Markéta Gregorová

Bez vstupu do Evropské unie bychom byli osamoceným ostrovem a naše konkurenceschopnost by šla velmi dolů, uvedl ve speciálním vysílání pořadu Událostí, komentářů ke dvaceti letům Česka v Unii poslanec za ANO Jaroslav Bžoch. Mimo Unii bychom byli výrazně chudší, dodala poslankyně za ODS Eva Decroix. Výhody členství vidí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), zatímco europoslanec Ivan David (SPD) proti tomu argumentoval současnou stagnací Česka.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš. Jeho protikandidátkou byla europoslankyně Markéta Gregorová, oba se v debatě před hlasováním vyslovili pro setrvání strany ve vládě. Kromě předsedy vybrali Piráti také místopředsedkyně. První místopředsedkyní Pirátů bude poslankyně Klára Kocmanová, druhou Gregorová. Třetí místopředsedkyní je jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová, čtvrtou zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Evropský parlament na svém jednání ve Štrasburku odhlasoval předpis, jehož cílem je zabránit hospodářskému vydírání nebo zastrašování EU či členských států zahraničními aktéry. Nová opatření mají umožnit sedmadvacítce na takové nekalé praktiky účinně a rychle reagovat. Europoslanci se věnovali také polské aféře s udílením víz.

Piráti ve stranickém hlasování vyzvali své zákonodárce, aby navrhli okamžité odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z čela resortu. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou a někdejším poradcem prezidenta Martinem Nejedlým. Piráti navíc vyzvali svého předsedu Ivana Bartoše, aby ohledně Blažkova setrvání ve vládě zjistil i názor poslanců a ministrů STAN, s nimiž Piráti kandidovali v koalici. Premiér a Blažkův stranický šéf Petr Fiala (ODS) uvedl, že personální obsazení resortů mají v ruce jednotlivé koaliční strany. Celkem hlasovalo 545 členů pirátské strany, pro vítězný návrh hlasovalo 331.

Lídrem pirátské kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude stejně jako v roce 2019 Marcel Kolaja, nynější první místopředseda strany a europoslanec. Rozhodli o tom členové Pirátů při sobotním jednání celostátního fóra. Získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Dvojkou kandidátky bude současná europoslankyně Markéta Gregorová, trojkou moravskoslezská zastupitelka Zuzana Klusová.

Hnutí Starostové a nezávislí povedou do evropských voleb ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s exposlancem hnutí Janem Farským. Jejich nominaci ve čtvrtek podle očekávání schválil celostátní výbor STAN, oznámil předseda hnutí Vít Rakušan. Podle Farského chce hnutí kompletní kandidátku, na niž pozve další liberální proevropské osobnosti, představit v lednu příštího roku, kdy také určí, kdo bude na kandidátce na prvním místě.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš se ve středu sešel s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS), kterého Piráti kritizují. Bartoš mu předal pět podmínek, které po něm a případně po premiérovi Petru Fialovi (ODS) bude chtít splnit, píše web Deník N. Blažek prý s pěticí kroků souhlasil, uvádí server.

Premiér Petr Fiala si počká, co mu o pirátském on-line hlasování o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (oba ODS) řekne šéf Pirátů Ivan Bartoš. Míní však, že se neobjevilo nic, co by oslabovalo Blažkovu pozici. Piráti se usnesli, že Blažek ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády. Podle Fialy podobná forma uplatňování přímé demokracie nepřispívá ke kvalitě koaliční spolupráce.

Piráti odhlasovali, že Pavel Blažek (ODS) jako ministr spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění programového prohlášení vlády. Dle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která hlasování iniciovala, je usnesení vyjednávacím nástrojem. Strana tím dává najevo, co je pro ni za hranou, sdělila v Událostech, komentářích. S hlasováním samotným nesouhlasí členka ústavně-právního výboru sněmovny Eva Decroix (ODS). Podle ní jde o „prázdné plácnutí do vody“, které rozkolísá důvěru v justici. V parlamentní demokracii k jednání slouží jiné instituty, než je celostátní fórum, míní.

Pavel Blažek (ODS) ve funkci ministra spravedlnosti ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát i plnění cílů programového prohlášení vlády, usnesli se v on-line hlasování Piráti. Předseda strany Ivan Bartoš chce situaci prodiskutovat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně. O možných variantách postupu hlasovalo 514 členů Pirátů, pro přijetí usnesení se vyslovilo 369 z nich. Blažek upozornil, že nedůvěru mu on-line vyjádřila méně než třetina Pirátů s právem hlasovat. Zdůraznil naopak podporu své brněnské ODS.

Nad ránem 24. února 2022 zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Jak změnil konflikt Českou republiku? Co Česko před začátkem velké invaze nevidělo? A stačí dávat dvě procenta HDP na obranu? O tom mimo jiné hovořili v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO), europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS), poslanec Ondřej Havel (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Horák (KDU-ČSL), místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD).

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 ze 705 poslanců. Krátce nato se Evropský parlament dostal pod kybernetický útok, kvůli kterému například nefungují jeho stránky.

Rusové začali volit do Státní dumy. Favoritem je vládní strana, hlavní kritici Kremlu kandidovat nemohou. Evropský parlament varoval, že výsledky neuzná. Podle člena sněmovního zahraničního výboru Daniela Pawlase (KSČM) by hlasování mohlo proběhnout objektivně v kontextu specifičnosti země. Řekl to v pátečních Událostech, komentářích. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznili nemožnost opozice zapojit se do demokratické soutěže.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.