Markéta Gregorová

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.

Možný vznik umělé inteligence se schopnosti výrazně většími, než mají lidé, už dnes není sci-fi představa. Pokud by se tento scénář naplnil, mělo by to pro lidstvo katastrofální dopady, varují signatáři nového prohlášení.

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

Kvůli možnosti zásahu do soukromí čeští europoslanci, kteří byli hosty pořadu Události, komentáře moderovaného Barborou Kroužkovou, odmítli evropský návrh na sledování on-line komunikace namířený proti šíření dětské pornografie, známý jako „chat control“. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že k v návrhu chybí prevence. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) sdělil, že k ochraně stačí stávající nástroje. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že návrh v europarlamentu neprojde.

Poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová podporuje dvoustátní řešení v izraelsko-palestinském konfliktu a očekává, že Evropský parlament v září zaujme jasnější postoj k uznání Palestiny jako státu. Zdůrazňuje však, že klíčem zůstává dohoda obou stran a tlak na příměří. Odsoudila pak fakt, že se v Gaze u center humanitární pomoci střílí, považuje to za „obří chybu Izraele“. Kritická je i k nové celní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, kterou považuje za nedostatečnou z pohledu evropské jednoty, uvedla v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Vládní zákaz sobotního pochodu hrdosti v Budapešti byl velkou politickou chybou, řekl europoslanec Ivan David (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Liberální vedení hlavního města přesto akci povolilo a pochod přerostl v protest proti vládě Viktora Orbána. Podle médií se ho zúčastnilo na sto tisíc lidí, organizátoři mluví dokonce o dvou stech tisících. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) míní, že podpora maďarského premiéra slábne.

V centru Budapešti se sešli účastníci pochodu za práva komunity LGBT+. Akce se konala navzdory zákazu vlády premiéra Viktora Orbána. Krok kritici považují za omezování demokratických svobod a lidských práv, vedení metropole nad průvodem převzalo záštitu. Orbán účastníkům pohrozil právními důsledky a policejním zásahem. Shromáždění se podle agentury AFP zúčastnilo téměř dvě stě tisíc lidí. Maďarská média odhadla počet účastníků na sto tisíc. Agentura Reuters napsala, že se pochod změnil na protest proti vládě.

Červnový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval otázce, co znamenají škatulky „konzervativní“, nebo „liberální“. Co všechno se do nich vejde a nejsou už přežilé? Diskutovali o tom europoslanci Markéta Gregorová (Piráti) a Filip Turek (za Přísahu a Motoristy sobě), filozofka Tereza Matějčková, etik Marek Vácha, odborová právnička Šárka Homfray a ekonom Miroslav Singer. Mluvilo se také například o rozdělení na pravici a levici, o socialismu, morálce nebo o roli Evropy a různých kvót.

Prezident Petr Pavel od summitu NATO očekává potvrzení jednoty i dohodu na dalším posilování obranných schopností. Výdaje na obranu podle něj musí být transparentní a vynaložit se musí efektivně. Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně kolem pěti procent HDP, řekl Deníku premiér Petr Fiala (ODS).

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Evropská komise chce během prvních sto dnů předložit návrhy k dekarbonizaci průmyslu, vizi pro zemědělství i plán, jak posílit obranu. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi hovoří o nutnosti investovat stovky miliard eur. Rozhodování bloku ale může komplikovat nejistá situace v Německu a ve Francii.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi (EK) vedenou Ursulou von der Leyenovou. Komise, která má 27 členů, se tak svých povinností může ujmout už od 1. prosince. Českým zástupcem bude bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Většina českých europoslanců novou Komisi nepodpořila. Europoslanci ve středu schválili také unijní rozpočet na rok 2025.

Piráti si za nového předsedu strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba, který ve druhém kole porazil bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Celostátní fórum pokračovalo volbou místopředsedů. V druhém kole byla zvolena Hana Hajnová, Martin Šmíd a Michal Bláha. O čtvrtém místopředsedovi rozhodnou Piráti později on-line. Těsně prošla také změna pirátských stanov, kterou nový předseda prosazoval.

Sedm českých europoslanců debatovalo v Událostech, komentářích o koncepci evropské bezpečnostní politiky. Shodli se na přínosu koordinace mezi státy, ale rozcházeli se v míře zapojení do struktur Severoatlantické aliance a využití možností evropské integrace. V pořadu také zazněla otázka bezpečnostních vazeb Evropy na Spojené státy americké.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) pogratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Hlava státu očekává spolupráci u globálních výzev, podle Fialy je společným cílem zajistit, aby vztahy mezi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni. Trumpovo vítězství přinese USA prosperitu a světu mír, prohlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje bezcelní styk, a ekonomickou válku Peking nakonec vyhraje, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě). Za problémy evropského automobilového průmyslu vidí zákazy a regulace ze strany Bruselu. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) naopak zdůraznila, že zavedení cel přinese automobilkám pozitiva a možný přesun Číňanů do Evropy a vznik továren bude znamenat nová pracovní místa. Evropští výrobci podle Gregorové v otázce elektromobility oproti Číně a USA zaspali.