálním vysílání pořadu Událostí, komentářů ke dvaceti letům Česka v Unii poslanec za ANO Jaroslav Bžoch. Mimo Unii bychom byli výrazně chudší, dodala poslankyně za ODS Eva Decroix. Výhody členství vidí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), zatímco europoslanec Ivan David (SPD) proti tomu argumentoval současnou stagnací Česka.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš. Jeho protikandidátkou byla europoslankyně Markéta Gregorová, oba se v debatě před hlasováním vyslovili pro setrvání strany ve vládě. Kromě předsedy vybrali Piráti také místopředsedkyně. První místopředsedkyní Pirátů bude poslankyně Klára Kocmanová, druhou Gregorová. Třetí místopředsedkyní je jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová, čtvrtou zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Piráti ve stranickém hlasování vyzvali své zákonodárce, aby navrhli okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z čela resortu. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou a někdejším poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Piráti navíc vyzvali svého předsedu Ivana Bartoše, aby ohledně Blažkova setrvání ve vládě zjistil i názor poslanců a ministrů STAN, s nimiž Piráti kandidovali v koalici. Premiér a Blažkův stranický šéf Petr Fiala (ODS) uvedl, že personální obsazení resortů mají v ruce jednotlivé koaliční strany. Celkem hlasovalo 545 členů pirátské strany, pro vítězný návrh hlasovalo 331.