Europoslanci ve čtvrtek podpořili nové návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt. Nová pravidla mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nařízení má rovněž usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Evropský parlament rovněž podpořil obchodní dohodu mezi EU a USA.
Změny v návratové politice dlouhodobě prosazovala mimo jiné předchozí česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Nová vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) hned na svém prvním zasedání současný migrační pakt zcela odmítla, protože podle ní není dost důrazný.
Návratové nařízení podpořilo 389 europoslanců, 206 bylo proti, 32 se zdrželo hlasování. Evropský parlament bude moci nyní zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy a která svou pozici přijala loni v prosinci.
Výsledkem takzvaných trialogů by měl být konečný text nařízení, o kterém budou zákonodárci opět hlasovat. Nařízení obsahuje důležité prvky, mimo jiné pokud jde o mezinárodní rozměr navracení. Zavádí možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, i do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu, pokud jsou dodržovány mezinárodní normy v oblasti lidských práv.
Zemí návratu tak může být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu. Nařízení rovněž umožňuje zřízení takzvaných návratových center. Migranti, kterým bylo nařízeno opustit EU, by mohli být posláni do těchto center v případě, že jejich okamžitý návrat do země původu není z nějakých důvodů bezprostředně uskutečnitelný.
Podle kritiků povede nové návratové nařízení k masovým deportacím a rasovému profilování, jako je tomu podle nich ve Spojených státech. Půjde prý rovněž o porušování základních práv a opatření budou neefektivní a drahá.
Opatření zkritizovala například Eve Geddieová z Amnesty International. Namísto snížení nelegální migrace budou podle ní návrhy znamenat riziko, že mnohem více lidí uvázne v nejistých a zranitelných situacích.
„Evropský parlament dnes rovněž hlasoval pro zpřísnění nepřiměřených požadavků, sankcí a omezení vůči osobám, jimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, a pro výrazné rozšíření využívání detence, a to na mnohem delší dobu, což nedosahuje standardů mezinárodního práva,“ uvedla Geddieová. Zkritizovala rovněž takzvaná návratová centra, která podle ní představují vážné riziko porušování práv.
Hlasování vyvolalo kontroverze rovněž v Německu, a to kvůli tomu, že europoslanci německé vládní konzervativní unie CDU/CSU zvedli pro návrh ruku společně s Alternativou pro Německo (AfD), kterou kvůli krajně pravicovým aktivitám sleduje německá tajná služba. Hlasování podpořily i další populistické až krajně pravicové strany. Tradiční parlamentní strany včetně celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) a bavorské sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) přitom spolupráci s AfD ze zásady odmítají, což označují jako takzvanou protipožární zeď.
Podpora obchodní dohody EU a USA
Europoslanci na plenárním zasedání v Bruselu podpořili obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Zároveň stanovili podmínky snížení cel na americké produkty. Pokud například Spojené státy zavedou dodatečná cla, komise může navrhnout pozastavení celních výhod pro americké produkty.
Europoslanci se vyjádřili ke dvěma návrhům, které s dohodou souvisejí. Tyto dva legislativní akty byly přijaty 417 hlasy pro a 154 proti, přičemž 71 poslanců se zdrželo hlasování (úprava cel a otevření celních kvót pro dovoz určitého zboží pocházejícího z USA); a 437 hlasy pro a 144 proti, přičemž 60 se zdrželo hlasování (neuplatňování cel na dovoz určitého zboží). Evropský parlament může nyní zahájit jednání s Radou EU, která zastupuje členské státy, o konečném znění návrhu.
Oba návrhy podpořilo 17 českých europoslanců. Proti byl Ivan David (SPD) z krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení Ondřej Dostál a Kateřina Konečná (KSČM) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených byla jednou proti a jednou se zdržela hlasování.
Odpověď na americká cla
Europoslanci projednávání dohody několikrát odložili. Reagovali tak na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, podle nějž jsou cla uvalená na řadu zemí světa včetně EU nezákonná. Nová cla, která americký prezident Donald Trump zavedl v reakci na soudní rozhodnutí, jsou podle členů výboru v rozporu s dojednanou dohodou. Znamenala by totiž překročení domluveného patnáctiprocentního stropu u cel na dovoz zboží z EU do USA.
Předseda výboru EP pro mezinárodní obchod, německý sociální demokrat Bernd Lange, již minulý týden po hlasování ve výboru EP uvedl, že klíčové nedostatky dohody byly vyřešeny. Jde podle něj o „silný text, jehož cílem je zajistit dávku stability, spravedlnosti a pevnosti v našich obchodních vztazích se Spojenými státy“.
„Jasně jsme uvedli, že jakékoli clo uvalené na EU nebo některý z jejích členských států kvůli jejich zahraničněpolitickým rozhodnutím je nepřijatelné,“ vysvětlil europoslanec. Dodal, že v textu je posíleno ustanovení, které se týká pozastavení dohody.
„Pokud by byla cla skutečně zavedena, okamžitě bychom pozastavili legislativní práce na provádění celních preferencí pro produkty z USA. Hrozby cly vůči jednomu z nás jsou hrozbou vůči nám všem,“ dodal Lange.
Takzvaná pozastavovací doložka říká, že EU může zrušit nebo omezit výhody, tedy nižší cla, které by jinak USA měly, pokud by se Spojené státy nechovaly podle pravidel. „Pozastavovací doložku by bylo možné aktivovat také v případě, že by USA například narušovaly cíle dohody, diskriminovaly hospodářské subjekty z EU, ohrožovaly územní celistvost členských států či jejich zahraniční a obrannou politiku, nebo se dopouštěly hospodářského nátlaku,“ stojí v prohlášení Evropského parlamentu.
