Kateřina Konečná

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny zvítězilo hnutí ANO, které má po sečtení sta procent okrsků 34,51 procenta hlasů. Na druhém místě je koalice SPOLU se ziskem 23,36 procenta. Ve sněmovně také bude STAN, Piráti, SPD a Motoristé. Pod pětiprocentní hranicí, potřebnou ke zvolení do dolní komory, je naopak hnutí Stačilo! se ziskem 4,3 procenta. Volební účast po sečtení všech volebních okrsků dosáhla 68,95 procenta.

Hnutí Stačilo! bude podle předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné pokračovat navzdory nynějšímu neúspěchu ve sněmovních volbách. Na tiskové konferenci v Ostravě uvedla, že si přeje, aby levicové problémy našly ve všech dalších volbách své zastoupení. Poděkovala voličům i kandidátům. Tvrdí, že během kampaně hnutí čelilo brutálním útokům.

Úderem páteční dvaadvacáté hodiny se po celém Česku zavřely volební místnosti, v nichž mohli občané od 14:00 volit své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ti, kdo k volebním urnám nedorazili v pátek, mají tuto možnost ještě v sobotu, kdy budou volební místnosti otevřené od 8:00 do 14:00 hodin. Poté hlasování skončí a volební komise začnou se sčítáním hlasů.

Česká televize před volbami kromě tematických debat nabídla i Superdebatu osmi uskupení s největším volebním potenciálem moderovanou Marcelou Augustovou. Pozvání do ní přijali Petr Fiala (SPOLU), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Róbert Šlachta (Přísaha).

Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako „přiznaná“, nebo „nepřiznaná“ koalice, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Domáhala se zrušení registrace Stačilo! a SPD, usilovala také o zrušení definice koalic v zákoně o volbách do parlamentu.

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Česká televize před volbami nabízí předvolební duely představitelů osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Do druhého duelu moderovaného Janou Peroutkovou pozvala zástupce subjektů, které v zářijovém průzkumu měly pátý a šestý nejvyšší potenciál. Pozvání přijali Kateřina Konečná (Stačilo!) a Tomio Okamura (SPD).

Na zvýšení výdajů na obranu našli shodu čestný prezident Motoristů Filip Turek a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, ale nesouhlasí, jak by k navýšení mělo dojít. V pořadu Otázky Václava Moravce diskutovali také o cenách emisních povolenek a případné kompenzaci za náklady, které se k jejich zavedení pojí.

Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 11. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma EU a vztahů se sousedy Nikola Bartůšek (Přísaha), Karel Beran (Motoristé), Richard Brabec (ANO), Kateřina Konečná (Stačilo!), Tereza Nislerová (Piráti), Jiří Pospíšil (SPOLU), Lucie Potůčková (STAN) a Jindřich Rajchl (SPD).

Čeští europoslanci a europoslankyně rozdílně hodnotí projev o stavu Evropské unie, který ve středu pronesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve vysílání ČT24 se vyjádřili Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Nikola Bartůšek (Přísaha), Klára Dostálová (ANO), Veronika Vrecionová (ODS), Ivan David (SPD), Luděk Niedermayer (TOP 09), Markéta Gregorová (Piráti) a Kateřina Konečná (KSČM).

Předsedu ANO Andreje Babiše napadl na předvolebním mítinku v Dobré na Frýdecko-Místecku jeden z občanů. Policejní mluvčí Soňa Štětínská uvedla, že incident se stal po 16:00. Babiše podle ní udeřil do hlavy francouzskou berlí muž seniorského věku. Babiš následně odjel do nemocnice a lékaři mi udělali CT vyšetření hlavy, poté měl být propuštěn, uvedl mluvčí ANO Martin Vodička. Ihned po incidentu podezřelého zadržela policie.

O korespondenční volbu je výrazně menší zájem, než ministerstvo zahraničí očekávalo. K podzimnímu hlasování poštou se zatím přihlásilo zhruba devatenáct tisíc krajanů. Resort jich předpokládal až padesát tisíc. Češi žijící v cizině mají poslední týden na to, aby se zapsali na speciální seznam voličů. Lhůta končí příští neděli.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Dva měsíce před sněmovními volbami se ve speciálním vydání Událostí, komentářů s moderátorkou Janou Peroutkovou sešli zástupci stran a hnutí, které mají dle průzkumů šanci dostat se do sněmovny. O obraně, rozpočtu, zdravotnictví či bydlení přišli debatovat Radek Vondráček (ANO), Marek Benda (ODS), Tomio Okamura (SPD), Michaela Šebelová (STAN), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (KSČM) a Boris Šťastný (Motoristé).

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Evropská komise tento týden ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. O významu hlasování i přínosu pro šéfku EK Ursulu von der Leyenovou v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem diskutovali europoslanci Filip Turek (za Přísahu a Motoristy), Veronika Vrecionová (ODS), Danuše Nerudová (STAN), Kateřina Konečná (KSČM), Ivan David (SPD), Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) a expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek. Dostali se také k zelené politice nebo očekávanému americkému dopisu se sazbou cel pro EU.

Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.

Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Lídrům europoslaneckých frakcí to sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolová, píše agentura DPA. Poslanci kritizují šéfku Komise kvůli kauze Pfizergate týkající se utajování její komunikace se šéfem farmaceutické firmy v době rychlého shánění vakcín proti covidu-19. Šance na vyslovení nedůvěry je však minimální, napsal bruselský web Politico.

Snaha nynějšího vedení SOCDEM o volební spolupráci s hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté, vede k odchodům některých známých tváří sociální demokracie. Stranu se rozhodl opustit třeba někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončí také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha, upozornily Seznam Zprávy. Odejít ze strany hodlá i pardubický hejtman Martin Netolický.

Sněmovní volby by v květnu vyhrálo ANO s dvaatřiceti procenty hlasů před koalicí SPOLU tvořenou ODS, TOP 09 a lidovci, která by získala jednadvacet procent. Rozšířená kandidátka SPD si polepšila na 13,5 procenta, pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny by překročily ještě hnutí STAN, uskupení Stačilo! a Piráti, Motoristé sobě na rozdíl od dubnového modelu už ne. Sběr dat probíhal ještě před vypuknutím bitcoinové kauzy spjaté s bývalým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Ochota zúčastnit se voleb proti dubnu klesla.

Vláda v rámci investic do armády „nastavila správný kurz“, řekla senátorka Miroslava Němcová (ODS) v Otázkách Václava Moravce. S tím nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) ani exministryně Jana Maláčová (SOCDEM), podle kterých jsou armádní zakázky předražené. Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) považuje v této době bezpečnost za hlavní téma. Debata se vedla také o blížících se sněmovních volbách.

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.